Potřebujeme činorodé lidi s odvahou

Hospodářský růst stojí na třech pilířích. „Inovace a chuť podnikat jej ovlivňují z 45 procent, vzdělaná pracovní síla z 25 procent a dalších 15 procent růstu přináší infrastruktura,“říká Tomáš Salomon, nejvyšší šéf České spořitelny.

Úroky na spořicích a termínovaných vkladech byly někdy od podzimu 2022 na nebývale vysokých úrovních, běžně přes šest procent. Teď jdou pomalu dolů. Kde se dlouhodobě ustálí úroková sazba z vkladů?

Jsem velmi opatrný v odhadech, protože poslední tři roky byly velmi ovlivněny neočekávanými událostmi – černými labutěmi. Pandemií covidu, energetickou krizí, a dokonce válkou tak blízko našim hranicím. Současné období, kdy jsou sazby u vkladů stále ještě okolo šesti procent, nepovažuji, stejně jako předchozí sedmi- či osmileté období, kdy byly sazby kolem nuly, za normální a zdravé.

Za zdravé prostředí lze podle mě považovat sazby centrální banky někde mezi dvěma až čtyřmi procenty. To jsou sazby, kdy peníze stále mají nějakou cenu a umožňují lidem investovat, ale na druhé straně si i půjčovat. A tomu budeme přizpůsobovat cenovou strategii jak v oblasti úvěrových, tak spořicích produktů.

LN A co děláte pro to, abyste si udrželi peníze klientů i přes pád úroků?

Nelze redukovat roli bank jen na kasičky s úroky. Zvlášť ne v otázce zhodnocení peněz, protože spořicí účet dlouhodobě neporazí inflaci u žádné banky na světě. Jedinou cestou, jak smysluplně zhodnotit své úspory a vytvořit dlouhodobou rezervu, jsou pravidelné investice. Když se podíváte na dlouhodobé křivky výnosů pravidelných investic na úrovni pár set nebo tisíc korun měsíčně po dobu pěti, ale ideálně deseti a více let, vidíte velmi zajímavá čísla.

A to se snažíme klientům velmi intenzivně vysvětlovat. Že by měli své peníze rozložit a investovat. Že pro krátkodobou rezervu vůbec není špatné mít určitý obnos na spořicím účtu či termínovaném vkladu. Ale že pro financování dlouhodobých záměrů nebo pro dlouhodobé spoření je lepší pravidelně a dlouhodobě investovat.

LN Češi jsou sice velmi spořiví, ale pasivní. I přes velký růst sazeb

i nadále zůstává asi 60 procent z celkového objemu úspor na běžných účtech. Cítíte už nějaké změny?

Ještě nedávno počet pravidelných investorů meziročně rostl v jednociferných číslech, loni už překročil deset procent. Pokud jde o termínované vklady, před dvěma lety jsme jich měli čtyři tisíce, nyní jich je takřka sto tisíc. Takže nastal obrovský nárůst.

Ale počet Čechů, kteří pravidelně investují do podílových fondů, akcií nebo dluhopisů, oproti západní Evropě stále silně zaostává. To má velký negativní vliv na schopnost lidí tvořit dlouhodobou finanční rezervu na důchod, protože pouze se státní penzí mnozí nevystačí. Nízký počet drobných investorů ale také oslabuje český kapitálový trh, který je nedostatečně vyvinutý a představuje dlouhodobou bolest české ekonomiky.

Ta přitom potřebuje zásadní strukturální změny, druhou ekonomickou transformaci, aby opět začala růst. Z vysychajících evropských dotací se tyto změny financovat nedají, ale silný kapitálový trh by mohl pomoci, stejně jako růst počtu domácích investorů.

Vláda s pomocí Národní ekonomické rady vlády opět hledá cestu, jak „nakopnout“hospodářský růst. Co tomu říkáte?

LN

Trávíme mnoho času hledáním způsobů, jak přerozdělit existující koláč. Místo toho, abychom se zaměřili na to, jak jej třeba zdvojnásobit. Ekonomové a manažeři se shodují na třech zdrojích ekonomického růstu a zvyšování životní úrovně. První – inovace, chuť podnikat a pouštět se do nových projektů. To ovlivňuje růst z 45 procent. Dalších 25 procent – edukovaná a sebevědomá pracovní síla, tedy vzdělání a celoživotní vzdělávání tak, aby lidé byli schopni se posouvat, obzvlášť v dnešní rychle se vyvíjející společnosti. Dalších 15 procent růstu přináší infrastruktura. Zdravotní, technologická, digitální.

