Proč jsou na světě babičky?
Samice kosatek a některých dalších kytovců prožijí desetiletí, aniž by mohly mít mláďata. Evoluce jim prodloužila život, aby mohly pečovat o vnoučata.
Samice většiny druhů savců rodí mláďata po celý život. Výjimku tvoří člověk, šimpanz a několik druhů kytovců včetně kosatky dravé. Ženy a samice těchto zvířecích druhů mají menopauzu – období, kdy už potomky mít nemohou. Její vznik zůstává záhadou. U člověka ji vědci vysvětlují „teorií babiček“. Podle ní se ukázalo v průběhu evoluce našich pravěkých předků jako výhodné, když starší ženy přestaly rodit děti a věnovaly se péči o vnoučata. Výrazně tak ulevily svým dospělým dcerám a ty pak mohly mít víc potomků.
Geneticky na tom babičky neprodělaly, protože každé vnouče nese čtvrtinu jejich dědičné informace. Je to méně než u vlastních potomků, kteří dědí polovinu dědičné informace rodičů. Bez podpory babičky by se ale vnoučata nemusela dožít dospělosti a její dědičnou informaci by už pak na další pokolení nepředával nikdo.
Ve prospěch teorie babiček svědčí u člověka život etnik, která se podobně jako naši pravěcí předci živí lovem a sběrem. Babičky u nich skutečně věnují mnoho času i energie péči o vnoučata, a jejich dcery díky tomu mají víc dětí. Tahle teorie však nemá obecnou platnost.
U samic šimpanzů klesá plodnost už po třicítce a po padesátce mláďata mít nemohou. V tomto věku u nich proběhnou podobné hormonální změny jako u žen po menopauze. U šimpanzů ale samičky opouštějí rodnou tlupu ještě před dosažením dospělosti.
Musí se začlenit do cizí tlupy, kde pak stráví zbytek života a kde také porodí všechny své potomky. Šimpanzí babičky tak nemají s dospělými dcerami a vnoučaty žádný kontakt a pomáhat jim nemohou. Menopauza šimpanzů se proto musela vyvinout z jiných příčin.
Kosatčí babičky
Mezi kytovci najdeme menopauzu u kosatek dravých, běluh, narvalů, kosatek černých a kulohlavců Sieboldových. U kosatek dravých se dá její vznik docela dobře vysvětlit teorií babiček. Dcery zůstávají ve stádě vedeném jejich matkou a těží z toho významné výhody v kritických situacích. Když zavládne nedostatek potravy, dokáže zkušená vůdkyně najít loviště, kde její stádo přežije. Na druhé straně ale mnohé nasvědčuje i tomu, že menopauza kosatek otupuje konkurenci mezi generacemi.
Pokud má mládě současně jak vůdčí samice, tak i její dcery, mají potomci vůdkyně menší naději na přežití. Dcery se o mláďata starají s plným nasazením a starší vůdkyně jim při lovu nemůže konkurovat. Nedokáže si opatřit dost potravy, nemá pro své mládě dost mléka a to je pak výrazně oslabené.
Kosatky dravé mají velmi dlouhou menopauzu. Samice rodí poslední mláďata krátce po čtyřicítce a dožívají se věku až devadesát let. Prožijí tedy víc než polovinu života bez toho, že by měly mláďata. Samci obvykle umírají po dovršení padesátky.
Všechno nasvědčuje tomu, že si kosatky nezkrátily období, kdy jsou plodné, a že menopauza je důsledkem prodloužení života za tuto hranici. Podobně by na tom mohl být i člověk.
U šimpanzů a lidí nastupuje menopauza asi ve stejném věku. Jenže člověk žije zhruba o čtyřicet let déle. Ale je tomu skutečně tak? Britsko-americký tým Samuela Ellise z Exeterské univerzity nyní na stránkách vědeckého časopisu Nature prokázal, že u kytovců se menopauza skutečně vyvinula prodloužením života. Jejich období plodnosti se nezměnilo.
Samuel Ellis a jeho spolupracovníci posbírali obrovské množství údajů o životě tzv. ozubených kytovců, kam patří široká škála živočichů delfíny počínaje a vorvani konče. Vědce zajímala u těchto zvířat délka života, doba, po kterou mohou mít samice mláďata, a také úmrtnost.
Ukázalo se, že kytovci s menopauzou se rozmnožují stejně dlouho jako kytovci bez menopauzy, ale žijí výrazně déle. Třeba narvalové žijí o čtyřicet let déle než stejně velcí kytovci bez menopauzy. U kosatek černých činí tento rozdíl asi 25 let.
Babičky kosatek i narvalů tak prožijí se svými dospělými dcerami delší dobu, ale přitom se výrazně neprodlouží čas, kdy mohou mít mláďata jak babičky, tak i jejich dospělé dcery. Babičky tak můžou víc pomáhat dcerám s vnoučaty a neriskují konkurenci svých mláďat s mláďaty dcer.
Dcery zůstávají ve stádě vedeném jejich matkou a těží z toho významné výhody v krizích. Když zavládne nedostatek potravy, dokáže vůdkyně najít loviště.
Lidé: stále nevyřešeno
Menopauza kytovců je tak podle Samuela Ellise v souladu jak s teorií babiček, tak i s teorií o snížení konkurence mezi generacemi. Ellis a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že menopauza se vyvinula jak u kytovců, tak u lidí nezávisle na sobě, ale vznikla ze stejných příčin. Přispěla k tomu podobná organizace společenstev lidí i kytovců.
Jejich dospělé dcery žijí společně se svými matkami. Rebecca Searsová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny ale v komentáři pro Nature namítá, že o evoluci lidské menopauzy toho stále ještě nevíme dost.
Člověka s jeho nejbližšími příbuznými z živočišné říše zatím nikdo v tomto ohledu neporovnával. Menopauza šimpanzů byla popsána teprve vloni, a to u jediné populace, která žije v ugandském národním parku Kibale v mimořádně příznivých podmínkách s dostatkem potravy a minimem nepřátel. U dalších lidoopů a opic se menopauza nevyskytuje.
Ačkoli se teorie babiček těší při vysvětlování lidské menopauzy velké popularitě, ve hře jsou podle Searsové i další vysvětlení. Jedno z nich předpokládá, že menopauza je u člověka vedlejším produktem poklesu úmrtnosti a prodloužení života. Ženy po tisíciletí umíraly z mnoha důvodů tak brzy, že pro plození dětí ve vysokém věku nezískaly žádné předpoklady. A když se lidský život prodloužil, byla výsledkem menopauza.