Pellegrini má přízeň Maďarů
První kolo prezidentských voleb na Slovensku. V souboji o každý hlas si hlavní kandidáti všímají také voličů z řad národnostních menšin.
Když před pěti lety Zuzana Čaputová vyhrála prezidentské volby na Slovensku, ve své řeči vyjádřila vděk za získané hlasy mimo jiné maďarsky, romsky, česky, rusínsky nebo německy.
Nebyla za tím pouze symbolika či politická korektnost. Hlasy z prostředí národnostních menšin sehrály už nejednou významnou roli při rozhodnutí o nové hlavě státu. Zkušenost s tím měl v roce 1999 již Rudolf Schuster, první slovenský prezident, který byl volen přímo. O jejich přízeň bojují i oba favorité letošních voleb hlavy státu, předseda parlamentu Peter Pellegrini a bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok.
Zatím hodně nasvědčuje tomu, že Pellegrini, který má také podporu strany Smer-sociálna demokracia premiéra Roberta Fica, je v tomto ohledu ve výhodě. To platí hlavně pro jeho potenciální podporu mezi voliči maďarské národnosti. Jak vyplynulo před časem z výzkumu agentury Focus, jestliže v minulosti měli mezi nimi stabilní podporu kandidáti z liberálního tábora, to znamená Iveta Radičová, Andrej Kiska nebo Zuzana Čaputová, pro Korčoka to zřejmě neplatí.
V Budapešti mají jasno, kdo by měl vyhrát
Podle šetření Focusu by mezi slovenskými Maďary získal v prvním kole prezidentských voleb se 44 procenty sice největší podporu předseda maďarského uskupení
Aliance Krisztián Forró, avšak těsně za ním by se umístil Pellegrini. Naopak Korčok by nezískal ani procento. Jestliže by do velmi pravděpodobného druhého kola postoupila dvojice Pellegrini–Korčok, odnesl by si mezi slovenskými Maďary vítězství Pellegrini s 83 procenty proti 17 procentům pro Korčoka.
Pellegrini si je toho vědom, a tak se snaží vysílat signály směrem k maďarské komunitě. Před několika dny navštívil Budapešť, kde se současnému předsedovi Národní rady Slovenské republiky dostalo přijetí, jako by už byl zvoleným prezidentem.
Postupně se sešel s premiérem Viktorem Orbánem, který vyzdvihl, že stávající slovenská vláda hovoří „jazykem míru“. Pellegrini navštívil rovněž nově zvoleného maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, pro něhož byl vůbec prvním zahraničním hostem od chvíle, co se začátkem března ujal nejvyššího úřadu v zemi. Nechybělo ani jednání s předsedou maďarského parlamentu László Kövérem. Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó pak Pellegrinimu rovnou popřál štěstí „při úsilí v nadcházejících týdnech“a „zejména úspěch na konci“, když spolu otevírali nový most přes řeku Ipeľ spojující oba státy.
Korčok je na tom jinak. Doplácí na svá dřívější vyjádření na adresu Maďarska z dob, kdy byl ještě ministrem zahraničních věcí. Tehdy se například vymezil vůči aktivitám maďarských nadací blízkých vládě, které v nedávné
minulosti na mnoha místech Slovenska koupily pozemky nebo nemovitosti. Stejně tak kritizoval i slova šéfa maďarského parlamentu Kövéra, jež pronesl v roce 2021 v Šamoríně při odhalování památníku Maďarům, kteří museli po druhé světové válce opustit Slovensko.
„Není odpuštění bez omluvy a Maďaři tyto hříchy neodpustili, protože se jim nikdo neomluvil,“prohlásil Kövér a dodal, že poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše „byly hříchem před Bohem a před lidmi“. Na to reagoval Korčok slovy, že z Budapešti přicházejí na adresu Slovenska stále vzkazy a poučování týkající se společných dějin. „Rozhodně odmítám, aby druhý nejvyšší představitel Maďarska přijel prezentovat své vidění historie přímo na Slovensko,“
napsal doslova. Jako ministr se Korčok také ostře vymezoval vůči aktivitám tehdejšího poslance maďarské národnosti Györgye Gyimesiho. Ten třeba jednal se šéfem maďarské diplomacie o problematice dvojího občanství, aniž by k tomu měl mandát slovenské vlády. Právě Gyimesi, který byl v minulosti označován za „Orbánovu spojku“na Slovensku, nedávno po setkání s Pellegrinim prohlásil, že předseda slovenského parlamentu by prý byl zárukou, že vztahy obou států zůstanou po prezidentských volbách nadstandardní.
Korčok loví mezi zahraničními Slováky
Korčok se snaží svůj handicap kompenzovat jinde. Intenzivně usiluje například o hlasy Slováků, kteří žijí v zahraničí, zejména v České republice. Před měsícem zavítal do Prahy a Brna, aby se tam s nimi setkal.
Z kraje minulého týdne pobýval na východním Slovensku, kde se mimo jiné setkal s lidmi, kteří se angažují v práci s Romy. Z hlediska voleb může jít rovněž o důležitou skupinu. Ukázaly to i loňské parlamentní volby, kdy hlasy romských voličů pomohly koalici vedené expremiérem Igorem Matovičem dostat se znovu do parlamentu. Jeho hnutí Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) velmi ofenzivně usilovalo o hlasy Romů vlastní platformou Pačivale Roma. Za ni kandidovaly osobnosti, jež se těší mezi Romy značnému uznání, například mezinárodně úspěšný boxer Viliam Tankó.
Na východě Slovenska se Korčok snažil získat hlasy rovněž v oblastech, které jsou kulturně ovlivněny rusínskou menšinou. Ta je soustředěna zejména na severovýchodě Slovenska. Jde o konzervativní oblasti, kde cítí bývalý šéf slovenské diplomacie určitý potenciál.
Zde je sice ve volbách tradičně silný i Smer premiéra Fica, takže tu budou také potenciální voliči Pellegriniho. Zároveň se v této části Slovenska ale nacházejí i poslední bašty křesťanských demokratů (KDH), kteří už před prvním kolem vyjádřili podporu Korčokovi. KDH zde má stále několik vlivných starostů, jejichž autorita přesahuje hranice vlastní obce, což by mohlo Korčokovi pomoct.