Ochablý strašák do zelí

Prezident Joe Biden oslabuje globální vliv Ameriky

Hrubý domácí produkt Nigeru činí pouhých 545 dolarů na osobu. V žebříčku OSN se tato africká země řadí mezi pět nejméně rozvinutých států na zeměkouli. Americká vláda obvinila Niger, že jedná o prodeji uranu do Íránu. Niger zareagoval tím, že oficiálně ukončil vojenskou kooperaci se Spojenými státy. Jedná se o další z mnoha vítězství Vladimira Putina a jeho úsilí rozšiřovat globální vliv Ruska. Je to i dobrá zpráva pro Írán a vážná rána pro americké plány omezit džihádistické násilí, které se rozmáhá ve velké části Afriky.

Komentátor deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead toto uvádí jako poslední příklad toho, jak Amerika ztrácí vliv na běh událostí ve světě.

Vojenská junta v Nigeru se vysmála prezidentu Bidenovi a připojila se ke globálnímu trendu. Putin stupňuje svoje hrozby jadernou zbraní, oficiálně odmítá diplomatická jednání a tváří se, že má na Ukrajině velké ambice. Írán pomáhá jednomu ze svých spojenců střílet rakety na lodi v Rudém moři a druhému na Izrael. Severní Korea posiluje své jaderné a konvenční síly. Čína masivně zvyšuje vojenské výdaje na obranu a má zájmy v indo-pacifické oblasti i v západní hemisféře. Od Haiti po Súdán se žoldnéřští bossové a šéfové gangů leda vysmívají americkým diplomatickým snahám o obnovení stability.

Eroze americké síly

Ochabující moc a vliv Američanů a neschopnost odstrašit nepřátele je největší problém pro americkou zahraniční politiku, pro mír ve světě a potenciálně i pro vyhlídky Joea Bidena na znovuzvolení. Amerika působí jako strašák do zelí, který už nestraší a neodradí hladové ptáky a další zvířata od konzumace výpěstků na poli i záhumenku. Bidenův tým ztrácí schopnost odradit nepřátelské mocnosti od toho, aby začaly rozebírat základy Amerikou vedeného světového pořádku.

Za všechno pochopitelně Joe Biden nemůže. Vliv Ameriky je na ústupu už od roku 2003, od invaze do Iráku a některé účty za minulé omyly začaly přicházet teprve v Bidenově volebním období. Pod prezidenty z obou amerických politických stran přestala Amerika držet krok s čínskými investicemi do armády a tempem budování čínských vojenských schopností. Americká průmyslová kapacita a infrastruktura, která má podporovat armádu, začala poněkud zahnívat. Na Putinův útok na Gruzii v roce 2008 i na Ukrajinu v roce 2014 Evropa ani Amerika nijak neodpověděly.

Vývoj americké domácí politiky pokračuje v oslabování amerického globálního vlivu. Možnost, že se Donald Trump vrátí do Bílého domu, podlamuje Bidenovu kredibilitu u přátel i nepřátel USA. Průzkumy, které poukazují na vzestup izolacionistického sentimentu v Americe, vedou mnohé zahraniční lídry k přesvědčení o tom, že Amerika je v globálních věcech zmenšující se síla.

Možná není eroze americké síly, vlivu a schopnosti odstrašovat jenom vina administrativy Joea Bidena. Jeho politika ale rozhodně trendy neobrátila. Katastroficky se nezdařil odchod z Afghánistánu a zbytečně dlouho se odkládalo vyslání výkonnějších zbraňových systémů na Ukrajinu ještě před Putinovou agresí, kdy Ukrajina čelila „pouhým“hrozbám. Bidenův Bílý dům krůček po krůčku a kumulativně naučil přátele i nepřátele vnímat USA jako upadající mocnost, kterou je snadné vyplašit a která se snadno stáhne.

Snižování výdajů na obranu – signál pro nepřátele

Bidenův tým ztrácí schopnost odradit nepřátelské mocnosti od toho, aby začaly rozebírat základy Amerikou vedeného světového pořádku

Nejvíce šokující je návrh amerického obranného rozpočtu na rok 2025. Je to doslova signál nepřátelům Ameriky, aby vystupňovali svoje válečné plány. Bidenův tým snižuje reálné výdaje na obranu v době, kdy nebezpečí vykukuje za každým rohem. V nedávné zprávě o stavu unie přitom Biden srovnával rok 2024 s rokem 1941, nejkritičtějším rokem pro svobodný svět v historii. V roce 1941 ale prezident Franklin D. Roosevelt zčtyřnásobil výdaje na obranu. Nic tedy není vzdálenější Bidenovým plánům.

O klesajících amerických reálných výdajích na obranu ví celý svět. Putin to bude chápat tak, že jeho jaderné výhrůžky vůči Ukrajině oslabují možnou reakci Ameriky, místo aby Americe zpevnily páteř. KLDR si bude myslet, že se Ameriky nemusí bát.

Pak tu máme Blízký východ. Rudé moře skoro zavřené, Gazu v plamenech. Poloválečné chvění na izraelské severní hranici. Íránské milice nabírají na síle v Iráku a Baššár Asad upevňuje moc v Sýrii. Írán pomáhá ruské agresi na Ukrajině a současně posiluje svoje vztahy s kriminálními skupinami a režimy v západní hemisféře.

Čína si říká, co by se asi stalo, kdyby blokovala Tchaj-wan. Dává pozor, jak Bidenův tým zachází s Íránem, a říká si asi, že možná není čeho se bát. Vrány přijdou tam, kde strašáci nezabírají. Pokud chce Biden méně výzev vůči světovému pořádku, musí obnovit respekt vůči americké síle, kompetenci a vůli. První krok je předložit rozpočet, který bude demonstrovat americkou podporu přátelům a spojencům a který odstraší soupeře a nepřátele v různých globálních arénách. Druhý krok je začít střílet vrány.

Tolik W. R. Mead. Dodejme, že když upadá americký vliv, co potom Evropa? Ta už dávno skoro žádný vůbec nemá.