Co s letadlovkami?
Letadlové lodi tvoří od druhé světové války páteř námořnictva velmocí. Začaly s tím USA, které částečně úspěšně napodobily Čína, Indie a jiné státy. Rusko při své rozsáhlé pozemní armádě to nikdy nedotáhlo dál než na jedinou letadlovku – a to ještě stíhanou notorickými poruchami – nešťastného Admirála Kuzněcova.
Význam, jejž těmto strojům mocnosti stále přikládají, lze snadno odvodit od jejich plánů na výstavbu ozbrojených sil. USA před sedmi lety představily letadlovou „superloď“Gerald R. Ford v ceně 13 miliard dolarů. Celkově jich plánují postavit jedenáct – druhou v řadě jménem John F. Kennedy chtějí spustit již příští rok. Zrovna tak si počíná Čína, která má v současnosti letadlové lodi tři, ale do roku 2035 jich chce mít šest. Celkové náklady se odhadují na stamiliardy jüanů, tedy desítky miliard dolarů.
Jsou to pochopitelné kroky. Letadlové lodi tvoří jakýsi pojízdný segment moderních ozbrojených sil. Jsou prošpikované všemi typy zbraní a technologií, které mají v současnosti váleční stratégové k dispozici. Například Gerald R. Ford se může pochlubit až 90 letouny a helikoptérami včetně stíhaček F-35 páté generace. Dále má k dispozici naváděné střely, pokročilé radary a elektromagnetický katapult, díky kterému stihne spustit až 220 útočných reakcí za den. Pohání ji jádro, takže může na moři alespoň teoreticky zůstat neomezeně dlouho. To všechno jsou působivé statistiky, háček je ale v detailu. Právě kvůli jejich komplexnosti provází letadlové lodi všudypřítomné technické problémy. Netýká se to zdaleka jen Ruska – i Ford musel několikrát od svého spuštění zpátky do doku – šlo sice o výrazně menší problémy než opakované požáry Admirála Kuzněcova, ale stejně loď na čas vyřadily z provozu.
Za druhé, a to je podstatnější, jsou letadlové lodi kvůli své obrovitosti a relativní těžkopádnosti snadným terčem stále propracovanějších naváděných systémů. I američtí bezpečnostní experti bili na poplach, když se Ukrajincům před dvěma roky podařilo pouhými dvěma naváděnými střelami potopit křižník Moskva, vlajkovou loď ruské černomořské flotily. Pýcha ruského námořnictva byla vybavena všemi obrannými systémy, kterými může moderní plavidlo disponovat – a přesto se stala obětí relativně nízkonákladové akce, navíc se senzačním PR úspěchem. Obrázky potápějícího se obra jsou vždy vděčnou potravou pro média po celém světě.
Neznámá odpověď
Američany dále znepokojují čínské pokroky v oblasti hypersonických raket. Ty letí při dopadu několikanásobkem rychlosti zvuku, a jsou tak protiletadlovou obranou obtížně sestřelitelné. Existují zatím spory ohledně jejich přesnosti – například ruské střely Kinžál na Ukrajině nejdřív rozsévaly paniku, než se ukázalo, že trefit s nimi konkrétní cíl je velmi obtížné, navíc je za vhodných podmínek možné je sestřelit. Číňané by ale během několika let mohli být výrazně dál, což by jim proti americkým letadlovkám dalo trumf do ruky. Cena jedné podobné střely činí zhruba 15 milionů dolarů, tudíž skoro tisícinu nákladů na stavbu letadlové lodi třídy Gerald R. Ford.
Odpověď? Nebudeme ji znát, dokud neuvidíme podobný konflikt v praxi. Válka na Ukrajině je dobrým vodítkem – jde však o spíš pozemní válku starého střihu než o hi-tech konflikt velmocí. Například velké konfrontace loďstva a letectva jsme na Ukrajině zatím neviděli, a je proto složité dělat závěry. Pravděpodobné se zdá, že různé druhy naváděných střel jsou zatím nedostatečně pokročilé, aby dokázaly spolehlivě trefit pohybující se loď – pád ruského křižníku Moskva představuje spíš výjimku z pravidla. Při tempu vývoje by tomu ale během několika let mohlo být úplně jinak – a vzhledem k tomu, že vyrobit jednu americkou letadlovku trvá až deset let, mohlo by po dokončení americké flotily v polovině století být už pozdě. Stovky miliard investovaných dolarů by se pak najednou mohly ukázat jako vyhozené peníze.