Dohodáře čekají další změny
Zástupci firem prosadili změny v již schválených pravidlech pro zaměstnávání na dohodu. jehož vybraný objem by měl současně zásadně vzrůst.
Zjednodušit se má hlavně placení pojistného,
Placení sociálního a zdravotního pojištění pro zaměstnance pracující na dvě a více dohod o provedení práce (DPP) by se mělo zjednodušit. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil změny tento týden, a to jako součást novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Na přijetí změn se totiž relativně spěchá, poslanci by měli návrh schválit do 1. července, kdy má začít platit původní verze úprav pro zaměstnávání na DPP.
„Jestliže návrh projde sněmovnou, začne platit pro firmy i tyto dohodáře od 1. ledna 2025 pravidlo, že pokud si firma přihlásí svého dohodáře na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, nebude za něj třeba odvádět pojištění. Momentálně do výdělku do 10,5 tisíce korun za měsíc, což je 25 procent průměrné hrubé mzdy v Česku pro rok 2024,“shrnul navržené změny odborník na pracovní právo Petr Hůrka. S tím, že částka je navázaná na výši průměrné mzdy.
V případě, že firma zaměstná člověka na DPP, který již jednu takovou dohodu má, nemocenské pojištění se neplatí pouze do výdělku 4000 korun měsíčně (deseti procent současné průměrné mzdy). Návrh se má podle odhadů odborníků dotknout více než sta tisíc firem a tisíců pracovníků na více DPP, mezi nimiž bývají
Od 1. července 2024 by všechny firmy měly hlásit své zaměstnance na DPP do evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Od 1. ledna 2025 by mělo platit pravidlo, že pokud si firma přihlásí svého dohodáře na ČSSZ jako první, pojistné není třeba odvádět do výdělku 10 500 korun za měsíc (25 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro rok 2024).
například senioři, ženy na mateřské či studenti.
Souběh více dohod
Změnám předcházela kritika z řad zástupců zaměstnanců i firem. Původní, v loni schválený plán totiž počítal s tím, že tzv. dohodáři budou muset i se svými zaměstnavateli odvádět ČSSZ zdravotní a sociální pojištění zpětně. A to v případě, kdy si měsíčně vydělají v součtu přes 40 procent průměrné hrubé mzdy, což je nyní kolem 17,5 tisíce korun. Kritikům vadil zejména systém placení pojištění, kdy v případě překročení limitu měla odvody platit každá firma, která dohodáře v daném měsíci zaměstnala.
„U souběhu dohod by bylo lepší nahradit hranici 40 procent průměrné mzdy za limity výdělku u každé z dohod zvlášť. V případě jeho překročení by pojistné platila pouze ta firma, kde byl překročen, nikoliv všechny dohromady. A stejně tak by to mělo být i u dohodáře,“ vysvětlila LN letos v lednu požadavky Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků ČR. Ta se osobně účastnila jednání na potřebné úpravě již schváleného návrhu společně se zástupci Hospodářské komory či ministerstva práce a sociálních věcí.
To se nakonec ke spokojenosti asociace povedlo. Navíc by podle návrhu měla být povinnost placení pojistného odsunuta z původního termínu 1. července 2024 až na zmíněný začátek příštího roku. „Od letošního července tak firmám vznikne pouze povinnost registrovat všechny své pracovníky na DPP do systému ČSSZ. V tomto období se tak systém otestuje, aby byl od nového roku zcela funkční,“uvedla Hrbáčková. V programu firmy uvidí, zda nově přijatý dohodář není zaměstnán na DPP ještě jinde. Záznam o dohodáři by měla firma udělat ihned po podpisu smlouvy.
Pozměňovací návrh připravili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), Marie Jílková (KDU-ČSL) a Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Ve středu jej podpořil sněmovní rozpočtový výbor a čeká ho druhé čtení ve Sněmovně.
Více peněz pro stát
Díky novému systému získá erár více peněz. Podle Českého statistického úřadu činil objem mzdového plnění z DPP bez placení pojistného v roce 2022 více než 60 miliard korun. Podle kabinetu Petra Fialy (ODS) byl původní odhad vybraného pojistného u DPP okolo 1,8 miliardy korun.
„Hlavním cílem navrhované úpravy je, aby se DPP bez pojistné ochrany zaměstnanců namísto příležitostného zaměstnání nevyužívaly jako jediný nebo rozhodující zdroj příjmu. To přinese lepší sociální situaci nízkopříjmových zaměstnanců a sníží objem mzdového plnění z DPP bez placení pojistného,“řekl LN mluvčí resortu Jakub Augusta.
Návrh, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, byl tento týden ve středu projednáván ve sněmovním rozpočtovém výboru. I přes kritiku opozičního hnutí ANO ho doporučil schválit.
Kvůli původnímu plánu na změny DPP se také již mnoho dohodářů rozhodlo udělat si živnostenský list. A to i proto, že firmy z důvodu větší finanční i administrativní zátěže již o dohodáře příliš nestály. „Neobvyklý nárůst počtu žadatelů o živnostenský list mohu potvrdit. Důvodem takového navýšení je pravděpodobně zavedená novela,“řekl LN prezident hospodářské komory Zdeněk Zajíček.