Italská kouzla s českými páry
Taschlerovi i Mrázkovi se pod vedením krasobruslařského trenéra Mattea Zanniho tlačí v tancích na ledě mezi světovou elitu
Když stojí u ledu, tanec svých svěřenců prožívá spolu s nimi. Houpe se v kolenou, replikuje gesta, každý prvek oceňuje povzbudivým potleskem. Zatímco někteří jeho vrstevníci ještě soutěží, on už víc než šest let vede vlastní páry jako trenér. Sedmatřicetiletý Matteo Zanni si pod svá křídla v italské Egni vzal i dvě české sourozenecké dvojice. A spojení černovlasého dlouhána s mladými Čechy obohacuje už několikátou sezonu české i světové krasobruslení.
Na mistrovství světa předtím skončil český taneční pár v nejlepší desítce naposledy v roce 1996. Taschlerovi ani Mrázkovi nebyli ještě ani na světě, nejmladší ze čtveřice Kateřině Mrázkové zbývalo do narození celých deset let.
Víc než dvacet let se pak české tance na ledě na světových šampionátech potácely na hraně postupu z krátkých do volných jízd, často se na vrchol sezony ani nekvalifikovaly.
Až přišel Zanni a za tři roky posunul sourozeneckou dvojici Natálii a Filipa Taschlerovy z 22. na osmé místo na světě. Během toho dokázal z Kateřiny a Daniela Mrázkových, do té doby průměrných sólistů, vytvořit juniorské mistry světa v tancích.
Tuto sezonu absolvovali Mrázkovi pod Zanniho vedením posun do seniorské kategorie, s Taschlerovými musel řešit komplikace kvůli partnerově zlomenině obratle. Před startem mistrovství světa v Montrealu vypráví Zanni pro LN i o tvorbě choreografií pro české páry nebo rozdělování krasobruslařských bodů.
Taschlerovi skončili v lednu na evropském šampionátu sedmí, mrzel je ale propad z pátého místa. Jak jste jejich závod vnímal vy?
LN
Myslím, že nemohli udělat nic lépe. Samozřejmě páté místo bylo blízko a všichni to víme. Ale na druhou stranu předvedli své maximum. Po Filipově zranění měli jen minimální přípravu, takže sedmá pozice byla za takové situace nejlepším možným výsledkem.
LN Jaká byla vaše první reakce, když vám Filip řekl, že má zlomeninu obratle?
Vlastně jsem to byl já, kdo o tom řekl Filipovi, protože doktoři to volali jako první mně. Nebyl jsem překvapený. Tušil jsem, že vyšetření můžou něco takového odhalit. Jen jsem nečekal, že to bude až tak vážné. Nebral jsem to ale jako tragédii. Každou situaci vnímám jako příležitost. Takže moje první reakce byla: Nemůžeme to změnit, ale můžeme toho využít.
LN Měsíční tréninkové pauzy uprostřed sezony?
Jistě. Měli jsme čas analyzovat situaci a lépe pochopit aspekty naší práce, na což normálně kvůli soutěžím není prostor. Takže z mého pohledu to byl užitečně strávený měsíc.
LN Co konkrétně jste tedy změnili nebo zdokonalili?
Myslím, že taková chvíle je dobrou příležitostí zkusit nový přístup k tréninku a k choreografii. Zároveň měli Natálie s Filipem možnost zlepšit vnímání sebe samých. Každá situace přináší příležitost udělat krok dopředu a Filipovo zranění bylo přesně ten případ. Oba si teď sami sebe lépe uvědomují, jsou si jistější svými schopnostmi a možnostmi. Nemám pochyb o tom, že jsou nyní lepšími sportovci, než byli předtím.
Sezona Mrázkových se obešla bez komplikací. Jak jste spokojený s jejich progresem?
LN
Naprosto. Dosud měli skvělou sezonu, během které se obrovsky posunuli. Prošli si mamutím množstvím práce a myslím, že zlepšení je na první pohled vidět. V jejich první dospělé sezoně se jim nemohlo dařit lépe.
LN Oba české páry mluví o tom, že zatím nemají „vystátou frontu na body“, a proto nedostávají takové hodnocení, jaké by si nejspíš zasloužily. Vidíte to stejně?
Tance na ledě jsou o vyspělosti. A dvojice na předních pozicích jsou zkrátka mnohem vyspělejší. Toť vše. Mrázkovi i Taschlerovi jsou mladí a musí ještě dospět.
LN Takže z vašeho pohledu zkrátka neukazují takovou kvalitu jako starší páry?