Kdybychom se na tyto tři komponenty zaměřili z vládní úrovně, tak věřím, že na tom budeme líp. Mám totiž pocit, že se z politické úrovně dělají kroky, které naopak vedou ke stagnaci či poklesu. Místo debat o nástrojích růstu jsme svědky populistických prohlášení, jež v lidech vyvolávají pocit, že mají na něco samozřejmý nárok. A to je špatně. Potřebujeme činorodé lidi s odvahou.

LN Jste členem platformy Druhá ekonomická transformace. Co v ní vytváříte?

S výzvou, že Česko potřebuje druhou ekonomickou transformaci, jsme přišli před více než dvěma roky. A fakt, že myšlenka druhé transformace stále silně rezonuje ve veřejném prostoru mezi experty i politiky, je pro mě potvrzením, že jdeme správným směrem. Naším cílem je však nejenom udržet apel na druhou ekonomickou transformaci ve veřejné diskusi, ale také přicházet s konkrétními doporučeními na změny v klíčových oblastech.

Během dvou let jsme se změnili ze skupiny signatářů na funkční organizaci, která definovala deset prioritních cílů, vytvořila pracovní skupiny, jež finalizují konkrétní akční plány, jak těchto cílů dosáhnout. Jednou z priorit je například česká značka, tedy snaha o podporu firem, které budou obsluhovat co nejvyšší přidanou hodnotu od výzkumu a vývoje přes výrobu až po prodej vlastních výrobků. Abychom nebyli jen součástí nějakého výrobního řetězce.

Další prioritou je otevřenost Česka v nejširším slova smyslu. Aby se nám dařilo získávat další šikovné lidi z jiných zemí. Ale i otevřenost směrem k novým myšlenkám, inovacím a také k udržitelnosti. Tedy abychom neprosazovali jen Green Deal či ekologickou udržitelnost, ale i udržitelnost z hlediska řídicích modelů a sociální koheze.

A až budeme mít tyto věci hotové, co bude dál? Půjdete s tím na vládu?

LN

Už nyní s řadou partnerů z oblasti státní správy, vlády a ministerstev jednáme. Někde se to daří lépe, jinde hůře. V některých případech asi dialog s vládou a některými ministerstvy hned tak snazší nebude – protože se blíží volby.

Ale Druhá ekonomická transformace je dlouhodobá iniciativa, která nezávisí na střídání politických garnitur. Pro některé věci jako zaměstnanecké akcie anebo podpora vědy a výzkumu jsou potřebné legislativní změny. A víme, že to, co se nepodaří připravit v tomto volebním období, bude nutné prosadit v tom následujícím.

O prosazování podobných věcí se snaží mnoho podnikatelských asociací, třeba svaz průmyslu či hospodářská komora. Proč byste právě vy měli mít větší šanci?

LN

Nevytváříme paralelní strukturu ke svazu či komoře, nejsme jejich konkurenty. Druhá ekonomická transformace je jasně definovaná platforma, jež má za cíl synergicky sjednotit zájmy státu a komerčního sektoru v zájmu zvýšení a udržení prosperity celého Česka. Priorit a pohledů na to, co je a co není důležité, máme v Česku až až, chybí nám ale sjednocení se na několika klíčových, prioritních cílech a zahájení skutečných kroků a změn k jejich naplnění.

Strategií zaměřených na nastartování růstu tu už byly desítky. Nezdá se ale, že by se něco uskutečnilo... Navíc se politická scéna čím dál více atomizuje a silně se v ní zabydlují populistické kroky. Co s tím?

LN

Rozdíl mezi strategií, která zůstane na papíře, a strategií, jež se reálně naplní, není nic jiného než shoda na prioritách a schopnost skutečně zahájit kroky, vedoucí k naplnění těchto priorit. Exekuční schopnost musí jít napříč jednotlivými státními organizacemi, ale musí tomu jít naproti i vláda a politická reprezentace. O to se snažíme.

Teď je možná příležitost inspirovat některé ze stran, které se budou ucházet o voliče, aby ve svých programech zdůraznily nutnost Druhé ekonomické transformace a její priority. Uvidíme, jak se to podaří. To, o co usilujeme, lze realizovat jedině z vládní úrovně. Co má podle nás skutečně velkou přidanou hodnotu, je to sjednocení, harmonizace hlasů byznysu či chcete-li ekonomických špiček, které už v praxi ukázaly, že jsou schopné vybudovat konkurenceschopné podniky. K tomu sjednocení na velmi jednoduché vizi.

