Bez medailí vám seškrtáme dotace
To, do jaké skupiny byly jednotlivé sporty rozřazeny, rozhodla Národní sportovní agentura (NSA) na základě čtveřice kritérií. Nejvýznamnější roli hraje se 45 procenty takzvaná úspěšnost sportu, za niž může svaz získat až 300 bodů. Svaz je hodnocen na základě toho, jak pravidelně vozí medaile z velkých mezinárodních klání – tedy z olympijských her a z mistrovství světa či Evropy.
Například kolektivní sport, který vozí opakovaně medaile z olympijských her, získá 200 bodů a individuální 140. Svaz s jednou olympijskou medailí jich za individuální sport získá 70 a za kolektivní 110. Nižší body svazy mohou získat i za medaile z mistrovství a světových šampionátů.
Druhý nejvýznamnější pilíř s 30 procenty hodnotí velikost základny. V něm mohou sporty získat až 200 bodů za aktivní členskou základnu. Každá tisícovka členů získá svaz dva body a za každého tisícího juniora ještě jeden bod navíc.
Třetím největším kritériem je s 20 procenty popularita. Maximálně 90 bodů mohou svazy získat díky součtu sledujících na Facebooku, Instagramu, síti X či YouTube. Sociální sítě sportovců pak mohou připsat dalších 40 bodů.
Nejméně „přínosná“je s pěti procenty společenská odpovědnost, která hodnotí počet uspořádaných mezinárodních šampionátů v Česku. Nejvíce může získat svaz za pořádání mistrovství světa ve sportu, který je také součástí olympijských her. Letos tak například sto bodů dostane biatlonový svaz za pořádání mistrovství světa v Novém Městě na Moravě a stejně tak hokejový svaz za květnové mistrovství v Praze a v Ostravě.
Větší podpora pro vybrané...
Od cílené podpory si NSA slibuje úspěch českých barev na mezinárodní scéně. „Stát nemůže zajistit širokou finanční podporu pro 130 sportovních svazů. Chtěli bychom cílenou, větší podporou podpořit sporty, které tady mají tradici, velkou členskou základnu, jsou populární. Neznamená to, že ty ostatní o podporu přijdou, že by pro ně nastala nějaká katastrofa, že by zůstaly na polovině současného stavu,“uvedl v prosinci šéf NSA Ondřej Šebek.
Financování svazů funguje podle podobných pravidel, například na základě úspěchů na olympijských hrách, mistrovství světa a Evropy či světových pohárech, již od roku 2022. Novinka je v tom, že nyní NSA rozdělila sporty podle těchto kritérií do pěti skupin. Svazy tak budou financovány na základě umístění ve skupině.
Rozdělení vyděsilo hlavně olympijské sporty umístěné ve druhé skupině. Obávají se totiž, jak moc se jim to podepíše na financích. „Zatím neznáme žádné cifry. Nicméně pokud by se jednalo o vyšší manko, museli bychom omezit nejspíš počet podporovaných reprezentantů. Dále bychom mohli snížit naše aktivity směřující na nábory dětí či podporu a výcvik trenérů,“řekla
LN Eva Skořepová, mluvčí Českého svazu jachtingu. Svazy se podle ní mají nejpozději do konce března dozvědět, jakou částku pro rok 2024 dostanou. Do té doby budou hospodařit s provizorním rozpočtem.
Nespokojené svazy ovšem s prioritizací nesouhlasí, a pokud by skutečně došlo k větším škrtům dotací, jsou připraveny se hájit.
... budí obavy i odpor
„Za nás by bylo dobré, kdybychom dostali alespoň to, co v roce 2023. Každopádně olympijské sporty, které jsou až ve druhé skupině NSA, se spojily a v případě, že se jim sníží objem financí, jsou připraveny proti tomu protestovat,“informovala Skořepová. S tím, že rozdíl mezi preferovanými a nepreferovanými sporty se může nadále prohlubovat.
Podle mluvčí NSA Elišky Machové není situace tak vážná. „Přímý zásah do financování s ohledem na prioritizaci není nikterak zásadní. Sportovní svazy, které skončily ve druhé skupině, mají garanci podpory ve výši 95 procent loňské podpory, a to i v oblasti reprezentace,“uvedla pro LN. Dodala, že NSA není jediná instituce, jež může sportovce podporovat. Faktem je, že i svazy oslovené LN připustily, že pokud by přišly pouze o pět procent peněz, bylo by to pro ně ještě únosné.
Důvod k radosti to však není. „Kritéria respektujeme, nic na tom nezměníme, ale mrzí nás to. Krasobruslení patří mezi tradiční olympijské sporty a naše výsledky pomalu šplhají nahoru. Nepomohla nám však ani kritéria pořádání velkých akcí, kdy se počítalo posledních pět let a mistrovství Evropy se v Ostravě konalo před sedmi lety,“posteskl si předseda krasobruslařského svazu Stanislav Židek. Doufá přitom, že škrty nepostihnou svaz natolik, že by Česko přišlo o mistrovství světa 2026 v Praze. Pokud by se tak stalo, poznamenalo by to podle něj budoucí generace na desítky let.
To však pro LN vyvrátila samotná NSA, jež letos svazům rozdá celkem 6,9 miliardy korun. „Tento sport se může spolehnout na garanci podobné podpory jako v předchozích letech a zároveň je velmi pravděpodobná výrazná podpora směrem ke konání mistrovství světa v Praze v roce 2026,“řekla Machová.
Pořadí jednotlivých svazů se bude pravidelně přehodnocovat vždy po olympijských hrách, tedy každý druhý rok. Poprvé se může pořadí změnit letos po letní olympiádě v Paříži.