Plán pro Ukrajince: delší pobyt

Klasický dlouhodobý pobyt se vydává maximálně na dva roky – za účelem studia, vědeckého výzkumu, práce a rodinného sloučení. Konkrétní parametry pro uprchlíky Krátoška neuvedl.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková pro LN upřesnila, že „jedním z diskutovaných kritérií je sociální soběstačnost uprchlíků“. To by ovšem znamenalo, že aby uprchlíci splnili podmínky, nesměli by pobírat dávky. Podle zástupců neziskových organizací se hovoří i o tom, že by museli mít práci, zajištěné ubytování a být bezúhonní. Uvažuje se prý také o podmínce plnění povinné školní docházky u dětí.

Diskriminace samoživitelek

„Pokud nastavíme tyto podmínky, stane se, že některé skupiny lidí budeme zásadně diskriminovat. Příkladem může být maminka, která pracuje, ale finance jí nedostačují na péči o děti, pobírá humanitární dávku, a tím pádem nebude moci žádat o návazný pobytový status,“poznamenala Krchová. Podle Krátošky budou moci v takovém případě uprchlíci setrvat v systému dočasné ochrany – o jejím prodloužení však teprve bude Evropská unie jednat.

Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se uvažuje i o tom, že by 20 tisíc držitelů dočasné ochrany dostalo možnost přestupu do klasických pobytových statusů typu zaměstnanecká karta. Jedná se o pobytové oprávnění spojené se zaměstnáním, které se vydává maximálně na dva roky. „Tento nápad považujeme za nesmyslný, neřeší situaci zbývajících 360 tisíc držitelů dočasné ochrany,“konstatoval pro LN.

Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová navrhuje buď přechod do trvalého pobytu, či nový specifický pobytový status, který uprchlíkům umožní

zůstat na trhu práce – kdy budou mít přístup ke zdravotnímu pojištění a v případě, že jsou zranitelní, i sociální podpoře. Zatím je ale podle ní jasné, že přechod z dočasné ochrany nemůže být řízen

správním procesem, resort vnitra na to nemá kapacity.

Vedoucí programu Migrace Člověka v tísni Kristýna Brožová apeluje na společné řešení na evropské úrovni. „Výrazné rozdíly v pobytových statusech v různých zemích by mohly znamenat riziko druhotné migrace. Tedy, že se uprchlíci – zejména ti vysoce kvalifikovaní – budou stěhovat tam, kde pro ně budou nastavené nejlepší podmínky. Za zásadní považujeme i možnost přechodu do českého systému sociálních dávek a zachování možnosti být v systému veřejného zdravotního pojištění. Doba, kterou zde již strávili, by měla být započítána do možnosti získat v Česku trvalý pobyt, který lze v tuto chvíli udělit po pěti letech pobytu,“popsala pro LN.

Nejistota pro zranitelné

Společné evropské řešení a zapojení uprchlíků do českého systému sociálních dávek by uvítal i Rozumek. „Dlouhodobě se to vyplatí a integrace bude vzorová. Současná provizoria s mimořádnou okamžitou pomocí a různými definicemi zranitelnosti nechávají spoustu lidí ve velmi špatných situacích a nejistotě, zejména seniory, onkologické pacienty, pečující osoby a matky s více dětmi,“řekl. LN s dotazy oslovily i zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády ČR a předsedu Ukrajinské iniciativy v Česku Bohdana Rajčince, ten ale do uzávěrky neodpověděl.

Uprchlíci mohou v Česku pobírat už jen humanitární dávku. Poslední dostupná data ministerstva práce a sociálních věcí z listopadu loňského roku ukazují, že ji pobíralo 54,3 tisíce žadatelů, stát vyplatil 956 milionů korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přitom předpokládá, že v prvním pololetí příštího roku bude možné uprchlíky začít překlápět do českého dávkového systému. „O umožnění vstupu uprchlíků z Ukrajiny do národního systému nepojistných sociálních dávek se uvažuje, ale bude záležet i na tom, jaký pobytový status jim místo dočasné ochrany bude přidělen,“dodal pro LN mluvčí resortu Jakub Augusta.