Trpí oči, srdce i nohy

Vysoká hladina cukru v krvi, s níž se diabetici potýkají, má negativní dopad na různé orgány v těle. Nejvíce jsou

nervy, ledviny či sítnice oka. Po dvaceti letech trvání diabetu se s nějakou komplikací setká až polovina diabetiků.

postiženy cévy,

Rozvoj komplikací roste ruku v ruce s délkou trvání nemoci. Čím déle je tělo vystaveno vysoké hladině cukru v krvi, tím je větší pravděpodobnost, že se tento fakt začne odrážet na zdravotním stavu organismu. Celkový počet komplikací, s nimiž se diabetologové ve svých ordinacích setkávají, se neustále zvyšuje – obecně lze říci, že po dvaceti letech je některá z nich přítomna u 25 až 50 procent pacientů.

„Pokud bych měla odhadnout, kolik pacientů ze sta trpí některou z dlouhodobých komplikací této nemoci, nezávisle na typu a délce jejího trvání, bude to třicet z nich,“potvrzuje MUDr. Marta Klementová z Diabetologického a endokrinologického centra DIAvize Praha.

Největší postižení se projevuje u cév. Mezi ty, jež se ukážou na malých cévách, patří retinopatie – onemocnění oční sítnice, nefropatie – onemocnění ledvin a neuropatie – poruchy periferních nervů. K postižením velkých cév se řadí ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin provázená často vznikem diabetické nohy a centrální mozkové příhody. Díky moderní medicíně existují nástroje, jak komplikace diabetu včas odhalit.

„Jsme úspěšnější zejména v prevenci a v léčbě počátečních stadií těchto komplikací, kdy se nám lépe daří zastavit jejich rozvoj nebo ho zpomalit. Máme k dispozici moderní léky, ať ve formě tablet, nebo injekcí. Lépe rozumíme mechanismu vzniku komplikací a pomocí edukace dokážeme pacienta poučit, jaký životní styl bude jejich zhoršení předcházet,“vypočítává lékařka Klementová.

Srdce v ohrožení

I když to zní možná zvláštně, cukrovka souvisí s infarktem víc, než by se zdálo. Pokud tuto nemoc máte, existuje u vás až dvakrát vyšší riziko, že vás postihne srdeční onemocnění nebo mrtvice než toho, kdo ji nemá – a to i v mladším věku. „Čím déle navíc cukrovkou trpíte, tím se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. A přestože je toto riziko velmi vysoké, až polovina diabetiků o něm vůbec neví,“upozorňuje profesor Michal Vrablík z VFN a III. interní kliniky 1. LF UK.

Vysoká hladina cukru v krvi totiž může poškodit cévní stěnu, a tím se zvyšuje nebezpečí, že se v cévách začne hromadit tukový materiál, což nakonec vede k jejich zúžení a snížení průtoku krve.

„Tento stav se nazývá ateroskleróza, k jejímuž rozvoji přispívá také vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, kouření a řada dalších faktorů. Nebezpečné je, že se dlouho nijak neprojevuje,“doplňuje profesor Vrablík.

Zrak se horší až do slepoty

Další častou komplikací je diabetická retinopatie, tedy poškození sítnice oka. „Výskyt této nemoci u diabetiků je uváděn v širokém rozmezí okolo deseti až padesáti procent. Část pacientů končí praktickou slepotou, invalidizací a nesoběstačností,“říká primářka NeoVize Praha Lucie Valešová.

Pro tuto nemoc je typický chronický průběh, který postupně a dlouhodobě působí na sítnici a může mít devastující účinky.

„Nebezpečí diabetické retinopatie spočívá v tom, že přichází nenápadně a zpočátku pacient nepociťuje prakticky žádné příznaky. Až v pozdějších stadiích dochází k poklesu samotného vidění. Může se projevit třeba až po několika letech trvání špatné kompenzace diabetu. To už se ale nedá napravit, pouze zpomalit, a i to je velmi obtížné,“doplňuje primářka Valešová.

Každopádně oční komplikace cukrovky jsou u lidí v produktivním věku mezi dvaceti a 55 lety nejčastější příčinou praktické slepoty v civilizovaných zemích.

Když nohy mravenčí a ztrácejí citlivost

Neuropatie neboli postižení nervového systému je další častou komplikací diabetu. Projevuje se mravenčením, ztrátou citlivosti nebo bolestí, což vede k omezení funkčnosti dolních končetin. Při neléčení nemoci hrozí i syndrom diabetické nohy, kdy se na noze špatně hojí rány od kotníků níže.

Právě diabetická noha bývá nejobávanější komplikací této nemoci. Léčba vyžaduje dlouhodobé odlehčení nohy berlemi nebo invalidním vozíkem a může vést k amputaci. Proto je důležité sledovat na končetinách i drobné změny – prvními projevy mohou být změny kůže na noze pod kotníkem či v podkoží, v pozdní fázi i na svalech, kostech nebo kloubech.

Často se na začátku projevují jako obyčejný puchýř nebo odřenina, rána se postupně zvětšuje a nehojí se, rozšiřuje se do hloubky, následuje odumírání okolní tkáně až k samotné kosti. Pokud je léčba zahájena včas, pacient nohu správně šetří, má dobrou hladinu cukru v krvi a ránu pečlivě převazuje, zvyšuje se šance, že se vřed zahojí. Ovšem protože postižení nervů cukrovkou způsobí, že rána nebolí, diabetik mnohdy přichází na vyšetření pozdě.