Cukrovka drtí Česko

Česká republika překročila milion případů diabetu. Toto onemocnění nebolí a ze začátku se výrazně neprojevuje. Může však mít

Diabetes mellitus neboli cukrovka je chronické metabolické onemocnění s vysokým výskytem a úmrtností. Jeho hlavním projevem je zvýšená hladina glukózy v krvi vzniklá v důsledku absolutního či relativního nedostatku hormonu inzulinu. Současný počet diabetiků a těch, jež se k diabetu blíží (tzv. prediabetes), je v tuzemsku asi 1 100 000. Tedy každý desátý má s dlouhodobě vysokou hladinou cukru v krvi problém. A čísla se budou podle odborníků zvyšovat, nejen u starších lidí, ale i u mladších ročníků.

Může za to současný životní styl. Málo se hýbeme, tedy vydáváme málo energie. Přitom ji do sebe v podobě nezdravého a energetického jídla plného cukrů a tuků doslova „cpeme“.

Když energie škodí

„Je to jako auto, které stojí v garáži, a my do něj stále lijeme benzin, aniž by vyjelo ven,“vysvětluje princip vzniku cukrovky předseda České diabetologické společnosti profesor Martin Prázný. „Co se stane: benzin začne přetékat ven, protože se nespotřebovává. A podobné je to i v lidském těle – energie, kterou do sebe dostáváme a nespálíme ji pohybem, také přetéká, a to do podkožní tukové tkáně, což je přirozené úložiště energie, a tam se ukládá na horší časy.“Jenže horší časy nepřicházejí.

„Proto tuk začne plnit i vedlejší orgány – játra a slinivku, které pak začnou hůře pracovat a ztuční nakonec i svaly,“pokračuje lékař. „Dojde to tak daleko, že játra, svaly i slinivka jsou otráveny tukem a přestanou pracovat, jak mají. Nebudou dobře reagovat na inzulin, slinivka nebude inzulin vyrábět v dostatečném množství a máme cukrovku jako vyšitou.“

V těle pak vzniká hyperglykemie, tedy vysoká hladina cukru v krvi, protože inzulinu, který řídí jeho vstup do buněk, je nedostatek a buňky na něho méně reagují. Normální hladina cukru v krvi (nalačno) je do 5,6 mmol/l, zvýšené hodnoty (prediabetes) spadají do rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l, hodnoty nad 7,0 mmol/l již potvrzují cukrovku.

Vysoké hodnoty krevního cukru vedou k častému močení, žízni, dehydrataci, hrozí metabolický rozvrat, v těžkých případech může tento stav vést až k poruše vědomí, kómatu a smrti.

Problém je ten, že pokud cukrovku opravdu dostaneme, není možné

ji zcela vyléčit. Jde ji pouze dostat pod kontrolu dietou a léky, často je třeba podávat inzulin. Ale pokud se k ní opravdu dopracujeme, obvykle není cesty zpět.

Skryté nebezpečí

Dalším rizikem je, že spousta lidí o své nemoci nebo predispozici k ní neví, protože nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, na kterých se krevní testy ke zjištění glukózy v krvi dělají. A protože diabetes nebolí a jeho první příznaky jsou nenápadné, nemusí to po dlouhé roky vůbec vědět. Přitom „vysoký“cukr v těle páchá nevratné škody, které vedou k infarktu, mrtvici, totálním selháním ledvin, oslepnutím nebo ke ztrátě nohy, či dokonce obou.

Právě komplikace cukrovky jsou tím nejvážnějším, co se v souvislosti s touto nemocí nejčastěji skloňuje. Snaží se na ně upozornit nejen lékaři, ale i nejrůznější organizace, spolky, zdravotní pojišťovny či edukační programy.

Přesto každým rokem přibývá v tuzemsku zhruba šedesát tisíc nově nemocných a do roku 2050 negativní predikce předpokládají, že se na světě počet diabetiků zdvojnásobí. Do celkového počtu se kromě diabetu mellitu 2. typu počítá také 1. typ, ale v ČR tvoří pouze pět procent z diagnostikovaných případů.

