Scholz k dezolátům?

Válka štěpí Evropu hlouběji, než se mohlo zdát

Fandíte Německu, či Francii? Kancléři Scholzovi, či prezidentu Macronovi? Bývala to otázka řečnická. Někdo má raději německou výkonnost, jiný francouzskou ležérnost, ale je zřejmé, že EU potřebuje obě složky. Když USA chystaly invazi do Iráku, Německo i Francie stály na straně zdrženlivosti. A měly pravdu. Ale vůči válce na Ukrajině stojí proti sobě. Macron hájí jestřáby, Scholz zdrženlivost. Teď definitivně odmítl dodat střely Taurus. Je to snad největší rozkol „lokomotivy EU“. Co z toho plyne pro nás?

Česká vláda už „zvolila stranu“, strategické partnerství s Paříží. Na západě EU je to drsnější. Třeba otevřený dopis mezinárodních expertů na vojenství a východní Evropu Olafu Scholzovi (Die Welt mu dává titulek Pane kancléři, konejte svou povinnost!). Vyčítají Německu, že nedodává nezbytné zbraně, čímž riskuje porážku. Ta by dál povzbudila Moskvu a zvýšila možnost velké války v Evropě. Úhrnem. „Mírový kancléř“Scholz ztrácí ze zřetele potřebu vítězství a vyhýbá se krokům, jež by mohly Německo zatáhnout do války. Což je podle dopisu fikce. I proto, že „Putinovým deklarovaným cílem je ovládnutí Evropy“, takže už v té válce stejně jsme.

Bylo by dobré vědět, kdy a kde Putin deklaroval cíl ovládnout Evropu (odkaz schází). Ale zásadnější je atmosféra dopisu. Z ní i kroků Berlína je zřejmé, že kancléř má blíže k té straně názorové barikády, na níž stojí Orbán, Fico či Babiš, než ke straně Macronově, Fialově či Tuskově. U nás ta barikáda vyvolává emoce. Až takové, že politici jako Orbán, Fico či Babiš bývají nálepkováni ve stylu populistů, dezolátů či ruských švábů. A tu se nabízejí otázky.

Proč tu nemá nálepku populisty, dezoláta či ruského švába i Scholz? Nebo. Rozejdou-li se názorově Fiala, Tusk, Orbán a Fico, mluví se o konci visegrádské čtyřky. Proč se nemluví o konci EU, rozejdou-li se názorově Scholz a Macron? Jistěže nejde o přesné paralely. Leč ukazuje se, že názorové štěpení v Evropě je hlubšího rázu, než se zdálo.