Dříve střední škola, teď vysoká

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) hlásí, že od nadcházejícího akademického roku nabídne nové studijní programy. Jde o programy Gastronomie a výživa, Sportovní management či Anglická filologie. Přitom v případě Gastronomie se jedná o profesní studijní program, ve kterém se klade důraz především na praktické dovednosti jako dříve jen na střední, takže studenti absolvují praxi v různých typech gastroprovozů. Profesně zaměřených studijních programů by mělo v Česku přibývat, zatím se to však děje poměrně vzácně. I když Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně avizuje, že nahradí tradiční bakalářské práce praktičtěji zaměřeným závěrečným projektem. Změna je součástí žádosti o prodloužení akreditace studijních programů bakalářského stupně. Podobné změny oznámily nebo zvažují i další univerzity.

Britská vláda přitvrzuje. Vydala nařízení, které školním dětem zakazuje účastnit se demonstrací namísto výuky. Zároveň plánuje o třetinu zvýšit pokuty za neomluvené absence. Podle listu The Telegraph dovolovali někteří učitelé žákům, aby z výuky odešli a účastnili se protestů, jež se konají zejména v souvislosti s pokračující válkou mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Podle ministerstva školství vzrostl v Anglii počet dětí, které v určitém období neplnily povinnou školní docházku, meziročně o 23 procent. Přibylo také dětí, které se rodiče rozhodli vzdělávat doma (proti roku 2022 skoro o 14 procent). Podle jiného listu, The Guardian, hraje v takovém rozhodnutí hlavní roli světonázor nebo životní styl, u 13 procent pak duševní zdraví. U většiny zbytku byly v údajích ministerstva důvody jiné či neznámé. Geoff Barton z britské organizace Association of School and College Leaders, která sdružuje vedoucí pracovníky základních a středních škol, vyjádřil přesvědčení, že rostoucí trend volitelné domácí výuky je symptomem širšího problému, třeba že školství nenaplňuje potřeby všech dětí. V Česku se počet domškoláků pohybuje do sedmi tisíc, celkový počet žáků základních škol se blíží milionu.

Studenti už neberou návštěvu školního psychologa jako stigma tak často, jako tomu bývalo v minulosti. Vyplynulo to z hloubkového průzkumu mezi školními psychology na středních školách, který uskutečnila společnost GTS Alive (ta vydává a spravuje studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC). Většina školních psychologů se shodla, že minimálně jednou je ke konzultaci navštívilo mezi deset a 30 procent žáků dané školy. Dlouhodoběji k nim pak dochází nejčastěji pět až deset procent dětí navštěvujících školu. V typické české střední škole se za poslední rok vyskytlo průměrně jedenáct až 20 studentů, kteří potřebovali nejen psychologickou, ale i psychiatrickou péči. Sebevražedné myšlenky registrovali školní psychologové u čtyř až šesti studentů na každé škole. Vedle individuálních konzultací pracuje velká většina těchto odborníků s jednotlivými kolektivy tříd.