„Křehké!“Vinaři jdou proti dani

Kampaň je dalším krokem proti zdanění vína, o němž vláda uvažuje Vinaři speciální ochranu nepotřebují, kontruje expert

Vizuál rozbité skleničky, trička, samolepky, speciální webové stránky a další materiály a aktivity chystá vznikající iniciativa na podporu tuzemských vinařů s názvem Pozor! Křehké. České a zejména moravské vinařství je podle ní křehký obor, který stále víc ohrožují nepříznivé vnější vlivy jako třeba plány na zavedení vyšší než nulové spotřební daně z tichého vína, a je tedy třeba ho před nimi chránit.

Patnáct vinařských zemí v EU spotřební daň z vína nevybírá a domácí producenti dělají vše pro to, aby k nim nadále patřilo i Česko, kde je dnes tiché víno jediná alkoholová komodita ušetřená platby spotřební daně.

V poslední době se však stále víc debatuje o tom, že „alkohol je jen jeden“a že zvýhodňovat jednu komoditu nulovou daní je ekonomicky i ze zdravotního hlediska nepřijatelné.

Nezávislý agrární analytik Petr Havel připomíná, že Česko je co do spotřeby vína mimořádně nesoběstačné. „Česko opravdu nelze označovat za vinařskou zemi. Vinařství je ale u nás významné regionálně. Pro zachování současného stavu i zavedení vyšší než nulové sazby jsou z každé strany pádné argumenty. Je to tedy především politické rozhodnutí,“uvedl analytik Havel.

Podnět na Pozor! Křehké vzešel ze spolku Dunajovské kopce – od malých vinařů z obcí Březí u Mikulova a Dolních Dunajovic. I když ostrý start kampaně přijde zhruba za dva týdny, už teď se k ochraně vinařské křehkosti hlásí první sympatizanti i větší uskupení jako třeba Národní vinařské centrum z Valtic.

Iniciativa – či spíš marketingová akce – přichází přesně v době, kdy se téma zdanění přesunulo z debat v rámci pracovní skupiny ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) na ministerstvo financí a do politické roviny zástupců vládnoucí pětikoalice. Řeč je o spotřební dani (nikoliv DPH, která se odvádí ze všech výrobků a služeb, tedy i všech druhů alkoholu) a tichém vínu. Protože šumivá vína (sekty) jsou u nás zatížena spotřební daní (23,4 koruny z litru) už dávno.

„Spotřebka je jedno z rizik, kterým náš obor čelí. Možná v současné době nejožehavější téma. Je jich ale víc,“uvedl pro LN předseda spolku Dunajovské kopce Lubomír Tichý.

„Domluva o podpoře a naší pozici k této iniciativě s vinaři byla velmi rychlá. Ještě ten den jsme objednali samolepky, trička a začali jsme pracovat na tvorbě dalších podpůrných materiálů. Vše bude distribuováno přes Národní vinařské centrum. Záleží nám na tom, aby se tato myšlenka šířila dál. Náš obor si nezaslouží být v jednotném prostředí EU znevýhodněn oproti ostatním,“uvedl ředitel Národního vinařského centra Lubomír Maťák.

Pozor na počasí, škůdce a daně

Tuzemské vinařství je podle iniciátorů kampaně křehké zejména kvůli závislosti na počasí, klimatu, škůdcích, a tedy úrodě či neúrodě, konkurenci levných vín z dovozu a v poslední době hrozícím legislativním změnám. Ty údajně vyženou cenu českých a moravských vín nahoru a ta se tím stanou nedostupnými pro většinu zákazníků, o které vinaři nenávratně přijdou.

S podobnými argumenty se k Pozor! Křehké hlásí i vinařské firmy. Jako třeba mikulovské Vinařství Volařík. „Spotřební daň bude jen další finanční zátěž, kterou v konečném důsledku zaplatí spotřebitel. Proč? Proč jen v České republice? Nechceme žádné výjimky, chceme jen STEJNÉ PODMÍNKY, jako má celá vinařská Evropa!“napsalo vinařství na svých facebookových stránkách.

