Svátek putinismu

Volby mají v Rusku ukázat podporu režimu

Říká se, že volby jsou svátek demokracie, svého druhu vyvrcholením demokratického procesu. Jenže čeho jsou volby svátek v případě, že v zemi není demokracie, a přitom to jsou skutečné volby a dá se dokonce vybírat z několika kandidátů a většinou tajně? To je otázka, která napadne každého, kdo sledoval prezidentské volby v Rusku.

Zdánlivě samozřejmá odpověď je to, že je to simulace vymyšlená proto, aby se navenek nebo uvnitř země lidem zdálo, že Rusko je fungující demokracií. Ostatně zhruba od začátku století je to takový světový trend. Demokracie byla v módě, patřila k vyspělému světu a lidé si zvykli na to, jak vypadají demokratické volební procedury. A tak různí diktátoři a autokraté místo falešných hlasů, upravování výsledků, mnohonásobných voleb či jednoduše výběru jen z jednoho kandidáta přešli na to, že kvůli zdánlivému nedodržení práva nepustí do boje hlavní protikandidáty, nedovolí jim vést kampaň nebo nepřímo tlačí na voliče, aby hlasovali pro stávajícího vládce. Vypadá to jako demokracie, ale není.

Vladimir Putin však nic takového nepotřebuje. V zahraničí nikdo soudný nevěří, že je v Rusku demokracie, a stejně tak se většině Rusů ani nezdá, že prezidentem může být někdo jiný než Putin. Tak proč dělat, jak kdysi řekl jeden z Putinových spolupracovníků, drahé divadlo? Volby mají ukázat, že Rusové jsou loajální vůči Putinovi, že sjednotil národ, a opozičníkům to, že je jich žalostně málo. K tomu by zhruba 50–60 procent hlasů pro Putina v demokratických volbách nestačilo. Ale 87 procent hlasů ve „vylepšených“volbách je o. k.

Kromě toho hlasování, kde je třeba netriviálního zásahu do jeho průběhu pro žádoucí výsledek, napomáhají hledání nových elit. Šikovní volební eskamotéři budou odměněni. Mladší z nich nahradí některé lidi na vysokých postech. Putin se tím zároveň zbaví těch, kteří příliš zesílili. Funguje to, režim s Putinem v centru se stále obnovuje. Vznikl pozdní putinismus. Otázkou je jen to, co bude po Putinovi.