Číslo nejčíslovatější
Někteří lidé mají pí tak rádi, že v něm hledají zajímavá místa. Jedno takové měl v oblibě americký fyzik Richard Feynman. Začíná na 762. pozici. Obsahuje šest devítek.
Zítra bude čtrnáctého března. U nás v Česku máme ve zvyku toto datum zapisovat jako 14. 3. V Americe se ale píše napřed měsíc a až po něm den. Takto zapsáno pak datum připomíná číslo pí udávající vzájemný poměr obvodu a poloměru kruhu. Jak čtenáři vědí, je to 3,14 a hromada dalších cifer. Někdo proto slaví čtrnáctý březen jako Den pí. Metody slavení mohou být různé. Doporučuje se pečení a pojídání koláčů. Anglicky se totiž koláč řekne „pie“. A vyslovuje se to „páj“, tedy stejně jako číslo pí. Koláče mají být kruhové. Jak jinak.
Odvážní slavící se nemusejí omezit jen na jejich výrobu a konzumaci. Mohou je i házet po lidech jako Charlie Chaplin. Pokud byste si na pí chtěli připít, nejvhodnější čas je jedna hodina a 59 minut. Vychází to z pokračování konstanty od třetího desetinného místa: 159. Kromě dne přesného pí existuje i den přibližného pí. Slaví se 22. 7.
Hodnota 22/7 se totiž dá použít jako aproximace pí. Liší se už na třetím desetinném místě. Začíná 3,1428. Za objevitele téhle přibližné hodnoty se většinou považuje Archimédes. Přesněji spočítal, že pí leží někde mezi 223/71 a 22/7. Došel k tomu kreslením mnohoúhelníků uvnitř a vně kruhu.
Starší odhady pí byly méně přesné. Například Babyloňané používali hodnotu 25/8. Desetinným zápisem je to 3,125. Egypťané si prý vystačili s hodnotou odpovídající 3,16 a nějakým drobným.
Kvůli výpočtu pomocí mnohoúhelníků se konstantě dlouho říkalo Archimédova.
Dnes rozšířenější označení Ludolfovo číslo připomíná nizozemského matematika Ludolpha van Ceulena. Ten v roce 1596 vyčíslil pí na dvacet míst. Později svoji hodnotu prodloužil až na 35. Na jeho práci pak navázali další.
Jeden z nich byl Angličan William Shanks. V roce 1853 vypočítal pí na 607 míst. Za dvacet let pak svoji sekvenci prodloužil na 707 míst. Naneštěstí se však na 538. místě spletl. Tím pádem měl špatně i zbytek.
Současná nejpřesnější hodnota má 62 831 853 071 796 míst. Pro většinu účelů je to víc než dost. Například v kosmologii obvykle stačí 31 desetinných míst. Jejich pomocí se dá spočítat objem pozorovatelného vesmíru s přesností odpovídající tloušťce jednoho vodíkového atomu.
Někteří lidé mají pí tak rádi, že v něm hledají zajímavá místa. Jedno takové měl v oblibě americký fyzik Richard Feynman. Začíná na 762. pozici. Obsahuje šest devítek.
Jiným lidem leze pí na mozek. V roce 1897 navrhl lékař Edward J. Goodwin na valném shromáždění státu Indiana zafixovat hodnotu pí jako 3,2. Zákon neprošel. Napomohl tomu matematik Clarence A. Waldo. Těsně před schválením normy si stihl promluvit s několika členy shromáždění. Nabídku na seznámení s autorem návrhu odmítl. Podle svých slov už v životě potkal dost bláznů.