Armáda tvoří registr
Data by mohli podle Zoltána Bubeníka armádě předpřipravovat praktici. Debata o takovém nástroji už se podle něj vedla dlouho a vyvrcholila s válkou na Ukrajině. „Nejde o to, aby někdo viděl do konkrétních zdravotních dat člověka, takto ty registry ani připraveny nejsou. Základní požadavek zněl: zjistit, jestli je člověk schopen odvodu, nebo není. Armáda by díky tomu konečně měla alespoň rámcový přehled o tom, kolik lidí má teoreticky k dispozici,“přiblížil generál, někdejší šéf Sekce vojenského zdravotnictví a současně praktický lékař.
Armáda už prý kvůli tomu jedná s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Právě pod tento úřad totiž spadá rozsáhlý registr, do kterého putují všechna data ze zdravotních pojišťoven. „Konzultuje se, jaká základní data lze vůbec z tohoto registru získat a jak by se to dalo technicky udělat,“uvedl Bubeník. Přímo vstupovat do této databanky je armádě zapovězené.
Třicet tisíc profesionálů nestačí
To potvrdil šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „S daty je samozřejmě možné pracovat, ale jenom v takovém rozsahu, v jakém to umožňuje zákon. V současnosti k nim armáda podle zákona přístup nemá,“řekl a doplnil: „Pokud se to ale do budoucna změní, poskytneme jí součinnost.“
Ke sdílení vybraných dat by se pak dal využít systém, který ústav vyvíjel s armádou už v době covidové pandemie. „Sloužil ke sledování nových případů nákaz,“přiblížil Dušek. Obě strany už se proto dohodly, že ho budou dál společně rozvíjet. „Byla by velká škoda, kdyby tento nástroj odumřel. Má totiž celou řadu nesmírně cenných komponent,“pokračuje Dušek. Dá se v něm například sledovat, ve kterých nemocnicích jsou ještě volné kapacity lůžek intenzivní péče. „To by se hodilo například tehdy, když bychom se museli potýkat s větším počtem vážně raněných lidí,“přibližuje šéf ústavu.
Tedy nejenom při ohrožení válkou, ale také při jakékoliv živelní katastrofě.
O nutnosti posílit obranu státu začali experti mluvit už po anexi
Krymu v roce 2014. Tato debata ještě zesílila s vpádem Ruska na Ukrajinu. Dosavadní úvahy o tom, že Česku stačí jen třicet tisíc profesionálních vojáků, najednou vzaly
zasvé. Třeba v klíčovém dokumentu Obranná strategie 2023, který nedávno přijala vláda, jednoznačně zaznívá: do obrany země je nutné zapojit nejenom armádu, ale také všechny orgány veřejné správy a obyvatelstvo.
Ministerstvo obrany proto začalo hledat způsoby, jak lidi do příprav na obranu země vtáhnout. Návrat klasické vojenské služby, jež fungovala před vznikem profesionální armády do roku 2004, přitom zavrhlo. „Nejsou totiž výcvikové ani ubytovací kapacity, takže by s odvedenými stejně nešlo nic dělat,“vysvětlil LN zdroj z bezpečnostní komunity.
Nové dobrovolné předurčení
V novelách tří branných zákonů si ale resort prosadil alespoň to, že se kromě profesionální armády, její aktivní zálohy a dobrovolných vojenských cvičení zavede ještě i takzvané dobrovolné předurčení. Tedy jakýsi souhlas lidí s tím, že chtějí být v případě ohrožení odvedeni. „Občan zkrátka deklaruje, že chce být odveden již v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu,“vysvětlila již dříve Jana Černochová (ODS). Takový člověk pak absolvuje i dvanáctitýdenní vojenské cvičení. K tomu je ale povolán jen tehdy, pokud o tom rozhodne vláda svým mimořádným opatřením. Předurčení trvá maximálně pět let, lze ho ale prodloužit. Kromě toho může resort nově schraňovat i data o obyvatelstvu – právě proto, aby měl alespoň „papírově“představu o akceschopných lidech. Nahlížet ale může jen do údajů o občanech, na které se vztahuje branná povinnost. To jsou všichni muži a ženy ve věku od osmnácti do šedesáti let. Pokud obě komory parlamentu vyhlásí stav ohrožení či války, může armáda tyto lidi povolat do boje nebo jim udělit určitou pracovní povinnost. Třeba výpomoc v nemocnici nebo strategické fabrice.
Podle průzkumu, který loni uspořádala pro Paměť národa NMS Market Research, by se dnes do obrany zapojilo 39 procent Čechů. Ve srovnání s rokem 2020 je to o 12 procent méně. Přitom v otázce, zda je třeba suverenitu Česka bránit, se veřejnost shoduje. V průzkumu CVVM z jara 2022 s tímto tvrzením souhlasilo 93 procent respondentů.