Napětí a chlad. V4 v Praze ukázala, že není jednotná

Polovičatá jednota. Těmito slovy by se dala shrnout včerejší schůzka šéfů diplomacie zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Byť se ministři zahraničních věcí shodli v Praze na tom, že už déle než dva roky trvající ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo, rozkol v řadách V4 přetrvává. Svědčí o tom například fakt, že Slovensko ani Maďarsko se nepřipojí k plánu Česka na společný nákup munice pro napadený stát. Bratislava a Budapešť tak trvají na svém: žádné zbraně Kyjevu neposkytnou. „Je nutné, aby země respektovaly své rozdílné názory, i když se liší,“zdůraznil včera po jednání šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár.

„Je tu společná vůle Visegrádskou skupinu udržet“

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který schůzku z pozice předsednické země V4 svolal, vedli zástupci kvarteta zemí „upřímné rozhovory“. Z výrazů ministrů nicméně šlo vyčíst napětí, až chlad, z jejich zamračených tváří bylo patrné, jak hluboké rozdíly mezi nimi přetrvávají. Visegrád sice nepohřbívají, oživení skupiny se ale také nechystá, zaznívá z diplomatických kuloárů.

„Bez ohledu na to, že můžeme mít k něčemu rozdílný přístup, například k tomu, jak by se měl budovat mír na Ukrajině, chceme i nadále společně pracovat. Je tu společná vůle dál V4 udržet, což jsou podle mě ty nejlepší zprávy,“uvedl maďarský šéfdiplomat Péter Szijjártó s tím, že V4 zajišťuje zachování suverenity a zvyšuje váhu zemí při vyjednávání v rámci Evropské unie.

Podle Lipavského je středoevropská platforma důležitá pro dialog a je nástrojem pro vzájemné kontakty. „Zájmem celého regionu je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic,“zdůraznil Lipavský a zároveň ocenil, že „řada zemí“se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. V té souvislosti poděkoval i Polsku, jež přispěje nejen finančně, ale také logisticky. Se svým polským protějškem Radoslawem Sikorskim pak jednal i separátně.

Český „otisk“na munici pro Kyjev

S návrhem na nákup munice pro Ukrajinu přišel v únoru premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc dělostřeleckých granátů poté informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.

Včerejší schůzka v Praze se uskutečnila nedlouho poté, co se česká vláda rozhodla přerušit společná jednání s kabinetem slovenského premiéra Roberta Fica, čímž došlo k ochlazení česko-slovenských vztahů. Kabinet Petra Fialy tím reagoval na postoj Bratislavy k válce na Ukrajině. Pověstnou poslední kapkou pro české ministry byla březnová Blanárova schůzka se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, jejž EU zařadila na sankční seznam. Ostatně s Lavrovem se už dříve sešel i maďarský ministr Szijjártó.