Ostatně o rovných podmínkách mluví i Svaz vinařů ČR, který už loni přišel s požadavkem, že spotřební daň z tichého vína má u nás význam jen v případě, pokud Brusel prosadí jednotné zdanění v celé EU. Svaz vinařů s tímto požadavkem oslovil Evropskou komisi i českou vládu. Zatím bez odezvy.

Z okolních zemí vybírá spotřební daň z vína jen Polsko. Jinak v Evropě obecně platí, že severní země kontinentu daň vybírají (a často i hodně vysokou – viz grafika), symbolickou daň má i vyloženě vinařská Francie, jih Evropy s příznivými podmínkami pro pěstování révy spotřební daň nemá. Česko, přesněji spíš Morava, je tedy někde mezi. Jak geograficky, tak i co do plochy vinohradů a produkce vína.

Tuzemskou spotřebu 20 litrů na hlavu ročně ale domácí vinaři (na rozdíl od pivovarníků a spotřeby piva) zdaleka nedokážou pokrýt. Dvě třetiny tuzemského prodeje zajišťuje dovoz. A zejména levný dovoz, kterému se domácí producenti musejí přizpůsobovat.

Méně než máku

„Chápu, že každý, kdo svou práci dělá s nadšením a dobře, je na svůj obor hrdý. Vinice ale u nás zaujímají 0,4 procenta zemědělské půdy. To je méně, než je třeba oseto mákem. A tvrdit tedy, že Česko je vinařská země a vinaři tu nutně potřebují nějakou extra zvýhodněnou ochranu, je dost odvážné,“reaguje Tomáš Maier, agrární ekonom z České zemědělské univerzity Praha.

„Nebavíme se o dani z pěstování vína, ale z nápoje, který obsahuje nemalé množství alkoholu, což je droga jako každá jiná. Připadá mi, že všichni tady mají pocit, že alkohol ve víně je nějaký lepší a méně škodlivý než v jiných alkoholických nápojích,“uvedl také Maier.

Požadavek na jednotné zdanění vína v celé EU je podle něj jen záminka, jak téma českého zdanění o mnoho let oddálit nebo úplně zastavit. Taková shoda v rámci celé EU je totiž nereálná a téměř vyloučená. „Připadá mi, že vinařská lobby a velké firmy si berou malé vinaře jako štít v boji proti dani. Na malé vinaře by se totiž daň ani nemusela vztahovat. Nebo jen v nějaké zkrácené sazbě. A znamenala by zátěž zejména pro dovoz, který zajišťuje většinu tuzemské spotřeby a na který by se vyšší daň samozřejmě vztahovala také, a na domácí velkoproducenty,“dodává Maier.

Argumenty stranou, rozhodne politika a síla lobby

Zavedení vyšší než nulové sazby mělo být původně součástí loni schválených desítek především daňových změn konsolidačního balíčku. Na poslední chvíli po neshodách v koalici toto téma vypadlo, vláda se ho rozhodla řešit extra a po jednání pracovní skupiny, kde měli vedle některých resortů zastoupení i vinaři. Jenže letos na konci února ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že komise ukončila činnost bez shody na některé z možných variant.

Svaz vinařů prosazuje místo daně zavedení minimální ceny za obsah etanolu ve víně. Ministerstvo financí preferuje návrhy, které vycházejí ze sazby 23,40 koruny na litr, jež nyní platí pro šumivá vína a která by mohla být pro část vinařů snížená na tři čtvrtiny, polovinu a čtvrtinu.

Vedle toho přišla výzkumná a analytická společnost PAQ Research s detailní studií – nedělat v systému sazeb spotřební daně rozdíl mezi jednotlivými druhy alkoholu, daňově zvýhodnit malé pivovarníky a vinaře a všechny alkoholické nápoje, včetně tichého vína, zdanit jednotným způsobem podle toho, kolik obsahují čistého alkoholu – etanolu.

Na takovém principu se v Česku dnes účtuje jen spotřební daň z lihovin, která vynáší státu nejvyšší sumu (loni 66 procent celkového inkasa z alkoholu – 13,5 miliardy korun), přestože se lihoviny na celkové spotřebě čistého alkoholu u nás podílejí jen necelými 30 procenty.