Ne, tak to nemyslím. Samozřejmě že i v jejich věku mají skvělé schopnosti. Ale vyspělost páru je něco, co přichází časem. A tak to platí pro všechny. Všem špičkovým bruslařům trvalo několik let, než se dostali na vrchol. A na tom podle mě není nic špatného. Vyzrát
jako pár není jednoduché. Češi se zatím sezonu po sezoně posouvají technicky i umělecky a nepochybuji, že v budoucnu vyzrají ve skvělé dvojice, kterým nebude co vytknout.
Svým volným tancem vyprávějí Taschlerovi o svém tatínkovi, který předčasně zemřel. Prý to byl váš nápad.
LN
Zkoušeli jsme různé koncepty, ale nebyli jsme úplně spokojení. Takže na přelomu června a července jsme se rozhodli plány úplně změnit. A mě napadlo ztvárnit příběh jejich rodiny.
LN Není tak emocionální téma riskantní?
A existuje nějaký tanec, který není emocionální? Nemyslím, že by tím riskovali. V každém novém programu je něco, co je výš než vaše momentální schopnosti, k čemu se musíte teprve dobrat. A to je riskantní. Ale jinak se tento program neliší od žádného z jejich předchozích.
LN Ale přece jen, nemůže prožitek osobního příběhu ohrozit technickou kvalitu tance?
Se vším tréninkem, neustálým opakováním a hodinami přípravy se něco takového stát nemůže. Naopak jim podle mě osobní a emocionální stránka tance může dodat energii navíc. A přijde mi, že se to děje. Že díky tomu dokážou tento tanec předvést lépe než ten z minulé sezony.
Měl jste při tvorbě tance chvíli, kdy jste nevěděl, kam dál? Jak určitou část příběhu vyjádřit?
LN
Ne, vlastně se skládal velmi lehce. Předchozí tanec byl pro mě paradoxně o dost náročnější. Samozřejmě nás výrazně zpomalilo Filipovo zranění. Kolem říjnové Americké brusle byla příprava daleko od ideálu, protože už tehdy ta zlomenina Filipa omezovala, jen jsme o ní nevěděli. Takže z choreografické stránky jsme měli tanec hotový rychle, nácvik byl ale pochopitelně mnohem náročnější.
LN Nejprve měli Taschlerovi tančit na westernové téma, co se s tancem stalo?
Choreografie byla téměř dokončená, jenže nefungovala. Dali jsme do tvorby toho tance hodně, ale v jeden moment jsem z něj prostě přestal mít dobrý pocit. A tak jsme ten koncept úplně opustili. Ale nemyslím si, že by to byl ztracený čas. Pokud něco nefunguje, pak to tak nemá být.
Mrázkovi naopak téma svého volného tance navrhli sami.
LN
Ano, přišli za mnou s Labutím jezerem. Já byl ze začátku dost skeptický, ale věřil jsem jejich pocitům, a tak jsem se rozhodl je v tom podpořit.
Skeptický – protože jsou příliš mladí na ztvárnění klasické hudby?
LN
Přesně tak, to byla jedna z mých prvních myšlenek, že je ta hudba na jejich věk příliš náročná a že pro ni nejsou dost vyzrálí. Ale zároveň jsem věděl, že Katka s Danem jsou schopní zdolávat velké výzvy a přetvořit se pro ně. A tak jsem jim řekl: Je před vámi těžký úkol, ale máte na to ho zvládnout.
Na hudbu z Čajkovského baletu jelo nespočet krasobruslařů. Dělal jste si rešerši, jaké choreografické prvky byly v určitých částech použity?
LN
Nikdy neporovnávám svou práci s ostatními. Ale zároveň vím, jaké programy vznikají a vznikaly. Myslím, že jsem viděl úplně každý větší závod od roku 1976 do dneška. Takže mám o krasobruslení a zvlášť o tancích dost velké povědomí. Vím, co se v jednotlivých dekádách ve vývoji choreografie odehrávalo. A to samozřejmě beru při tvorbě v potaz.
Dostalo se vám do hlavy, že Čajkovského hudba je tak proslulá, že se rovnou zapisujete do pomyslné krasobruslařské učebnice?
LN
Ne, nepřemýšlím o tom, že bych měl být oslavovaný jako trenér, který postavil program na ikonické hudbě. Pro mě je má práce mnohem jednodušší. Musím vytvořit to nejlepší pro své studenty a pro jejich schopnosti. Rozvinout tancem jejich potenciál.
Světový šampionát začíná, tance přijdou na řadu v pátek. Jaký výsledek českých dvojic vás potěší?
LN
Pokud předvedou své nejlepší výkony, budu spokojený. Pokud by Natálie s Filipem zopakovali výsledek z loňska, bylo by to skvělé. Ale umístění pro mě není prioritou, protože body a pořadí neovlivním. Takže se zaměřuji na to, aby oba páry zatančily sebejistě a ukázaly, jak se za rok zlepšily.