Země sociálního kapitalismu
USA jsou tak bohaté, že si mohou dovolit i Bidenovo tažení za „spravedlivější“ekonomiku
Vposledních letech se hovoří o konci klasického konfliktu mezi pravicí a levicí v ekonomické oblasti. Spor se přesunul do oblasti „kulturních válek“. Řeší se otázky rasy a pohlaví, zatímco tradiční téma podílu státu na ekonomice ustoupilo (údajně) do pozadí. Leč není tomu tak. Pravicový a levicový pohled na ekonomiku se stále zásadně liší. Svědčí o tom i úmysly prezidenta Bidena ohledně zvyšování daní.
Cílem Bidenových daňových plánů, které jsou uvedeny v jeho návrhu rozpočtu na rok 2025, je snížit federální deficit o tři biliony dolarů během příštího desetiletí kombinací zvýšení daní pro osoby s vysokými příjmy a pro americké podniky. Nové daně by přinesly 4,9 bilionu dolarů. (Teoreticky: praxe ukazuje, že americké daňové inkaso zůstávalo během posledních 70 let pozoruhodně stabilní bez ohledu na aktuální výši mezních sazeb daní z příjmů.)
Zdanit bohaté
Mezi hlavní body Bidenových daňových plánů patří zejména dodatečné zdanění osob s vysokými příjmy. Biden navrhuje zvýšit efektivní daňové sazby, které platí domácnosti s čistým majetkem nad 100 milionů dolarů. Tento návrh vyžaduje, aby tyto domácnosti platily minimální daňovou sazbu 25 procent z rozšířené definice příjmu, která zahrnuje nerealizované kapitálové zisky. To znamená, že tyto domácnosti by platily zálohu na daň z budoucích kapitálových zisků, i když akcie (nebo jiné investice) ještě nebyly prodány. Tyto návrhy jsou součástí Bidenova širšího úsilí o „spravedlivější“ekonomiku. Očekává se také, že návrh bude sloužit jako předstupeň Bidenovy kampaně za znovuzvolení.
Dále je tu návrh zvýšit daně pro americké podniky. Rozpočet obsahuje návrhy na zvýšení daní pro podniky, jejichž cílem je ještě více odchýlit daňový zákoník od principů jednoduchosti, transparentnosti a neutrality. Patří sem vyšší daně a více daňových úlev pro různé daňové poplatníky a činnosti. Tyto návrhy by zcela zrušily opatření zavedená bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož zákon o snížení daní a pracovních místech z roku 2017 zmírnil daňové zatížení podniků a nejlépe vydělávajících lidí v zemi.
Ne všechny body však směřují ke zvýšení rozpočtových příjmů. Například trvalé vyloučení odpuštění studentských půjček z daně z příjmu. Tento krok by zajistil, že osoby, kterým byly odpuštěny studentské půjčky, nebudou muset platit daně z odpuštěné částky. Pak je tu návrh rozšíření federálních pravidel pro ustanovení o cenách léků: cílem je zvýšit dostupnost léků na předpis pro Američany.
Kritici tvrdí, že navrhované zvýšení daní sníží ekonomickou produkci a příjmy, sníží konkurenceschopnost USA a dále zkomplikuje daňový zákoník. Zpochybňují také realistické předpoklady o daňových nákladech hlavních návrhů a o hospodářském růstu podle tohoto plánu. Je ovšem důležité poznamenat, že návrh čelí značné opozici ze strany republikány ovládané Sněmovny reprezentantů, jejíž členové vyjádřili obavy z dopadu rozpočtu na ekonomiku a fiskální odpovědnost.
Na tomto místě je třeba vyvrátit letitý předsudek, který o americké ekonomice mají zejména Evropané. Spojené státy jsou prý zemí drsného „kovbojského“kapitalismu. Představa o boháčích na jedné straně a chudácích spících pod mostem však neodpovídá faktům. Ve skutečnosti Spojené státy utrácejí na sociální účely 22,7 procenta HDP (zdroj: OECD, údaj za rok 2021). Pro srovnání, Británie vydává na sociální účely 22,1 a Česko 22 procent HDP. Nizozemsko pak 17,6 a Švýcarsko pouze 17 procent HDP (což je důsledek existence bohatých penzijních fondů, které zmírňují nároky na financování starobních důchodů z veřejných rozpočtů v těchto zemích). V čele žebříčku stojí Francie (31,6), Itálie (30,1) a Rakousko (29,4 procenta HDP). Začátkem tohoto století vydávaly USA na „sociálno“pouze 14,1 procenta HDP.
Očekává se také, že návrh bude sloužit jako předstupeň Bidenovy kampaně za znovuzvolení
Země talentů
Kritici americké ekonomiky nicméně poukazují na značnou majetkovou nerovnost, zejména díky existenci značného počtu multimiliardářů. Nicméně podívejme se na věc z druhé strany. Díky firmám, které tito multimiliardáři vybudovali, jsou USA stále technologickou špičkou. Nedávno publikované statistiky think tanku Macro Polo uvádí, že 77 procent největších talentů v oblasti umělé inteligence zůstává po ukončení doktorátu ve Spojených státech. Na druhém místě je Čína s osmi procenty, třetí Jižní Korea se čtyřmi procenty. Na Británii připadají tři procenta, na kontinentální Evropu rovněž tři, na Kanadu jedno procento. Čtyři procenta zůstávají pro zbytek světa. Mezi deseti nejvýznamnějšími firmami a institucemi v oblasti AI je sedm amerických (v čele se společností Alphabet), dále Tsinghua University, Peking University a University of Oxford.
Spojené státy jsou natolik bohaté, že si mohou dovolit i levicové myšlenky, nicméně všeho by mělo být s mírou. Mimochodem, jsou bohaté díky multimiliardářům, nikoli navzdory jim. (Evropo, slyšíš?)