Teplota na pólech Duny: -75 °C

Kultovní román Američana Franka Herberta Duna z roku 1965 se odehrává na smyšlené pouštní planetě Arrakis. Její klima je neúprosné. Nemá řeky ani jezera a neprší na ní. Lidští kolonisté musejí chodit ve speciálních oblecích, které jim pomáhají zadržovat vlhkost. Bez nich se na povrchu planety, přezdívané Duna, nedá přežít. Podle původní knihy i jejích pokračování vzniklo množství filmů, televizních seriálů a počítačových her. Momentálně se v kinech promítá druhá část nejnovějšího filmu kanadského režiséra Denise Villeneuva.

ČÍSLO TÝDNE

Zájem o planetu Arrakis proto znovu ožívá. Týká se to i vědeckých kruhů. Odborníci na klimatické simulace Alex Farnsworth a Sebastian Steinig z Bristolské univerzity společně Michaelem Farnsworthem ze Sheffieldské univerzity se rozhodli prozkoumat, nakolik je popis prostředí Duny realistický. Výsledky svého snažení oficiálně nezveřejnili ve vědeckém časopise. I tak jsou ale zajímavé.

Farnsworth a spol. použili moderní klimatický model. Zadali do něj podrobnosti o reliéfu Duny, její oběžné dráze a další údaje z knih. Výpočty zabraly výkonnému superpočítači něco přes tři týdny.

Podnebí Duny vyšlo překvapivě podobné knize. Planeta by asi byla obyvatelná pro lidi. Život na ní by však byl velice obtížný. Výstupy z modelu se zároveň od předlohy i v mnohém lišily.

Podle Franka Herberta měly být nejlépe obyvatelné střední zeměpisné šířky a polární oblasti Arrakis. Nejhůř mělo být okolo rovníku. Z modelu však rovníkové pásmo vyšlo relativně dobře.

Letní teploty v něm dosahovaly 45 °C. Zimní vycházely nad 15 °C. Zato na pólech by mohlo být v zimě až -75 °C. Ve středních zeměpisných šířkách pak -40 °C. Letní teplota by mohla dosahovat až 70 °C.

V knize má Duna na pólech ledové čepičky. Podle modelu by však nemohly existovat. V létě by roztály. V zimě už by se neobnovily. Na rozdíl od knihy by na Duně mohlo někdy i pršet.