Ke vzniku návyku stačí jen krůček

Opiáty proti bolesti, prášky na spaní i na uvolnění svalstva. S užíváním mnoha léků můžete mít problém přestat. Proto v lékárničce neskladujte zbytky.

Vedoucí lékárník pražské lékárny BENU a odborník na historii farmacie Tomáš Arndt říká, že z každé potraviny, nejen léku, se může stát jed, záleží vždy jen na dávce.

„Podle renesančního lékaře Paracelsa neexistují jedy, které by byly zhoubné a škodlivé vždycky a v jakémkoli množství. Dostavují se až po tzv. toxické dávce, která je pro každého člověka jiná. Roli hraje váha a velikost těla a podobně,“vysvětluje farmaceut.

Z lékárnické praxe doktora Arndta vyplývá, že lidé si kupují nejvíc například léky s obsahem ibuprofenu nebo paracetamolu. Ibuprofen je nebezpečný pro osoby s poruchou srážlivosti krve a pozor si musejí dávat lidé se žaludečními problémy.

Paracetamol zase při častém užívání či ve vyšších dávkách působí hepatotoxicky, tj. poškozuje játra. Tato látka se nachází ve více lécích, pacient, pokud je užívá nevědomky pohromadě, si skutečně může ublížit.

Není to složité

Na co si tedy dát pozor? Podle Tomáše Arndta je to vcelku jednoduché. Měli bychom užívat léky jen tehdy, pokud je opravdu potřebujeme.

„Klasickým příkladem jsou léky s paracetamolem, které někteří lidé užívají nesmyslně preventivně, tedy jak říkají – když na mě něco leze. Měly by se dodržet doporučené dávky a nepřekračovat je. Ne vždy má totiž vyšší dávka žádané účinky, ale jistě bude mít nežádané. A řídit se pokyny lékaře nebo lékárníka, případně se poradit, zda je lék pro mě vhodný, tedy není v rozporu se zdravotním stavem a zda nemůže ovlivňovat účinek jiných léků, které užíváme. A naopak,“vysvětluje Arndt.

Návyková paleta

Mezi nejnávykovější látky patří některé silné léky na tlumení bolesti, na zmírnění napětí a zklidnění, hypnotika a samozřejmě nejvíce jsou v tomto ohledu nebezpečné omamné a psychotropní látky. Jsou bez výjimky na předpis. Jenže někteří lidé recepty falšují. (Elektronické tuto možnost prozatím vylučují.) Jiní nakupují léky nezákonně na inzerát. A další je mají po někom z rodiny v lékárničce. Na předpis jsou rovněž skoro všechny tlumivé léky.

„Mohou to být léky ze skupiny anxiolytik, tedy léků uvolňujících napětí, kam například patří léky s alprazolamem, diazepamem nebo bromazepam. Zde se může projevit riziková kombinace s alkoholem, který má také tlumivý efekt, takže dojde k zesílení nežádoucího účinku,“uvádí lékárník.

Totéž podle něj platí o hypnoticích, lidově „prášcích na spaní“. V obou případech může vzniknout a často vzniká návyk. Nemluvě o riskantní kombinaci s léky, které mají jako vedlejší účinek tlumivé působení, ač se používají na něco jiného. Příklad jsou třeba centrální myorelaxancia, která se předepisují na uvolnění zádového svalstva v kombinaci s analgetiky.

Terapeutická šíře

Mnoho lidí se domnívá, že pokud lék nezabere, sami si zvednou dávkování. I zde se může dostavit návyk, záleží na tom, jaký to je lék a jakou léčivou látku obsahuje. V každém případě se ale podle doktora Arndta dostaví nežádoucí účinky, které mohou ohrozit naše zdraví a také i život.

„Každý lék má tzv. terapeutickou šíři,“popisuje Tomáš Arndt. „Ta se u lidí vyjadřuje rozdílem mezi dávkou toxickou a efektivní a informuje o absolutní hodnotě rozdílu uvedených dávek, nikoli – což je třeba zdůraznit, však o relativní schopnosti látky vyvolat terapeutické a toxické příznaky. Ta šíře může být u léků rozdílná, ale může ji zhodnotit jen lékař nebo farmaceut.“

Další skupinou léků jsou stimulanty, které vyvolávají dočasné zlepšení duševních nebo tělesných funkcí. Mezi legální stimulanty patří kofein a nikotin. Předepisovaných léků je mezi nimi ale málo.

Nebezpečné hubnutí

„Dříve, hlavně za socialismu, byl předepisován a zneužíván lék s obsahem fenmetrazinu, řazený mezi tzv. amfetaminy. Dnes jsou amfetaminy, stejně jako jiné nelegální látky, např. ‚extáze‘, zařazeny mimo zákon. Vzácnou výjimkou mohou být např. léky pro léčbu narkolepsie, chorobného sklonu k usínání,“říká Tomáš Arndt.

Stimulanty se shánějí na internetu i kvůli hubnutí. Může na ně vzniknout psychická závislost. Při dlouhodobém užívání se objevují halucinace, bludy, poruchy chování a osobnosti. Mohou mít také negativní efekt na kardiovaskulární systém a vést k infarktu, poruchám srdečního rytmu či mrtvicím.

„Lidé toužící po hubnutí měli v oblibě efedrin, který má tzv. termogenní efekt,“popisuje lékárník. „V těle způsobuje vyšší produkci tepla, kterého se musí zbavit v rámci termoregulace, což organismus stojí nějakou energii navíc.“Býval součástí tzv. Elsinorských prášků.

„Nyní je efedrin zakázán, teoreticky ho může lékař předepsat jako součást kombinovaných prášků, což je legální, ale evidované a děje se to velmi zřídka,“říká Dr. Arndt. Abychom se lékovému návyku vyhnuli, měli bychom podle doktora Arndta vždy dodržovat pokyny lékaře a lékárníka.