Filharmonie ještě dražší?
Má fungovat jako nové národní kulturní centrum. Odhad nákladů na Vltavskou filharmonii však bobtná
Projekt Vltavské filharmonie míří k dalšímu podstatnému zvýšení nákladů. Zdroje LN, které si přály zůstat v anonymitě, shodně hovoří o tom, že úhrnná cena by se mohla prozatím vyšplhat na přibližně 19 miliard korun bez DPH. Jen náklady na realizaci samotné stavby mají vzrůst o tři miliardy korun, neboť projekt má doznat podstatných změn.
Mluvčí projektu Adéla Kovářová LN sice sdělila, že v současné době se stále počítá s celkovou sumou 12,6 miliardy korun – přesněji 9,4 miliardy korun za budovu a 3,2 miliardy za takzvané externality –, další možné zvýšení nákladů však nepřímo potvrdila. „Přesnější a aktualizovanou částku bude město i veřejnost znát v horizontu tří měsíců. Tehdy už bude cena vycházet z dopracované architektonické studie, takže v ní budou zohledněny veškeré detaily, na nichž teď v BIG (dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group, které navrhlo budoucí podobu nové pražské koncertní budovy – pozn. red.) pracovali – tedy zvětšení podlažní plochy projektu a zpřesnění soutěžního návrhu –, a také inflace,“uvedla Kovářová.
Nešlo by o první výrazný nárůst nákladů v tomto projektu. Už před více než dvěma roky se v souvislosti s Vltavskou filharmonií mluvilo o sumě 4,9 miliardy bez DPH. „Hodnota 4,9 miliardy korun je původní, indikativní odhad
stavebních nákladů za budovu, bez řešení veřejných prostor, bez externalit. Odhad byl vytvořen na základě benchmarku (proces porovnávání – pozn. red.) obdobných projektů za posledních dvacet let,“zdůvodnila Kovářová pro LN loni v listopadu nárůst předpokládaných nákladů z částky 4,9 miliardy na 12,6 miliardy. Přičemž jen samotná projektová dokumentace vyjde na přibližně jednu miliardu korun, další vysoké částky jsou již nyní vynakládány na administrativní přípravu této rozsáhlé akce.
Peníze z více zdrojů
Už nyní je zřejmé, že celý projekt je natolik rozpočtově náročný, že se hlavní město neobejde bez vícezdrojového financování. Vedle vlastních prostředků chce požádat o výpomoc ze strany státního rozpočtu, konkrétně ministerstvo kultury, a také hodlá založit Nadační fond Vltavské filharmonie. Do něj by soukromí dárci mohli přispívat většími i menšími částkami.
Jednání mezi Prahou a resortem kultury už začala. Řeší se na nich nejen způsob realizace projektu, ale i následný model fungování provozu Vltavské filharmonie. Podle informací LN má jít například o to, jak se budou hradit nemalé náklady na provoz celého komplexu.
Že je vícezdrojové financování projektu nezbytné, potvrdil například Jan Čižinský (Praha sobě), starosta
městské části Praha 7, na jejímž území má Vltavská filharmonie stát: „Každá stavba takového typu představuje nákladnou záležitost. I proto jsme už v minulém volebním období apelovali na náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN), aby dojednal finanční spoluúčast ze strany státu a případně soukromých investorů. Jen tak se může podařit projekt zdárně a brzy realizovat,“řekl LN Čižinský a dodal, že vedení městské části stavbu „podporuje a těší se na ni“. Čižinský pokládá za důležité věnovat patřičnou péči i okolí budoucí filharmonie, a to včetně širšího dopravního řešení. „Aby i kolem vlastní budovy vznikl hezký prostor. Konkrétně mám na mysli nejen pěší a automobilovou dopravu v bezprostřední blízkosti, ale i tramvajové spojení mezi ulicemi Veletržní a Dělnická a také dobudování severního výstupu z metra Vltavská,“upřesnil Čižinský.
Někdejší ředitel festivalu Pražské jaro a poslanec STAN Roman Bělor by považoval za ideální, když by Praha s rozjezdem stavebních prací už měla „nějakou jistotu podpůrných finančních sil“. Bělor je stranickým kolegou náměstka Hlaváčka, který patří k největším prosazovatelům projektu. „Účast státu však není nevyhnutelná. Pokud by do toho stát nevstoupil, myslím si, že město Praha je schopno to postavit samo,“řekl LN Bělor.
Stavební povolení za rok a půl
Dle mluvčí Kovářové se nyní finalizuje hrubopis architektonické studie, po jeho odevzdání se počítá se zhruba třemi měsíci na její dokončení, tedy s úřední kontrolou celé studie a vyjasněním si případných otázek s architekty. „Nyní je tedy důležité dodat veškeré potřebné připomínky, aby byla výsledná studie vytvořena dle potřeb a představ rezidentů, posluchačů klasické hudby, široké veřejnosti i obyvatel Prahy 7. Potom půjde projekt do další fáze, což je dokumentace pro sloučené územní a stavební povolení, a ta slouží k tomu, abychom pak v řádu roku a půl získali stavební povolení,“upřesnila Kovářová s tím, že u takto velkých projektů, který navíc v ČR dosud nemá obdoby, jde o běžný postup.