Čína vytlačila Indy z Malediv
Strategicky položené souostroví podepsalo dohodu o investicích a vojenské spolupráci s Pekingem
Maledivy, oblíbená dovolenková destinace, se stávají figurkou v indicko-čínském soupeření. Indičtí vojáci hlídající rozsáhlou námořní hranici začali tento týden místo opouštět poté, co prezident souostrovního státu s více než půl milionem obyvatel Mohamed Muíz domluvil vojenskou pomoc ze strany Pekingu. Ten je přitom od ostrovní metropole Malé asi osm hodin letu daleko.
Muíz je novou hlavou Malediv od listopadu a svou kampaň založil na sloganu „Pryč s Indií“. Vojáci, kteří souostroví v Indickém oceánu nyní opouští, měli na starost letecké sledování hranic. Nahradit je mají civilní zaměstnanci. Podle tamního listu Mihaaru zatím odešlo 25 indických vojáků nasazených na nejjižnějším atolu zvaném Addu. Další desítky by je měly následovat do 10. května.
Sousední Maledivy přitom dohodu o vojenské pomoci s Čínou podepsaly teprve minulý týden. Zástupci maledivského ministerstva obrany uvedli, že dohoda má podpořit pevnější bilaterální vztahy obou států a že Čína bude na ostrově bezplatně školit personál.
Čínské sliby a peníze
„Podporujeme Maledivy v ochraně jejich územní suverenity,“komentoval situaci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. Ten už v lednu, po státní návštěvě Muíze Pekingu, prohlásil, že „čínsko-maledivské vztahy jsou na novém výchozím historickém bodě“.
Dle Garetha Price, odborníka na jižní Asii z londýnského think-tanku Chatham House, za posilováním vztahů s Pekingem jsou hlavně investice. „Čína má lepší pozici k budování infrastruktury na souostroví než Indie. To je argument, proč být s ní,“řekl Price turecké agentuře Anadolu.
Prezident Muíz oznámil, že na Maledivy má z Číny v následujících letech přitéct až 130 milionů dolarů (asi tři miliardy korun). Na oplátku čínská námořní výzkumná loď dostala povolení zakotvit v maledivských vodách. Údajně kvůli obvyklé změně personálu a doplnění zásob. Ovšem Indové plavidlo označili za špionážní.
Souostroví, které je známé pro svá luxusní turistická letoviska a pláže s bílým pískem, je přitom strategicky umístěno na půli cesty podél klíčových mezinárodních námořních tras z východu na západ. V blízkosti například proudí ropa z Perského zálivu. Rovněž tam žijí velká hejna tuňáků.
Indie na Maledivách měla historicky převahu, tamní vlády ji byly nakloněné, a situace se jí logicky nelíbí. Americká stanice CNN upozornila, že „čínská přítomnost by mohla ovlivnit indickou bezpečnost vzhledem k blízkosti indického západního pobřeží.“
Napětí mezi dvěma nejlidnatějšími státy světa, které spolu mají dlouhou hranici skoro 4000 kilometrů, panuje dlouhodobě. Dle OSN dnes řeší územní spory v desítkách hraničních oblastí. V minulých letech se indičtí vojáci s čínskými v Himálajích například pobili kameny a klacky.
Zbytečná „válka pláží“
Hustá atmosféra v oblasti panuje již od letošního ledna, ještě před Muízovou návštěvou Pekingu. Tehdy spolu Indie a Maledivy fakticky začaly soupeřit, kdo má kvalitnější pláže.
Stalo se tak poté, co se indický premiér Naréndra Módí rozhodl propagovat domácí turistické destinace na úkor sousedního souostroví. Na sociální síti například zveřejnil snímky, jak se prochází po písčitých plážích a šnorchluje na indických Lakadivách. Jejich nejjižnější ostrov dělí od nejsevernějšího Malediv jen něco málo přes sto kilometrů.
Někteří maledivští zákonodárci to vnímali jako snahu „vyhnat“indické turisty z Malediv a Módího označili mimo jiné za „klauna“. Byť se maledivská vláda poté snažila situaci uklidnit a od vyjádření se distancovala, pachuť v Indii zůstala. Mnozí Indové, včetně celebrit, začali vyzývat turisty k bojkotu a některé cestovní společnosti dokonce na Maledivy pozastavily lety.
Lék na možný odliv indických turistů nabízí opět Čína. Dle indické stanice NDTV začali letos Číňané pořádat více zájezdů na Maledivy než v minulosti. V počtu turistů jsou už třetí, těsně za Ruskem i první Indií. Pro souostroví je to důležité, protože cestovní ruch tvoří dle Světové banky skoro třetinu tamní ekonomiky.