Lidstvo si přivolalo problém
Napjatě očekávaný seriál Problém tří těles, uváděný ode dneška na Netflixu, přináší atraktivně adjustovanou show v žánru sci-fi thrilleru. Hloubka historických a filozofických souvislostí, do níž své diváky vede, je ovšem převážně jen simulovaná.
Je více důvodů, proč patří Problém tří těles k nejočekávanějším seriálům tohoto roku. Patří k nim nepochybně úspěch literární předlohy, kterou napsal čínský spisovatel Liou Cch’-sin (v titulcích figuruje v přepisu Cixin Liu). Především je to ale skutečnost, že pod projektem seriálové adaptace jsou podepsáni tvůrci veleúspěšné Hry o trůny David Benioff a D. B. Weiss. Návratu do fiktivních feudálních říší se ani zde úplně nevzdali, těžiště příběhu se však opírá o realitu minulého a současného století.
Věda se porouchala
Fyzikové po celém současném světě jsou šokovaní a deprimovaní: jejich obor postihl naprostý zmatek. (A ne, není to proto, že nelze rozeznat vědkyni od modelky.) Urychlovače částic po celém světě hlásí výsledky, které nejsou kompatibilní s žádnými dosud přijímanými teoriemi. Takže je na stole otázka: může za tím snad být Bůh?
Ani to ale ještě není ten hlavní důvod, proč řada vědců za hrůzných okolností páchá sebevraždy. Patrně to souvisí s jakýmsi záhadným odpočítáváním času, které se jim zjevuje. Tolik současnost, v níž jsou hlavními hrdiny mladí Londýňané, kteří spolu studovali, leč ne všichni se teď akademické vědě věnují.
Pak je tu také minulost vzdálená víc než půlstoletí: mladá vědkyně z Pekingské univerzity je nejprve svědkyní ponižujícího a hrůzného veřejného hanobení vlastních rodičů (neboť otec vyučoval imperialistickou teorii velkého
třesku), poté se ocitá v pracovním táboře v sousedství záhadného vojenského objektu, jemuž dominuje obří vysílač. Vzhledem ke své kvalifikaci se nakonec dostane až k těm nejstřeženějším tajemstvím. A právě tady má původ to, co později v současném světě otřese nejprve vědeckou obcí a pak celou zeměkoulí.
Stane se tak vedle dalších způsobů také prostřednictvím tajuplné videohry, na jejíž stopy narazí vyšetřovatelé z tajné služby a kterou mají možnost hrát i někteří zmínění mladí vědci a vědkyně. Lesklá helma vybavená neznámou špičkovou
technologií (mimo jiné se zjevně nikdy neupatlá...) přivádí hráče do sugestivního virtuálního světa. Tam mají v historických kulisách řešit problém neznámé civilizace, jež se musí vyrovnat s nevypočitatelnými změnami klimatických podmínek. Co se z toho všeho nakonec vyklube?
Efekt na prvním místě
Pokud jde o konkrétní děj, není už asi namístě nic dalšího vyzradit. Co se týká provedení, dostávají diváci dostatečně rafinovaně dávkované porce záhad, hororových prvků, vizuálních atrakcí, drsných scén, překvapivých zvratů i odlehčujícího humoru na to, aby vydrželi se zájmem sledovat minimálně první čtyři epizody, které byly předem přístupné recenzentům. Současně ale přichází nejpozději po této dávce jisté vystřízlivění, pokud jde o sdělení ambiciózního seriálového díla. Ukazuje se totiž, že klíčovou hodnotou je tu divácký efekt, jemuž příběh svou vahou či logikou později tak úplně nedostojí. Týká se to zdánlivě závažných historických exkurzů do Číny zasažené „kulturní revolucí“(situace v současné Číně tématem pochopitelně není), ale i stěžejního principu tajemné (ale přísně vzato trochu zbytečné) videohry. Ani s pátráním po Bohu to nakonec není kdovíjak horké. Na druhé straně i to, co zbývá, ještě nabízí náměty k zamyšlení: až si jednou lidstvo přivolá nějaký zásadní zásah do své existence, kdo a proč jej bude vítat a kdo se před ním bránit? A jak špinavé prostředky budou obě strany používat? Na divácky vděčné rozehrání těchto otázek se lze v Problému tří těles těšit.
Problém tří těles 1-4/8 Velká Británie, USA, Čína Uvádí Netflix od 21. 3.