ČNB snížila sazbu na 5,75 %
Guvernér ČNB Aleš Michl po hlasování o sazbách uvedl, že snížení inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli (tam se dostala inflace v únoru) je dobrá zpráva. Nicméně ČNB vidí na obzoru proinflační rizika, a proto považuje za nutné „vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně“.
Rychlost dalšího snižování úrokových sazeb se podle guvernéra bude odvíjet i od vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, vývoje na trhu práce, vývoje domácí a zahraniční poptávky a také od vývoje objemu úvěrů v důsledku poklesu sazeb ČNB a následného zlevňování hypoték a úvěrů obecně. Patrné už je podle něj oživování hypotečního trhu a růst cen nemovitostí. Druhým významným zdrojem zvýšení objemu peněz v ekonomice, a tedy inflačních tlaků, jsou fiskální deficity.
Proces snižování sazeb může být podle guvernéra kdykoliv zastaven. „Přestože ČNB začala před koncem loňského roku postupně snižovat úrokové sazby, boj s inflací nekončí. To bychom chtěli podtrhnout,“řekl Michl.
Méně, nebo více?
Očekávání finančních trhů bylo před včerejším zasedáním ČNB jednotné: snížení o 0,5 procentního bodu. Někteří ekonomové však hovoří o tom, že snížení mohlo být větší a že ČNB nezohlednila fakt, že inflace klesla rychleji, než ona sama čekala. „S prognózou ČNB byl konzistentní pokles úrokových sazeb v březnu pod pět procent. Podle našeho modelu reakční funkce ČNB by nyní hlavní repo sazba měla činit čtyři až pět procent,“hodnotí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Dodává, že ČNB postupuje opatrněji zřejmě v obavách z vývoje cen služeb, jejichž tempo růstu se snižuje pomaleji. Takový přístup ale může způsobit, že zotavení ekonomiky bude pomalejší, než by mohlo být. „Samotný vývoj inflace nabízí argumenty i pro výraznější snížení sazeb než o půl procentního bodu v jednom kroku. K určité zdrženlivosti v tomto ohledu naopak vybízí oslabení koruny, pozorované po únorovém snížení úroků,“soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Tím, jak inflace klesla na dvě procenta, je zřejmé, že repo sazba je příliš vysoká, zpomaluje ekonomiku a je na místě ji snižovat. Zároveň je ale třeba úpravy provádět opatrně. Tak, aby přílišné snížení sazeb nevedlo k výraznému oslabení koruny. Slabší koruna by pak mohla prodražovat dovoz, což by mohlo vést k opětovnému zvýšení inflace,“doplňuje hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities a poradce prezidenta republiky Štěpán Křeček.
Vít Hradil, šéfekonom Cyrrus, vidí několik dalších faktorů, které opodstatňují pomalejší snižování sazeb. „Nyní táhnou inflaci dolů potraviny, jejichž ceny jsou velmi proměnlivé, takže jejich vliv na inflaci se může obrátit,“říká Hradil.
Proinflační poptávka
Další věcí je, že jádrová inflace, kam patří třeba ceny spotřebního zboží a další komodity, jejichž cena ovlivňuje chuť domácností utrácet, se ještě na potřebně nízkých úrovních neusadila, dodává Hradil. Navíc je tu zadržená poptávka, protože domácnosti měly ještě nedávno velké obavy z budoucnosti, a proto nenakupovaly. A to se nyní začalo měnit.
V neposlední řadě má význam i to, že vyšší než očekávané snížení sazeb by vyvolalo dojem, že ČNB začala spěchat, a to by nepříznivě rozkolísalo trhy.