Vídeň zůstává rájem ruských špionů
Na rozdíl od řady jiných států v Rakousku není výzvědná činnost proti třetím zemím zakázána.
Minulý týden vyhostilo Rakousko dva ruské diplomaty kvůli podezření ze špionáže. Podle ruského exilového portálu The Insider, který se specializuje na investigativní žurnalistiku, se mělo jednat o důstojníky vojenské rozvědky GRU a zahraniční rozvědky SVR.
Rakouské ministerstvo zahraničních věcí se k podrobnostem nevyjádřilo. V oficiálním prohlášení se omezilo pouze na konstatování, že v obou případech šlo o „činnosti, které byly neslučitelné s diplomatickým statusem“. Diplomaté mají nejpozději dnes opustit Rakousko. Podle Insideru má být mezi nimi i vysoce postavený pracovník ruského zastupitelského úřadu Jevgenij A. Jeho úkolem bylo navazovat a udržovat kontakty s místními politiky, novináři či společensky vlivnými osobnostmi.
Zmíněné události potvrzují dřívější zprávy zahraničního tisku, kde se hovořilo o Rakousku – a především o Vídni – jako o hlavním centru ruských zpravodajských aktivit v Evropě. Odhaduje se, že zde působí několik tisíc agentů. Podle odborníků po ruské invazi na Ukrajinu činnost ruských špionů ve Vídni výrazně vzrostla. Jeden z evropských diplomatů nedávno pro Financial Times označil Vídeň za „letadlovou loď“pro tajné ruské aktivity.
Tisíce ruských agentů
Kromě historických důvodů, jež sahají až do dob krátce po druhé světové válce, to souvisí i s rakouskou neutralitou. Zároveň existují i právní důvody: na rozdíl od řady jiných států není na rakouském území výzvědná činnost proti třetím zemím či mezinárodním organizacím vysloveně zakázána.
„Vídeň je mezinárodním diplomatickým centrem,“vysvětluje historik a politolog Thomas Riegler
pro deník Salzburger Nachrichten. Nachází se zde jedno z oficiálních sídel OSN, Organizace zemí vyvážejících ropu i Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Podle odborníka na zpravodajské služby a bezpečnostní politiku existuje ještě jeden důvod, proč se ruští špioni pohybují v rakouském hlavním městě. Zatímco ruská diplomatická přítomnost jinde v Evropě se od začátku války značně zmenšila, ve Vídni zůstala zachována. „Tím se vídeňská základna stala pro Rusko důležitější,“soudí Riegler. Vnějším projevem toho byla podle něj i skutečnost, že se na střechách ruských diplomatických objektů objevovaly nové antény.
Dvojí život Marsalka
Součástí ruské špionážní činnosti v rakouské metropoli byl také bývalý finanční ředitel německé platební společnosti Wirecard Jan Marsalek. Tento rakouský manažer s českými kořeny nechal ve velkém falšovat bilance společnosti. Když se to celé provalilo, způsobilo to jeden z největších skandálů v německých dějinách se škodou ve výši tří miliard eur.
Těsně poté, co společnost zbankrotovala, se po Marsalkovi doslova slehla zem. Poslední stopa směřuje na malé letiště 40 kilometrů jižně od Vídně, kde nastupoval do soukromého letadla, které s ním odlétlo neznámo kam. Předpokládá se, že pobývá v Rusku. Před časem se objevily informace o jeho nové roli v rámci struktur ruských tajných služeb. Podle těchto zpráv se měl podílet na aktivitách ruské žoldnéřské armády Wagnerovců v Africe.
Podle rakouského deníku Der Standard vedl Marsalek dvojí život. Vedle toho, že vystupoval jako vrcholný manažer, sbíral také citlivé informace o politicích, úřadech nebo firmách, které následně předával do Moskvy. Spolu s dvěma bývalými pracovníky tehdejší rakouské civilní kontrarozvědky (BVT) tvořil vlastní zpravodajskou buňku.
Zmíněná skupina dokonce plánovala i atentát na novináře bulharského původu Christa Grozeva, šéfa investigativní platformy Bellingcat, která se zaměřuje na operace ruských služeb. Odhalila třeba identitu agentů, kteří se snažili v roce 2020 otrávit největšího kritika Putinova režimu Alexeje Navalného či bývalého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury o dva roky dříve.