Pan profesor Hořejší se opět mýlí
Prof. Václav Hořejší publikoval v Lidových novinách ostrou reakci (Někteří se z covidu skutečně nepoučili, LN 6. 3.) na zamyšlení Thomase Kulidakise Z covidu jsme se nepoučili, které vyšlo o čtyři dny dříve. Profesor Hořejší je dlouhodobým zastáncem protiepidemických opatření a bojovníkem proti dezinformacím (lépe řečeno proti odborníkům, jejichž názory byly v rozporu s vládním narativem). Nepřekvapilo nás, že nesouhlasí s tím, jakým způsobem renomovaný novinář zpochybnil přístup vládních odborníků ke covidu. Je smutné, že je to právě pan profesor, kdo si není vědom toho, že četné tzv. dezinformace se v průběhu let ukázaly jako pravdivé.
Lockdowny nefungovaly
Dovolili jsme si proto pár tvrzení profesora Hořejšího uvést na pravou míru.
Tvrzení první: „Problémem bylo hlavně riziko zahlcení nemocnic pacienty s těžkým průběhem. Proto bylo nutno aplikovat opatření (lockdowny).“
Pan profesor nezaregistroval, že lockdowny u tohoto typu respiračního onemocnění nefungovaly a fungovat nemohou. Ve Spojených státech bylo zjištěno, že dřívější zavedení lockdownů nijak neovlivnilo nadměrnou úmrtnost. Další metaanalýza dospěla k závěru, že lockdowny měly jen malé nebo žádné účinky na veřejné zdraví, ale tam, kde byly přijaty, způsobily obrovské ekonomické a sociální náklady. Údaje o škodách způsobených neadekvátními opatřeními byly známy již v roce 2020, takže politici nemohou tvrdit, že o rizicích nevěděli. Lockdowny přispěly k narušení psychiky lidí. Jak ukazuje průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví, od roku 2020 stoupá počet pacientů s duševními chorobami a lékaři současnou situaci zejména mezi mládeží označují za „horší než tragickou“.
Tvrzení druhé: „Není také pravda, že očkování nesnižuje riziko nákazy.“
V klinických studiích Pfizeru nebyl zkoumán efekt vakcinace na snížení přenosu infekce. Po pár letech to přiznala i výkonná ředitelka Pfizeru Janine Small. Čeští matematici zjistili z dat ÚZIS, že počet nákaz byl ve skupině očkovaných osob už několik měsíců po očkování stejný nebo vyšší než ve skupině neočkované. Známá clevelandská studie u 51 tisíc zdravotníků ukázala, že čím více dávek vakcíny zdravotníci měli, tím vyšší počet nakažených osob se v dané skupině objevil.
Tvrzení třetí: „Nesprávné je i zpochybňování významu roušek.“
Práce publikovaná v Cochrane Database (celosvětově uznávané autoritě) neprokázala snížení počtu virových infekcí při použití roušek. Naopak, ukázalo se, že roušky mohou mít významné nežádoucí účinky. SÚKL navíc již v dubnu 2022 upozornil, že nanomateriály z roušek pronikají do organismu dýchacími cestami a že neznáme důsledky jejich dlouhodobějšího působení. Z roušek se v době covidu stal symbol a politici se předháněli v absurdních nařízeních. Vzpomeňme povinné nošení roušek v prázdném lesoparku. Přitom existovaly i předcovidové metaanalýzy CDC a WHO, které neprokázaly účinnost roušek při přenosu respiračních onemocnění, a z nichž se mohlo vycházet.
Tvrzení čtvrté: „Nepravdivé je též tvrzení odpůrců protiepidemických opatření, že ve Švédsku žádné lockodowny nebyly, a přitom tam počet obětí epidemie nebyl o nic vyšší než jinde.“
Pan profesor pravděpodobně nezná analýzu Cato Institute, v níž se praví: „Nyní víme více. Je pravděpodobné, že Švédsko si vedlo mnohem lépe než jiné země, pokud jde o ekonomiku, vzdělání, duševní zdraví a domácí násilí, a přesto vyšlo z pandemie s menším počtem úmrtí, než byl v téměř kterékoli jiné evropské zemi, a o polovinu nižším, než byl v USA. Závěr je pro vlády nepříjemný. Nebylo to Švédsko, kdo se zapojil do lehkomyslného, bezprecedentního pandemického experimentu, ale zbytek světa. Miliony lidí byly zbaveny své svobody bez zjevného přínosu pro veřejné zdraví. Toto je ponaučení pro další katastrofu – ať už je jakákoli a kdykoli udeří.“
Spoléhat na empirické důkazy
V rozboru tvrzení a dojmů pana profesora by se dalo pokračovat, ale je to zbytečné. Profesor Václav Hořejší neváhal mnohokrát dehonestovat kritiky protiepidemických opatření a vakcinace a nyní osočuje novináře. Pan profesor nic neudělá s tím, že přibývá lidí, kteří požadují zhodnocení covidové doby. Věříme, že tato analýza bude provedena dříve, než se setkáme s podobnou situací. Určité doporučení nabízí nová práce švédských ekonomů: „V budoucích pandemiích by se tvůrci politik měli spíše spoléhat na empirické důkazy než panikařit a přijímat extrémní opatření. I když se zdálo, že jednali rychle a rozhodně, uspěchaná implementace přísných omezení v letech 2020/21 pravděpodobně způsobila více škody než užitku.“