Peking fandí ve volbách Trumpovi
Nevypočitatelnost a neloajálnost Trumpa vůči spojencům USA nahrává čínské expanzi, včetně násilného připojení Tchaj-wanu
Minulý týden Američané žili jedním z vrcholů předvolební sezony – takzvaným superúterým. Mimo jiné se potvrdilo, že Donald Trump má v listopadových volbách velkou šanci na návrat do prezidentského křesla.
Se zájmem situaci sledují i jedni z hlavních amerických rivalů – Číňané. Byť se tamní vedení k volbám v USA oficiálně nevyjadřuje, mnohé nasvědčuje tomu, že návrat Trumpa do Bílého domu by byl pro Peking příznivější variantou než setrvání současného prezidenta Joea Bidena.
Podle Filipa Šeboka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), který se zaměřuje na domácí i zahraniční politiku Číny, na čínskou preferenci Trumpa poukazuje analýza zájmů Pekingu. „Návrat Trumpa by přinesl destabilizaci do vztahů mezi USA a jejich spojenci, především v případě Severoatlantické aliance,“řekl Šebok LN.
Připomněl tak exprezidentovo šokující prohlášení z minulého měsíce, kdy Trump pohrozil členským státům NATO, že pokud nebudou dávat dostatek peněz na obranu a napadne je Rusko, Američané jim – pokud on bude prezidentem –, na pomoc nepřijdou.
Trump by obětoval Evropu...
Tím by však Trumpův rozkol se spojenci podle Šeboka neskončil. „Hrozí například i plošným uvalením cel na importované výrobky, což by mohlo vést k obchodní válce USA s Evropskou unií. Čína by měla možnost využít obavy Evropy o spolehlivost USA a pokusit se vrazit klín do transatlantických vztahů,“soudí odborník AMO.
Nejspíš by se tak opakoval trend z doby první Trumpovy vlády v letech 2017 až 2021. „V takovém případě by Washington preferoval unilaterální řešení bez koordinace se spojenci... To by Čína mohla využít a prezentovat se jako zodpovědná a konstruktivní velmoc,“doplnil Šebok.
Vládě současného prezidenta Joea Bidena se přitom podle Šeboka naopak dařilo vůči Číně držet efektivní přístup právě i díky spolupráci se spojenci. Bidenovi se prý také povedlo zlepšit image USA ve světě. „Biden používá alianční strategii k izolaci Číny mnohem efektivněji než Trump,“uvedl pro americkou stanici
CNN i Šen Ting-li, odborník na mezinárodní vztahy z čínské Univerzity Fu-tan.
Jeho kolega Šebok z AMO očekává, že ať už bude u moci
Trump, či Biden, oba budou pokračovat v tvrdém přístupu vůči Číně. Ostatně byl to právě Trump, kdo v minulosti začal s masivními obchodními cly, jež
Peking zasáhla. Přitom ovšem podle něj i nadále platí, že s Trumpem u moci by Číňané měli více možností, jak na americkou politiku reagovat. Například právě i díky Trumpovým rozhodnutím bez konzultace se spojenci.
„Číně by navíc vyhovovala i vnitropolitická destabilizace USA a oslabení institucí, které by se s návratem Trumpa dostavily. To by znamenalo, že USA by byly pohlceny vlastními problémy. Zapadlo by to také do čínské propagandy, která zobrazuje západní demokracie jako chaotické, neefektivní a sebedestruktivní,“vysvětluje Šebok.
... i svobodný Tchaj-wan
Nepředvídatelnost Trumpa v zahraniční politice by pak prý mohla být i dobrou zprávou pro čínské ambice vůči Tchaj-wanu. Ta jej považuje za svou součást, přestože ostrov má vlastní nezávislou demokratickou vládu. USA své oficiální vztahy s Tchaj-wanem přerušily v roce 1979 a uznávají politiku jedné Číny. S ostrovem však mají Američané neoficiální styky a dodávají tam například zbraně. Bidenova vláda několikrát slíbila i ochranu v případě napadení Pekingem.
„Trump však v minulosti naznačil, že USA by nemusely přijít na pomoc Tchaj-wanu v případě čínské invaze. Ukazuje, že je ochoten obětovat zahraničně-politické otázky pro své osobní politické ambice,“uzavřel Šebok. S tím, že oslabení amerického závazku by mohlo snížit i odhodlanost dalších spojenců. Současná hlava státu Biden přitom patří mezi nejvýraznější zastánce nezávislého Tchaj-wanu.
Právě za jeho vlády se ale vztahy mezi Washingtonem a Pekingem kvůli Tchaj-wanu krajně vyostřily. Číňany v srpnu 2022 pobouřila cesta tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové do Tchaj-peje. Odpověděli na ni velkými vojenskými manévry v těsné blízkosti ostrova.
Pro Peking je dle Briana Wonga z Centra pro současnou Čínu a svět při Hongkongské univerzitě hlavním cílem – ať už bude v USA vládnout kdokoliv – udržet ekonomickou bezpečnost země. Komunistický režim ale už delší dobu trápí zpomalující se hospodářský růst, zvyšující se inflace, nárůst nezaměstnanosti mladých vzdělaných lidí či vleklá krize v realitním sektoru.