Morava si na vlajku počká
„Řekněme si poctivě, že vůbec nejde o akutní návrh. A to i kdybych jako relativně nezávislý zpravodaj připouštěl, že má nějaký smysl,“líčí Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS. Zákonodárci se snaží celé téma vymlčet. Benda je ale také předsedou pražské buňky ODS a od volebního období 2002 až 2006 vždy kandidoval do dolní komory Parlamentu z hlavního města. Rozhodně ho tedy nelze nařknout z toho, že by byl proponentem větší emancipace historických částí České republiky, neřkuli jejich autonomie.
„Ve sněmovně se vyřizují akutní věci, tato záležitost je spíše slavnostnější. Neviděl bych za tím nic jiného,“sdělil LN šéf sněmovního klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. „Symbolicky je důležité si Moravu připomínat. Ale na druhou stranu nevidím důvod, proč bychom měli vytvářet mezi sebou nějaké protitlaky,“doplnil poslanec na otázku, zda návrh nepovažuje za dostatečně významný. I podle Dufka není vyloučeno, že návrh ještě bude projednán.
„Pokud se do léta nic nestane, budu se snažit ho na program schůze zařadit sám. Pro mě jakožto právníka, kterého vždycky přitahovala historie, bylo vždy zajímavé, že do roku 1918 se Morava vyvíjela paralelně s Čechami. Byly zde rozdíly. Můžeme si vzít třeba rok 1620 (potlačení povstání českých stavů proti panování Habsburků – pozn. red.). Represálie, které po něm nastaly, se týkaly Čech, nikoliv Moravy. Lidé z Brna chodili studovat do Vídně, nikoliv do Prahy. Pro pochopení dějin a identity by podle mě nebylo na škodu, aby vlajky a znaky vznikly,“doplnil Dufek s tím, že pro zemi s deseti miliony obyvatel není pro nějaké vnitřní spory místo.
Nevzbuzovat vášně, zejména ty národovecké!
Právě podle jiného zdroje LN, který je taktéž blízký kabinetu Petra Fialy, může jít o snahu nevzbuzovat žádné národovecké vášně, nejen vášně obecně.
Že by měl návrh jakkoli iniciovat separatismus, kterého jsme doposud byli svědky pouze v jiných evropských zemích, například ve Španělsku, předkladatelé od počátku razantně odmítají. „Jako rodilý Moravan jsem člověkem, který jednoznačně respektuje současné krajské uspořádání a nehodlám na něm nic měnit,“sdělil LN před rokem předseda KDU-ČSL a ministr práce Marian Jurečka.
„Význam je symbolický a pouze rozvíjí naši ústavu, která ve své preambuli správně odkazuje na země Koruny české,“uvedl tehdy pro LN expředseda sněmovny a nynější poslanec Radek Vondráček
(ANO). Právě on, rodák z Kroměříže, byl jedním z předních iniciátorů jak návrhu na uzákonění zemských symbolů, tak krojového dne ve sněmovně. „Pokud by toto mělo rozdělovat koalici, tak to by na tom už byla opravdu zle. Tohle byl pozitivní návrh, který měl spojovat. Měl podporu všech poslaneckých klubů kromě Pirátů, kde není nikdo z Moravy,“sdělil LN poslanec.
Vondráček hodlá za návrh nadále bojovat, prý se snažil bod opakovaně navrhovat. „V poslední době je atmosféra, když se řeší program schůze, extrémně vypjatá. Nemá vůbec cenu s tímto návrhem přicházet,“popsal bývalý předseda sněmovny a současný předseda Ústavně-právního výboru, proč se za rok návrh nikam nepohnul. „Chtělo by to, aby se svár mezi opozicí a koalicí zklidnil, protože bych byl nerad, aby na něj doplatil právě takovýto návrh, který má jít napříč,“vysvětlil poslanec, v čem vidí možné řešení.
„Největším problémem návrhu je, že ani historická obec není jednotná,“sdělil LN místopředseda sněmovního Podvýboru pro heraldiku a vexikologii, poslanec Ondřej Babka (ANO). S tím souhlasí i Vondráček, podle kterého ale proběhl nedávno seminář, kde se podařilo některé nesrovnalosti odbourat. „Debata se vedla například o podkladu pro moravskou vlajku, kdy by bylo možné používat zlaté pole, protože Morava kdysi získala od panovníka privilegium. Více zažitá je ale červeno-stříbrná orlice se zlatou zbrojí v modrém poli,“doplnil.
Pokud se tedy tisk někdy dostane do druhého čtení, měl by být upraven v tomto smyslu. Původní znění totiž u Moravy připouštělo dvě různé verze vlajek a znaků, zatímco u Čech a Slezska pouze jednu. Dále by Vondráček byl v zájmu případného hladkého průchodu sněmovnou ochoten obětovat pasáž o vyznačení historické hranice mezi Čechy a Moravou. Návrh totiž kromě vytvoření oficiální podoby jednotlivých vlajek stanovuje i příležitosti, kdy a kde znaky využít. Třeba na hranicích mezi jednotlivými územími. Vyznačení vzniklo původně jako hříčka dvou brněnských historiků, které zprvu za namalování dvou čar sankcionovala policie.