Zatímco strategie, které jste zmínila, reprezentovali jednotliví experti, think-tanky nebo univerzity. Druhá ekonomická transformace je díky jasné formulaci deseti priorit přirozenou platformou, která spojuje a která má respekt mezi představiteli státu i politickou reprezentací.

Minulý rok Česká spořitelna dokončila převzetí dvou bank. Chystáte se na něco dalšího?

LN

Loni jsme koupili portfolio Sberbank a Hello bank. Obě se nám podařilo úspěšně začlenit do naší struktury. Musím říci, že to nebylo zrovna jednoduché. Zejména portfolio Sberbank bylo co do produktů, které tam byly, velmi pestré. Ale dopadlo to dobře, máme z toho radost. A stále platí, že jsme připraveni být součástí případné další koncentrace trhu. Sberbank byla relativně zdravá banka a problém, který vedl k jejímu konci, přišel ruku v ruce s agresí Ruska na Ukrajině a nečekal jej samozřejmě nikdo.

Jestli se do budoucna něco podobného stane a jaký bude nákupní apetit na trhu? Myslím, že k postupné koncentraci trhu asi bude docházet a my jsme připraveni možné příležitosti vždy posuzovat velmi individuálně. Nějaký an block přístup, kdy by se řeklo, kupujeme, co bude, pro nás neexistuje.

Může na malém českém trhu dlouhodobě existovat současných skoro pět desítek bank?

LN

Počet existujících bank je vzhledem k velikosti trhu poměrně velký. Ale portfolia bank jsou pestrá. Jsou tu velké banky, k nimž patříme my. Pak jsou tu střední banky, které sondují, kde by se dalo růst organicky či přes akvizice. Pak tu máme nově vznikající banky typu Partners, které jsou připraveny dobývat trh s nějakými nabídkami. Čili trh je dostatečně konkurenční, aby zajistil, že si klienti mohou vybrat. Jsou tu bankovní instituce, jež mají strategické vlastníky, a pak instituce, které na strategického vlastníka buď čekají, anebo jsou v dohledné době připraveny na nějaké rozhodování.

Takže tu ještě potenciál pro nějakou větší koncentraci trhu je. Ale kdy nastane, co bude impulzem a zda to bude impulz zvenčí anebo k němu dospějí akcionáři dříve, to nevím. My jsme připraveni to zvažovat, my ten nákupní apetit máme. Loni jsme si dokázali, že dokážeme poměrně rychle zareagovat na příležitosti, které se na trhu objevily. A že dokážeme portfolia integrovat do našich systémů. Takže budeme trh i nadále velmi aktivně sledovat.

Za zdravé prostředí lze považovat sazby centrální banky někde mezi dvěma až čtyřmi procenty. To peníze stále mají nějakou cenu a umožňují lidem investovat i půjčovat si.

LN Za loňský rok se spořitelně propadl zisk kvůli nižším čistým úrokovým výnosům, tedy rozdílu mezi úroky z úvěrů a vkladů. Narovnáte to letos?

Loňskými výsledky nejsme rozčarováni či znepokojeni, byť byly o něco nižší než v předchozím roce 2022. Rok 2022 považujeme za výjimečný, protože sazby ČNB doslova vyskočily nahoru. A spoustě klientů po určitou dobu trvalo, než se rozhodli přesunout své prostředky z méně úročených produktů na lépe úročené. To nám pak de facto způsobilo výkyv v našich čistých úrokových výnosech směrem nahoru.

Ale za poslední tři roky je velmi těžké odhadovat, co je normální stav. Vezměte si, čím si prošly hypotéky. Z obrovského boomu se následně trh s růstem sazeb ČNB skoro zastavil. Teď se trh naopak s poklesem sazeb znovu rozbíhá. A uvidíme, kde se znovu ustálí.

My jsme velmi dobře kapitálově vybaveni a jsme spokojeni s tím, jak hospodaříme. A naším primárním cílem je pomáhat většímu množství klientů. Naši akcionáři chápou, že dlouhodobě udržitelné jsou finanční výsledky jen ve chvíli, kdy se bude České republice a klientům dařit a budou před sebou vidět perspektivu.

Nechci předvídat míru našeho dalšího růstu, protože ekonomická i geopolitická situace v Evropě není úplně stabilní. My jsme si ale dokázali, že dokážeme reagovat na téměř jakékoliv externí tlaky. Za makročísly zisku je kontinuální růst počtu nových klientů a jejich spokojenosti. V posledních sedmi letech je počet klientů, kteří nově přicházejí, násobně vyšší než těch odcházejících. Každoročně máme 120 až 140 tisíc nových klientů a odchází jich pouze okolo 30 až 40 tisíc.