Scholze dráždí Macronova aktivita
Stále častější slovní přestřelky naznačují, že oba tradiční evropské spojence rozděluje odlišný přístup k válce na Ukrajině
Francie a Německo bývají zpravidla označovány nejenom za motory Evropy, ale i za pilíře západního společenství. Ruská agrese proti Ukrajině to ovšem změnila, jeho politické těžiště se posunulo na východ.
V třetím roce trvání války se ukazuje navíc stále silněji, že to ve vztazích mezi oběma evropskými velmocemi začíná skřípat. Naplno se to projevilo na nedávné mezinárodní konferenci, kterou do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Tam mimo jiné naznačil možnost přímého nasazení západních vojáků na ukrajinském bojišti, za což sklidil značnou kritiku. Jako jeden z prvních se proti zmíněnému nápadu postavil právě německý kancléř Olaf Scholz.
„Také do budoucna platí, na čem jsme se na počátku dohodli, a to sice že na ukrajinské půdě nebudou vojáci, které by tam vyslaly evropské státy nebo členské státy NATO,“prohlásil šéf německé vlády. Ráznost, s jakou tak učinil, překvapila i proto, že v minulosti bývalo mezi Berlínem a Paříží zvykem, že tamní vlády své kroky i veřejná vyjádření pravidelně koordinovaly.
Příliš nepomohla ani následná Macronova cesta do Prahy, kde mimo jiné vyzdvihl „odvahu těch, co něco dělají“. Pochvalná slova sice byla zacílena primárně na české hostitele a jejich iniciativu sehnat v třetích zemích několik set tisíc kusů munice, kterou by bylo možné poslat v nejkratším termínu na Ukrajinu. V Berlíně to ale pochopili jinak: Jako narážku na opakovaně vyjádřenou neochotu německého kancléře souhlasit s dodávkou střel Taurus na Ukrajinu. Právě od nich si vláda v Kyjevě slibuje výrazné posílení svých možností v boji s ruskými okupanty.
„Putin zakašle a Scholz se jde schovat“
Co víc, mezi Francií a Německem přibývá i cílených drobných provokací a popichování, které dokládají, že mezi nimi panuje napětí. Za všechny lze uvést výrok jednoho z Macronových poradců, který zmiňoval německý list Berliner Morgenpost: „Když Putin zakašle, jde se Scholz okamžitě skrýt do bunkru.“
Do toho zapadají i Macronovy narážky, že někteří chtěli na počátku války poslat na Ukrajinu „přilby a spacáky“. To byla zjevná připomínka výroku tehdejší německé ministryně obrany Christine Lambrechtové, která chtěla zprvu poslat napadené zemi pět tisícovek vojenských přileb. Rovněž Scholz byl původně hodně zdrženlivý, pokud šlo o dodávku německé vojenské techniky na Ukrajinu, třeba tanků Leopard. Později svůj názor změnil, až když tam své tanky poslali také Američané, Britové a Francouzi.
Postoje Francouzů a Němců se liší i v některých strategických
otázkách. Mezi takové patří postoj k vybudování evropské protivzdušné obrany Skyshield. V reakci na ruský útok ji inicioval v srpnu 2022 právě Scholz, avšak Francie se na projektu nepodílí.
Aktuální nesrovnalosti mezi oběma evropskými velmocemi jsou pravděpodobně ještě zvýrazněny i odlišnými povahami obou
lídrů: Scholzova suchopárnost je v ostrém kontrastu s Macronovou výřečností a agilitou.
Různé charaktery mezi politickými předáky Francie a Německa existovaly už v minulosti.
Například dlouholetá kancléřka Angela Merkelová také potřebovala nějakou dobu, než dokázala navázat produktivní vztah k Nicolasi
Sarkozymu, Françoisi Hollandovi nebo i k Macronovi.
Kancléř raději spoléhá na Američany
Válka na Ukrajině ukázala, že pro německého kancléře je klíčové koordinovat vše s nejbližšími spojenci i za cenu, že to bude vykládáno jako projev nerozhodnosti.
Naopak Macronovo ofenzivní solitérství je mu cizí. Na výtky, že Německo je příliš opatrné, často reaguje kancléř poukazem, že jeho země je druhým největším podporovatelem Ukrajiny hned po Spojených státech. Přitom Scholz nezapomene dodat, že ostatní by se měli podívat, zda nemají v tomto ohledu rezervy.
Zdrženlivý je kancléř, i pokud jde o návrhy Paříže poskytnout Evropě, tudíž i Berlínu, ochranu v podobě svého jaderného deštníku čítajícího na 300 hlavic. Na to se Němci příliš netváří a podle všeho i nadále raději spoléhají na Američany, i kdyby se tam měl na podzim vrátit do Bílého domu nevypočítatelný Donald Trump.
Za své aktuální počínání ohledně války na Ukrajině čelí jak Macron, tak i Scholz kritice doma. Krátce po pařížské konferenci si pozval francouzský prezident šéfy všech velkých stran zastoupených v Národním shromáždění. Vesměs od všech se mu dostalo odmítnutí, pokud jde o silnější zapojení země. Lídr konzervativních Republikánů Éric Ciotti vyzval dokonce prezidenta, aby „Putina neponižoval“.
V Berlíně zase kritizuje počínání kancléře Scholze šéf opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz. Nedávno mu ještě navíc vyčetl, že „vztahy Německa s Francií jsou v podstatě zničeny“. Podle Merze prý seděli Scholz s Macronem na pařížské konferenci mlčky vedle sebe, jako by si neměli vůbec co říct.