Macron opět pohrozil Rusku

Ještě v pátek to přitom v Berlíně vypadalo, že Emmanuel Macron ze svých „tvrdých“slov mírně slevuje. Sešel se tam na jednání takzvaného výmarského trojúhelníku s polským premiérem Donaldem Tuskem a německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. A státníci se sice domluvili na pokračující podpoře Ukrajiny, včetně vytvoření nové koalice s cílem poskytnout Kyjevu dělostřelecké systémy dlouhého dosahu, rovněž se ale zdálo, že dávají společně najevo, že do přímého střetu s Ruskem se pouštět nechtějí.

„Je zřejmé, že podporujeme Ukrajinu, a rovněž je zřejmé, že sami nejsme ve válce s Ruskem,“prohlásil například po setkání Scholz, který je dlouhodobě proti „dráždění“ruského prezidenta Vladimira Putina. To ostatně nedávno připomněl i německý list Berliner Morgenpost, který citoval výrok jednoho z Macronových poradců: „Když Putin zakašle, jde se Scholz okamžitě skrýt do bunkru.“

Také Macron, který poprvé připustil možné nasazení západních vojáků na ukrajinském bojišti koncem února, působil v pátek zdrženlivěji a svá slova v předvečer setkání se Scholzem a Tuskem označil „jen“za varování pro Rusko.

Rozhodný prezident

Nyní je však prý dle komentátorů zřejmé, že svou hrozbu francouzský prezident myslí vážně a Francie pod jeho vedením jen tak neustoupí. Byť většina států Severoatlantické aliance (NATO), včetně České republiky, už dříve oznámila, že na Ukrajinu své vojáky vyslat nehodlá. K menšině se řadí například Litva, jejíž ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci, zároveň ale zdůraznil, že by se neúčastnili bojových operací.

„Je zřejmé, že zejména v Evropě dochází k pochopení toho, že to s Ukrajinou nemusí dopadnout dobře, a začíná se řešit, co s tím. Pokud by takto velká a nakonec úspěšná ruská agrese byla ponechána bez odezvy, byl by to obrovský problém. Šlo by o kolaps systému, který je založen na mezinárodním právu,“uvedl právě koncem února pro LN Daniel Koštoval, bývalý náměstek pro vyzbrojování na ministerstvu obrany. Situace na bojišti přitom i nyní z pohledu Ukrajiny zůstává nepříznivá i proto, že se Kyjev potýká s nedostatkem munice a vojáků. Francie se tak prý snaží vytvořit situaci, kdy Rusko bude zadržováno v dalším postupu obavami, že Západ Ukrajině pomůže i jinak než materiálně.

Macronova slova nicméně dle expertů představují riziko ještě větší eskalace celého konfliktu, což ostatně potvrzují i nedávná ruská prohlášení. „Neměli bychom čekat, až se na Ukrajině objeví cizí armády. Měli bychom je varovat, že v takovém případě proti nim použijeme jaderné zbraně. Nikoliv však ty taktické přímo na bojišti, ale strategické, přímo na rozhodovací centra zemí NATO, které byly natolik hloupé, že vlezly na Ukrajinu,“řekl LN například Vladislav Šurygin, ruský vojenský expert a člen ultrakonzervativního Izborského klubu.

„Má napoleonský komplex“

Podle Pjotra Tolstého, místopředsedy Státní dumy ze strany Jednotné Rusko prezidenta Putina, na Ukrajině již západní vojáci působí jako instruktoři, poradci či dobrovolníci a tolik by se vlastně nezměnilo. „Nemůžeme se dočkat. Francie už na Ukrajinu poslala tanky Leclerc a obrněné transportéry. Zničili jsme je. Se samotným Macronem je to jednoduché. Podle mě trpí napoleonským komplexem,“konstatoval pro LN.

Macron je prezidentem Francie od roku 2017 a svůj mandát obhájil v roce 2022. Před dvěma týdny navštívil Česko, kde se sešel s prezidentem Petrem Pavlem či premiérem Petrem Fialou (ODS). Primárně kvůli debatám o jaderné energetice, jelikož francouzská společnost EDF je jedním ze dvou uchazečů o stavbu nových jaderných reaktorů v tuzemsku. Macron zároveň ocenil českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU a potvrdil, že se k ní Francie připojí.

„Možná, že v určitém okamžiku bude nezbytné vést pozemní operace, abychom čelili ruským silám.“

EMMANUEL MACRON francouzský prezident