Podceňovaná otázka

Volby v USA rozhodne migrace. Ta voliče zajímá víc než například ekonomika

Demokrat Joe Biden a republikán Donald Trump jsou nyní již oficiálními kandidáty svých stran do listopadových prezidentských voleb. Definitivně to ve středu rozhodly primárky ve státech Georgie, Mississippi a Washington. Biden si zajistil celkem 2101 a Trump 1247 hlasů svých stranických delegátů, což je v obou případech nadpoloviční většina potřebná k zisku nominace. Po 70 letech se tak bude opakovat prezidentské klání obou soupeřů z předchozích voleb – naposledy se tak stalo v roce 1956 v souboji Dwight D. Eisenhower vs. Adlai Stevenson.

Žádné překvapení, píšou komentátoři po celém světě. Mají pravdu – Biden i Trump vévodili preferencím již dlouho před konáním stranických primárek a od začátku roku se neobjevil nikdo, kdo by jejich postavením otřásl. Miláček amerických konzervativců Ron DeSantis odpadl již koncem ledna a štafetu následně převzala pravičačka starého střihu Nikki Haleyová. Nikdy se ale neprobojovala výš než na zhruba 20procentní podporu, zatímco Trumpova čísla se stabilně pohybovala mezi 50 a 60 procenty. Na demokratické straně se kromě Bidena nikdo výrazný ani neobjevil. Jediný potenciálně zajímavý kandidát Robert F. Kennedy – synovec někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho – již v říjnu pozastavil své členství v Demokratické straně a rozhodl se o Bílý dům usilovat jako nezávislý. Jeho šance v konečném klání Biden vs. Trump jsou však pramalé.

Odpověď přinášejí průzkumy

Co v komentariátu poněkud chybí, je odpověď na otázku proč. Jinými slovy jak je možné, že Biden i Trump – na první pohled velmi nedokonalí a přestárlí kandidáti – stranické primárky opanovali takto přesvědčivě. Odpověď je ještě vcelku pochopitelná u Bidena, kde je pozice úřadujícího prezidenta tradičně považována za dostatečný důvod k obhajobě mandátu. Méně jasné už je to u Trumpa, kde někdejší prezident rozhodně není univerzálně milován všemi republikány, neřkuli konzervativci, a člověk by tedy čekal, že se mu alespoň postaví seriózní kandidát.

Odpověď lze hledat v průzkumech veřejného mínění. Ve všech státech kromě Kalifornie

odpověděli republikánští voliči primárek velice příznačně na otázku, co je jejich priorita číslo jedna ve volbách: migrace. Například v Severní Karolíně to bylo 41 procent voličů, zatímco 33 procent řešilo primárně ekonomiku. Na otázku, zda by se měli deportovat imigranti bez patřičných povolení, odpovědělo kladně 46 procent republikánů ve Virginii, 57 procent ve (velmi liberální) Kalifornii a 62 procent v Severní Karolíně. To je zdvižený palec pro Trumpa, protože jestli mu voliči věří alespoň v jedné věci, je to jeho závazek boje proti nelegálním migrantům, zejména z Latinské Ameriky. Toto jeho úsilí je symbolicky reprezentováno takzvanou Trumpovou zdí, tedy masivní bariérou, která byla během jeho vlády budována (částečně jen dobudovávána) podél jižní hranice. V obecném povědomí však Trumpovi pomáhají taky některé jeho slavné výroky na adresu Mexičanů, muslimů a dalších přistěhovalců do Spojených států.

Otázku americké migrace všichni zahraniční komentátoři dlouhodobě podceňují. Stalo se tak poprvé již v roce 2016, kdy málokdo z odborné veřejnosti věřil, že by na této platformě tehdy politicky nezkušený

Trump dokázal vyhrát volby. Přesto se tak stalo. I teď je neúměrně vysoká pozornost přisuzována mezinárodním otázkám typu válka na Ukrajině, kulturním válkám, jako je právo na umělé potraty, či právu na držení zbraně. Američtí voliči ale jasně říkají, co je zajímá primárně: je to neobvykle vysoký počet nelegálních přistěhovalců, který za poslední roky setrvale roste, a to nikoli nevýznamným tempem.

Na území USA v současnosti pobývá téměř 17 milionů nelegálních migrantů. To je samo o sobě alarmující číslo.

Opatrně s tou opatrností

Na území USA v současnosti pobývá téměř 17 milionů nelegálních migrantů. To je samo o sobě alarmující číslo. Není to vůbec tak, že by všichni tito lidé přišli během Bidenovy administrativy, ale je pravda, že po jeho nástupu do úřadu prudce vzrostly pokusy o nezákonné překročení hranice. Podle serveru Statista, který se odvolává na data americké pohraniční stráže, to bylo přes dva miliony lidí v roce 2022 a téměř dva a půl milionu v roce 2023. To je o více než milion a půl víc než v roce 2019 – nejhorším roce Trumpova mandátu.

Jak velký je to problém, už si uvědomili i někteří demokraté. V posledních doplňovacích volbách do amerického Kongresu tak newyorský kandidát Tom Suozzi postavil svou kampaň mimo jiné na silné rétorice proti ilegální migraci. Pomohly mu i několik měsíců staré výroky primátora New Yorku Erica Adamse, podle nějž má příliv nezákonných přistěhovalců potenciál jeho město „zničit“. Fakt, že díky této strategii Suozzi zvítězil v silně republikánském okrsku (severozápadním cípu ostrova Long Island), vlilo demokratům novou krev do žil. Pokud se vrátí ze svých ideologických pozic povinného „vítání“migrantů zpátky do reality, mají šanci na tom republikány i porazit.

Otázkou zůstává, zda si to uvědomí i Biden. Pokud ano, má slušnou šanci Trumpa porazit – jeho administrativa se ostatně na hranicích nechovala o tolik liberálněji než ta předchozí. Pokud ale Biden z ohledu na progresivní křídlo strany setrvá u opatrné, z pohledu kritiků „vítačské“rétoriky, je vysoká pravděpodobnost, že mu to voliči spočítají. A v tomto světle se Trumpovo vítězství nezdá ani trochu tak nepravděpodobné jako ještě před rokem.