Je válka v Arménii pravděpodobná?

Arménské úřady v posledních týdnech varovaly, že Ázerbájdžán, který se loni zmocnil sporné oblasti Náhorního Karabachu, se nyní připravuje na útok na samotnou Arménii.

V rozhovoru pro televizi France 24 na konci února arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil ázerbájdžánské úřady, že neuznávají územní celistvost Arménie, a uvedl, že útok na jeho zemi je „vysoce pravděpodobný“. Podle arménské strany navíc ázerbájdžánské jednotky v současné době okupují území patřící 31 arménským vesnicím, přičemž celkové okupované suverénní arménské území činí 170 kilometrů čtverečních.

Za poslední měsíc mnoho známek naznačuje, že pravděpodobnost úplné invaze se jasně zvýšila. Jednání se dostala do další slepé uličky. Ázerbájdžán zesiluje svou vojenskou rétoriku, do značné míry spojenou s nedávnými předčasnými prezidentskými volbami, které se konaly o rok dříve, stejně jako v roce 2020 před začátkem války o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžán požaduje, aby Arménie vytvořila koridor přes své území, který by spojil Ázerbájdžán s Tureckem na jihu. Rusko však chce mít nad touto silnicí kontrolu a má v této věci předběžnou dohodu s Ázerbájdžánem. Ani Arménie, ani Írán a Francie si tento výsledek nepřejí. V důsledku toho nastala situace, kdy je porozumění mezi Ruskem a Arménií vážně napjaté.

Ruské plány na destabilizaci

Existuje i scénář širší války. Ázerbájdžán si dělá nároky na celé území Arménie. Nedávno ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve svých projevech zmínil hranici s Arménií jako „podmíněnou“. Vydávají se oficiální dokumenty uvádějící, že všechny obydlené oblasti Arménie nesou alternativní názvy. Před třemi týdny Alijev nařídil zmapování všech nerostných ložisek v Arménii, pravděpodobně se jich chtěl zmocnit.

V současnosti nevidíme žádné známky ozbrojených příprav na totální invazi. Baku však nepochybně využije všech prostředků ozbrojeného nátlaku k dosažení svých cílů, totiž navázání spojení mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanskou autonomní republikou přes arménskou oblast Sjunik. Úplná invaze je nepravděpodobná, ale krátkodobé vojenské akce podél hranice jsou možné. Alijevovým cílem je realizovat ruské plány na destabilizaci situace v Arménii. Moskva se pokusí využít bojů a podnítit tam proruské protesty. Totální válka by v tomto okamžiku Ilhamu Alijevovi neprospěla. Nyní je vítězným prezidentem, který plně upevnil svou moc na definované období. Jakákoli válka přináší nové oběti a v tomto případě by ospravedlnění takových ztrát bylo mnohem obtížnější. Alijev je opatrný, se silným pudem sebezáchovy. Dobře si uvědomuje, že s výjimkou Ruska a snad Íránu jsou prakticky všichni externí hráči proti válce, což je realita, kterou nemůže ignorovat.

Je pochybné, že by Alijev chtěl čelit sankcím. Sklízí obrovské příjmy z vývozu ropy, ropných produktů a plynu – což je podnikání, o které se opírá jeho osobní autorita.

Čtyřiačtyřicetidenní válka o Náhorní Karabach v roce 2020 ukázala, že arménská armáda byla výrazně překonána silami Ázerbájdžánu, protože se mu podařilo dobýt podstatnou část regionu. Když Ázerbájdžán v září 2023 zahájil další ofenzivu, arménská armáda se do bojů nezapojila a obranné síly Náhorního Karabachu byly nuceny kapitulovat. Během útoku na výsostné území Arménie v září 2022 postoupily ázerbájdžánské jednotky na arménské území a opevnily se tam. Navíc je dobře známo, že Ázerbájdžán dostává významné dodávky moderních zbraní z Turecka a Izraele, zatímco Arménie teprve nedávno začala s nákupem výzbroje z Francie a Indie, přičemž zároveň obviňuje Rusko z nedodání zbraní objednaných a zaplacených Jerevanem.