Oběti války a propaganda

Počet lidských obětí v ozbrojených konfliktech mají strategický význam, proto se dotčené státy údaje o mrtvých a raněných vojácích snaží utajit či uvádět nepřesná čísla. Zajímavé ale je, jak se v tomto ohledu liší postup bojujících stran v případě války na Ukrajině a na Blízkém východě, nejen proto, že je nesrovnatelně těžší spočítat padlé vojáky než vraky tanků. Jak Rusko, tak Ukrajina uvádí údaje, které žádný reálně smýšlející člověk nemůže brát vážně. Moskva i Kyjev zveličují ztráty nepřítele, zatímco svoje minimalizují. Do nepříjemné situace se dostal i Volodymyr Zelenskyj, když prohlásil, že za dva roky války s Ruskem padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků. Rusů podle prezidenta padlo až 180 tisíc, tedy šestkrát více. Jenže výroky ukrajinského lídra si dovolila zpochybnit řada amerických i západoevropských expertů, kteří doposud měli jakékoliv tvrzení Zelenského za písmo svaté. Přesný počet padlých a raněných v této masové válce se zřejmě nedozvíme nikdy.

Nesmyslné informace z Gazy

Izraelci a teroristická organizace Hamás zvolili jinou strategii. Izraelská vláda pravidelně zveřejňuje počet obětí, u zabitých vojáků dokonce uvádí konkrétní jméno, hodnost, příslušný útvar i den úmrtí. Oficiální statistika z 19. března 2024 uvádí, že IDF (Israel Defence Forces – Izraelské obranné síly) od 7. října přišla o 594 vojáků a eviduje 3090 raněných. Na druhé straně Hamásem řízené ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí minimálně 30 tisíc mrtvých (z toho více než 21 tisíc žen a dětí), osm tisíc nezvěstných a přes 72 tisíc raněných.

Když ale Abraham Wyner, profesor statistiky a datové vědy na University of Pennsylvania, provedl analýzu údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, konstatoval, že informace o civilních obětech statisticky nedávají smysl. Matematik ve svém rozsáhlém rozboru plném grafů na webu magazínu Tablet tvrdí, že denní hlášení o obětech jsou jednoznačně nereálná, což prý musí být jasné všem, kdo alespoň trochu umí počítat. Graf obětí prý roste každým dnem extrémně pravidelnou linearitou, nárůst počtu mrtvých nevykazuje téměř žádné výkyvy. Když Wyner zkoumal údaje o zemřelých dětech a ženách, narazil na druhý problém. „Ve dnech, kdy bylo uvedeno mnoho obětí mezi ženami, musel být i velký počet zemřelých dětí. A když se nahlásilo málo mrtvých žen, i počet zabitých dětí by měl být nižší,“vysvětluje matematik. Jenže statistika ministerstva zdravotnictví Hamásu nic takového neodráží, z čehož prý vyplývá, že čísla opět nesedí.

Wyner objevil i další silně negativní korelaci při srovnání obětí mezi ženami a muži. Počet zabytých bojovníků Hamásu se rovná zhruba dvaceti procentům všech obětí. Uvedený počet mrtvých žen a dětí odpovídá sedmdesáti procentům ztrát na lidských životech. To podle Wynera znamená, že Izrael v Gaze buď vůbec nezabíjí neozbrojené muže, anebo všichni mrtví muži jsou teroristé. Profesor matematiky na základě svých zjištění dospěl k názoru, že data zveřejněná ministerstvem zdravotnictví v Gaze jen velmi málo odrážejí skutečnost. „Ministerstvo Hamásu denní počet mrtvých pravděpodobně uvádí velmi svévolně,“konstatuje Wyner.

Zajímavé je, že statistiku Hamásu slepě přebírají nejen západní progresivní neziskovky, aktivisti, umělci či novináři, ale i politici a mezinárodní organizace. Například vysoce postavený úředník Světové zdravotnické organizace (WHO) Richard Brennan pro BBC uvedl, že údaje ministerstva zdravotnictví v Gaze považuje za spolehlivé. Dokonce prezident Joe Biden nedávno citoval z údajů Hamásem kontrolovaného resortu.

Nekritické přebírání informací

Na tento problém upozornil bývalý zpravodaj agentury Reuters Luke Baker už loni na podzim, když západním novinářům vzkázal, že nastal čas podívat se do zrcadla. „Bylo by dobré, kdyby jakýkoliv mediální dům, který dbá na svoji pověst, dal svým čtenářům jednoznačně najevo, že ministerstvo zdravotnictví v Gaze řídí Hamás už 16 let. Cílem jeho propagandistů je zvyšovat počet civilních obětí, co to dá, a kdyby se kdokoliv z ministerstva odvážil zveřejnit jiné než Hamásem nařízené údaje, čelil by vážným důsledkům.“

Jediným zdrojem zpravodajských agentur je tedy Hamás. Všichni to vědí, ale většina novinářů tyto informace nekriticky přebírá. Možná, že by neškodilo trocha skepticismu, až novináři obdrží další zprávu o civilních obětech v Gaze.