Co je výhodné pro živnostníky
Danit „paušálem“bude lepší pro ty podnikatele, kteří mají obvykle nízké výdaje
Pevně dané paušální výdaje vypočtené procentem z příjmů, nebo ty skutečné? Před rozhodnutím, kterou variantu si pro daňové přiznání vybrat, stojí každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Co je výhodnější, nelze jednoznačně říci, záleží na konkrétní situaci každého podnikatele.
Danit paušálními výdaji vypočítanými procentem z příjmů je mnohem jednodušší a komfortnější. „Paušál“lze přitom uplatnit u výdajů z podnikání nebo jiné samostatné činnosti, případně z pronájmu majetku zařazeného do jejich obchodního majetku.
Bez nutnosti vést účetnictví
„Při využití tohoto způsobu zdanění svých příjmů nemusí podnikatelé vést účetnictví ani daňovou evidenci, ale pouze přehled skutečně přijatých příjmů za období od 1. ledna do 31. prosince a přehled pohledávek,“vysvětluje Barbora Jeníková, daňová konzultantka společnosti KODAP Liberec.
Při danění paušálními výdaji není třeba prokazovat, jaké byly skutečné výdaje (podle jednotlivých dokladů), ani zkoumat, zda takové výdaje lze vůbec „dát do daní“, tedy jejich daňovou uznatelnost. Celkovou roční výši výdajů prostě jen vyčíslíte přímo v daňovém přiznání příslušným procentem.
Procento se liší podle činnosti
Paušální výdaje se počítají z maximální částky dva miliony korun. Výše paušálů (procento) se pak liší podle jednotlivých typů živností. „Nejvyšší, osmdesátiprocentní výdaje si lze uplatnit ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,“jmenuje Michal Jelínek, daňový expert a partner poradenské společnosti V4 Group.
Tito podnikatelé si tak od daňového základu mohou odečíst maximálně 1,6 milionu korun. Šedesátiprocentní výdaje je možné uplatnit u ostatního živnostenského podnikání, nejvýše ale do výše 1,2 milionu korun.
Pro příjmy ze samostatné činnosti platí čtyřicetiprocentní výdajový paušál, nejvýše si tak mohou tyto OSVČ odečíst 800 tisíc korun. Do této skupiny spadají například nezávislá povolání, jako jsou třeba hudebníci, spisovatelé či herci, dále ti, kteří podnikají podle zvláštních předpisů, například makléři, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, daňoví poradci, advokáti či soudní exekutoři. A čtyřicetiprocentním paušálem se budou danit také autorské honoráře. Třicetiprocentní paušál se vztahuje na příjmy z nájmů majetku zařazeného v obchodním majetku, a to maximálně do 600 tisíc korun.
Při vyplňování formuláře je nutné v tabulce uvést zvlášť jednotlivé příjmy podle druhu s uvedením procenta. V rámci jednoho dílčího základu daně není ale možné kombinovat jak skutečné výdaje, tak výdaje paušální. Buď se tedy musí podnikatel rozhodnout pro paušální, nebo skutečné výdaje.
Výjimkou jsou například příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. „Podnikatel tak může v daňovém přiznání vyčíslit svoje výdaje u příjmů ze samostatné činnosti ve skutečné výši, a výdaje související s pronájmem procentem z příjmů ve výši třiceti procent, a to až do hranice 600 tisíc korun,“upřesňuje Jeníková.
Výdaje procentem v sobě zahrnují veškeré výdaje včetně odpisů majetku a mezd. Samostatně odepisovat si tak podnikatel nic nemůže. Naproti tomu daňové slevy a odpočty může využít bez omezení. Na tuto skutečnost nemá způsob uplatnění výdajů žádný vliv.
Kdy danit podle skutečných výdajů
Danit „paušálem“bude výhodnější pro ty, kteří mají obvykle nízké skutečné výdaje. Pro podnikatele, kteří mají skutečné výdaje vysoké, může být vhodná druhá varianta – danění dle skutečných výdajů. Zde podnikatel oproti svým příjmům uplatňuje skutečné výdaje, které k dosažení svých příjmů vynaložit. Patří sem například nákupy zboží, služeb a materiálů, nájemné, pohonné hmoty, odpisy k hmotnému i nehmotnému majetku, mzdy či pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance nebo výdaje na pracovní cesty.
Jsou ale i výdaje, které daňově uznatelné nejsou. Sem náleží například výdaje na pořízení hmotného majetku nad limit 80 tisíc korun (lze uplatnit pouze postupně formou odpisů). Do daní neprojdou ani výdaje na reprezentaci, typicky třeba na občerstvení, ani pro osobní potřebu.
Aby mohl podnikatel danit podle skutečných výdajů, musí vést daňovou evidenci. Kromě příjmů z podnikání a pohledávek musí evidovat i výdaje, majetek a závazky. V daňové evidenci musí být vše doloženo doklady, které má povinnost archivovat. Pokud podnikatel daňovou evidenci za rok 2023 nemá, nezbude mu nic jiného než danit procentem z příjmů.
Daňově uznatelné nejsou např. výdaje na pořízení hmotného majetku nad limit 80 tisíc korun, výdaje na reprezentaci ani za občerstvení