Terč: vlastní buňky

A jaký je rozdíl mezi diabetem 1. a 2. typu? Spousta lidí je považuje za jednu a tu samou nemoc. Liší se však od sebe jak mechanismem vzniku, tak léčbou. Zatímco k cukrovce 2. typu, která nastává až v průběhu života, se projíme a dojdeme k němu nevhodným životním stylem, cukrovka 1. typu vzniká úplně jinak. Objevuje se často u dětí jako autoimunitní zánět, kdy tělo napadá buňky vlastní slinivky břišní. Ale propuknout může kdykoliv a u kohokoliv, i u sportovce, štíhlého mladého člověka, správně a zdravě se stravujícího bez ohledu na jeho váhu či somatotyp.

„Za diabetes 1. typu člověk nemůže. Je to autoimunitní zánět, který se spustí, aniž by to člověk mohl nějak ovlivnit. A postupně zničí Langerhansovy ostrůvky ve slinivce, které jsou zodpovědné za produkci inzulinu. Může se projevit kdykoliv během života, ale nejvíce záchytů je u dětí,“vysvětluje profesor Prázný.

Léčba skončí dodáváním inzulinu několikrát denně před každým jídlem. Dříve si pacienti museli pravidelně měřit hladinu cukru v krvi, zvážit a spočítat si, kolik cukrů a tuků přijme v daném konkrétním pokrmu, který se chystá sníst a před konzumací si určené množství inzulinu píchnout. V posledních letech je léčba inzulinem u lidí s diabetem 1. typu jednodušší, používají se tzv. pumpy se senzory a automatickým dávkováním. Onemocnění se tak dá dostat pod kontrolu.

U diabetiků 2. typu je to jiné. Mnohým z nich stačí dietní omezení a léky v tabletové či injekční formě. Pokud ne, aplikují si inzulin, ovšem třeba jen jednou denně. V případě, že se jejich stav upraví, je možné inzulin vysadit a vrátit se k jiné léčbě.

„Cukrovka má ale tendenci zhoršovat se. Tedy spíše to vypadá tak, že pacient začíná na dietě a lécích, a končí na inzulinu v kombinaci s dalšími léky. Dieta samotná bohužel nestačí, dnes je trendem začít diabetes rovnou léčit pomocí léků, na druhou stranu se díky pokrokům v léčbě pacienti k inzulinu vůbec nemusí dostat,“potvrzuje Martin Prázný.

Žízeň a časté močení

Každopádně existují příznaky, při kterých byste měli zpozornět a raději vyrazit k lékaři. Patří mezi ně častější močení, zvýšený pocit žízně, únava a nechtěné hubnutí. Je přitom jedno, zda se jedná o 1. či 2. typ diabetu.

„Ale porucha metabolismu sacharidů, tedy cukrů, může mít i nespecifické projevy, jako jsou častější infekce, zhoršené hojení ran, parodontóza, horšení zraku nebo objevení se například neuropatie, což je brnění nervů zejména na končetinách. A také ztráta citlivosti,“upozorňuje MUDr. Tomáš Vařeka, diabetolog Nemocnice Agel Říčany. S nemocí si podle něj není radno zahrávat.

„Diabetes je závažný zejména postupným rozvojem svých komplikací, mezi něž řadíme diabetickou retinopatii, tedy postižení sítnice oka, neuropatii – poškození nervů a nefropatii – postižení ledvin,“vyjmenovává doktor Vařeka. „Dále urychluje proces aterosklerózy s vyšším výskytem infarktů myokardu, srdečního selhání a cévních mozkových příhod.“(Více se o komplikacích diabetu dočtete na následující straně).

Nakonec jsou játra, svaly i slinivka otráveny tukem. Přestanou pracovat, jak mají. A máme cukrovku jako vyšitou.