Ruské ekonomice se daří

Ruské hospodářství je v dobrém stavu, psal před víkendovými volbami server agentury Bloomberg. Jenže sociální ani vojenské výdaje nejsou zadarmo.

Mzdy dvouciferně rostou, rubl se stabilizoval a nezaměstnanost je rekordně nízká. Těm, kdo v Rusku vydělávají nejméně, což jsou lidé, kteří tvoří hlavní elektorát současného osazenstva Kremlu, rostou mzdy v posledních třech čtvrtletích dokonce nejrychleji ze všech segmentů ruské společnosti. Růst mezd sociálně nejslabších zaměstnanců se podle ruského federálního statistického úřadu blíží 20 procentům.

Před víkendovými prezidentskými volbami, v nichž nynější lídr Vladimir Putin prakticky zvítězil už předem, a stane se tedy skoro jistě již popáté hlavou Ruské federace, se veřejná nespokojenost s hospodářstvím prakticky nevyskytovala. Válka Rusko stála statisíce padlých a zraněných, před ekonomikou stojí dlouhodobé výzvy a inflace je nad oficiálním cílem centrální banky. Přesto Putin může poukazovat na to, že vývoj ruského hospodářství je v zásadě úspěšný.

Strašák inflace

Sofja Doněcová, ekonomka ve fondu Renaissance Capital, zdůrazňuje, že ruská ekonomika je „v dobré formě“, a poukazuje i na velmi pozitivní spotřebitelský sentiment a dobré hodnocení finanční situace v rámci různých předstihových ukazatelů a indexů, „které se drží na úrovních, jež v ničem nepřipomínají krizi“.

Vláda masivně utrácí za sociální podpory, zvyšování důchodů, dotace k hypotékám a kompenzace pro rodiny a příbuzné těch, co slouží v armádě. Předvolební sliby – pokud je Putin dodrží – mohou stát v příštích šesti letech desítky miliard dolarů.

Válka na Ukrajině zintenzivnila nedostatek pracovní síly, který byl zřejmý už dříve a nyní je akutní. Vojenské odvody stahují dělníky z trhu a vojenská výroba jede naplno, zpravidla na tři směny. Putin minulý týden upozornil, že zaměstnavatelům chybí 2,5 milionu lidí.

Z toho samozřejmě mají ostatní prospěch, protože jim připadá, že jistota jejich pracovních pozic a smluv narůstá. Manažeři nyní váhají kohokoli propouštět.

Zatímco nezaměstnanost zůstává historicky nízká, poptávka v oblasti náboru nových lidí je podle ruské centrální banky rekordní.

Velkým a stálým zdrojem obav je inflace, jež neodchází. Mzdy rychle rostou díky vládním útratám i nedostatku pracovní síly. Průměrná měsíční mzda v Rusku činí 74 tisíc rublů (18 421 korun), což je reálně o 30 procent více než před dvěma lety. Předtím Rusko po mnoho let nezažilo větší než pětiprocentní reálné nárůsty.

„Pro významné množství Rusů se válka stala příležitostí pro sociální a ekonomickou mobilitu, která byla dříve nemožná. Mnozí díky tomu dokonce založili nový byznys,“řekla agentuře Bloomberg Anna Kulešová, socioložka z výzkumné skupiny Social Foresight Group. „Mnozí totiž dostali platby za své manžely a syny na frontě a konečně si mohli dovolit koupit byt nebo auto a odstěhovat se z vesnice do města.“

Hrozí zvyšování daní

Bezprecedentní sankce Západu nezpůsobily vykolejení ruské ekonomiky, která místo toho roste. Částečně za to mohou rozpočtové injekce, částečně vojenské výdaje a částečně rekordní obchod s Čínou.

Měřeno kurzem dolaru je ruská ekonomika malá (srovnatelná se Španělskem nebo Itálií), měřeno paritou kupní síly, což je v době války a sankcí velmi důležité, je větší než ekonomika německá a patří mezi pět největších ekonomik světa, což rád zdůrazňuje i Vladimir Putin.

Navíc se ruskému hospodářství dobře daří konkrétně i v letošním roce. Lednová data o obchodních prodejích, reálných mzdách i průmyslové produkci jsou všechna lepší než oficiální státní prognózy.

Ekonom Alex Isakov v textu Bloombergu vysvětluje: „Vládní vojenské výdaje pochopitelně nejsou zadarmo. Navíc se odehrávají v době, kdy klesají příjmy z prodeje energií, a v době, kdy má Rusko k dispozici mnohem nižší devizové rezervy než na počátku války. Krátkodobě může Rusko dále podporovat spotřebitelskou důvěru, ale bude-li nadále brát z Fondu národního bohatství, brzy si bude muset vybrat mezi vyšší inflací, rozpočtovými škrty a zvyšováním daní.“

Rizikem je, že sociální a válečné útraty zvýší rozpočtový schodek a přehřátá ekonomika dále zhorší inflaci. Ta zůstává nad cílem ruské centrální banky. Meziroční nárůst inflace činil v únoru 7,7 procenta, přitom v lednu to bylo 7,4 procenta, a to přesto, že centrální banka zpřísnila měnovou politiku a omezila úvěrovou aktivitu bank.

Rozpočtový schodek za první dva měsíce roku 2024 činí už 1,5 bilionu rublů (373 miliard korun), přitom na celý rok 2024 je naplánováno 1,6 bilionu rublů a rezervy z národního fondu bohatství se snížily na polovinu.

Nový prezidentský mandát pro Vladimira Putina patrně povede k tomu, že se zvýší prostor pro nepopulární reformy, vláda chystá zvýšení daní pro lidi s vyššími příjmy.

Doněcová říká, že úspěchy roku 2023 se budou už jen těžko opakovat a zvýšení daní podle ní bude muset být razantní.