Malé nemocnice se bouří
Ministerstvo přitom podle Víta Němečka ještě nedávno slibovalo, že malým nemocnicím pomůže – tedy že jim dovolí vzdělávat mladé lékaře, což dnes většinou nemohou. To jim ubírá na personálních kapacitách. „Těmito tlaky na redukci ale ministerský slib padá. Mladí lékaři se v okleštěné nemocnici rozhodně vzdělávat nebudou,“uvedl Němeček.
Vedení resortu zdravotnictví si ale trvá na svém. Škrty v počtu akutních lůžek jsou podle něj potřeba, stejně jako centralizace péče do vybraných ústavů. Důvodů je dokonce několik. „První je ten, že se nedostává zdravotnického personálu. Musí se lépe rozprostřít. Místo udržování přehnaného počtu akutních lůžek, u kterých je třeba mít spoustu lékařů i sester, proto budeme tlačit spíš na jednodenní medicínu. Ta se dá dělat i na poliklinikách s menším počtem pracovníků,“vysvětlil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Kdo nesplní normu, skončí
Nasměrování složitějších zákroků do vybraných center zase podle něj zkvalitní péči. „Pokud se někde zabývají určitými výkony často, mají s nimi logicky i velké zkušenosti. Dělají to pak dobře, rychle a kvalitně. Dokážou si navíc poradit i s případnými komplikacemi,“uvedl Válek. Vedení resortu proto podle něj stanovilo nepodkročitelné minimum, kolik určitých výkonů musí špitál během roku udělat, aby mu tuto péči zaplatila pojišťovna. „Pokud dané pracoviště tuto normu nesplní, tak tam ty výkony skončí,“řekl. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba přitom nebude záležet na tom, o jak velký špitál jde. Centrem vysoce specializované péče se podle něj může stát i regionální nemocnice.
Podle šéfa nemocniční asociace Michala Čarvaše ale i tento ministerský argument pokulhává. „Vůbec nemusí být pravda, že je velké centrum s obrovským počtem výkonů lepší než regionální nemocnice. V regionální nemocnici si totiž tyto výkony rozdělí daleko méně lékařů. Ve finále jich tedy každý může odoperovat v průměru víc,“vysvětluje. Přesto pacienti o možnost operace v daném špitále přijdou.
„Což je škoda, protože síť regionálních nemocnic by měla být páteří zdravotnictví. V sousedním Rakousku to tak alespoň je,“říká Čarvaš. Provoz menších špitálů je totiž podle něj výrazně levnější a lidé to do nich nemají daleko. „Naopak v Česku upřednostňujeme velké nemocnice, jejichž provoz je velice nákladný. Mnohdy poskytují velmi podobou péči, ale za úplně jiných finančních podmínek,“tvrdí šéf asociace. Škrtat by se podle něj mělo právě mezi velkými fakultními nemocnicemi.
Nemocnice s omezenou dobou
O „pročištění“sítě tuzemských nemocnic už se v minulosti pokusilo několik ministrů zdravotnictví, ani jeden ale nakonec neuspěl. Současnou reformu urychlil loňský protest lékařů. Ti mladí už totiž nechtějí odpracovat stovky hodin přesčasů ročně.
Podle ministerstva zdravotnictví ale všechny špitály nepřetržitý provoz bez přesčasové práce neudrží. Vedení resortu se proto rozhodlo zahájit transformaci nemocniční sítě. „Malá zařízení, která budou mít problémy se zajištěním přesčasů, se přemění na léčebny dlouhodobě nemocných, nebo na komunitní nemocnice,“řekl LN už v listopadu loňského roku ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
Komunitní nemocnice se podle něj mají od těch běžných lišit tím, že nebudou fungovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu a nebudou přijímat akutní případy. „Budou otevřené třeba jen do sedmi večer a bude se v nich poskytovat jen jednodenní chirurgie a následná péče, k čemuž je třeba daleko méně personálu. Budou při nich fungovat i centra duševního zdraví,“uvedl. Současně ale podotkl, že špitály ani jejich zřizovatele nebude k přeměně na tento typ zařízení nikdo nutit. „I když pro některé z nich to bude obrovská příležitost, jak o nemocnice v některých regionech nepřijít,“dodal.
S přeměnou malých špitálů na komunitní zařízení s omezenou otevírací dobou souzní i šéfové velkých fakultních nemocnic. „Je fakt, že čtvrtina až třetina nemocnic by klidně mohla v sedm večer zavřít. Nic by se nestalo, pacienti by kvůli tomu rozhodně umírat nezačali,“řekl LN například šéf pražské Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl. Takové nemocnice by i podle něj mohly nadále poskytovat jednodenní chirurgii a další méně složité výkony.
Šéf největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek pak LN řekl, že je současná nemocniční síť předimenzovaná. „Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že až pětina akutní lůžkové péče není potřeba. Profesor Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky zase spočítal, že množství poskytnuté péče pokleslo jen za posledních osm let o desetinu. A naše čísla jsou podobná – my také vidíme, že potřeba akutní lůžkové péče klesla asi o 12 procent,“uvedl.
Hlad je podle něj naopak po lůžkách následné péče, kterých se zase nedostává. Také Kabátek proto přiznal, že chce využít protestu nemocničních lékařů a končících rámcových smluv se zařízeními k tomu, aby jejich síť kultivoval.