Biden má zájem zastavit válku na Ukrajině

Vposledních dnech a týdnech se toho ohledně vývoje války na Ukrajině děje a říká tolik, že z toho člověku jde hlava kolem. Sepisuji zde pořád nějaké výpisky o tom, co se kde důležitého a zajímavého píše, dnes si výjimečně dovolím odpovědět na otázky, které si sám kladu. Sama formulace, že si „kladu otázky“předestírá, že i odpovědi nejsou žádná rozhodná tvrzení.

Zahájí nyní – po volbách a s novým mandátem Vladimira Putina – Rusko na Ukrajině velkou či gigantickou ofenzívu?

Pravděpodobně ne. A to proto, že to nemá zapotřebí. Postupuje spíše pomalu, ale bohužel docela jistě. Má relativní dostatek nových odvedenců, další cvičí. Má i dostatek munice.

Je možné, že válka letos – třeba v létě – skončí?

Ano. Je to možné. I Rusko válka unavuje a vyčerpává. Pro Putina je důležité, aby mohl prezentovat výsledek „speciální operace“jako úspěch či vítězství. Bude-li držet více území než před únorem 2022, může to prohlásit za vítězství. Krom toho je Rusko nyní země nejen autoritativní, ale už skoro totalitní, a co je či není vítězství, to je spíše otázka efektivity propagandistické mašinérie.

Když vyhraje Rusko, znamená to, že Ukrajina prohrála?

Nikoliv. I Ukrajina může a bude považovat za vítězství, že uhájí „západní“(otázka je jak velkou) svobodnou a životaschopnou Ukrajinu. Může nastat situace , kdy vítězství budou vyhlašovat obě strany, dokonce to je pravděpodobné. Pro leckoho vyhrála Ukrajina dávno. Speciální operace měla trvat pár dní. Ukrajina se statečně bránila a dosud brání. Na okupaci Ukrajiny by Putin potřeboval permanentně miliony vojáků.

Pokud válka skončí, tak na základě mírové smlouvy?

Nikoli. Skončí tak, že bude nevyjednané příměří, klid zbraní. Pokud tomu bude předcházet jednání, tak technické a nepolitické, na úrovni generálů. Prostě válčení bude pomalu ustávat a pak jednoho dne přestane úplně. Časem se může „nad příměřím“postavit ještě mírová smlouva. Může, ale nemusí. Korejský či kyperský scénář ukazuje, že příměří může existovat i bez mírové smlouvy. V případě korejského poloostrova vznikla na jihu jedna z nejrozvinutějších ekonomik světa, v případě Kypru část země dokonce vstoupila (bez mírové smlouvy) do Evropské unie. Faktem ale je, že v případě Jižní Koreje napochodoval na linii příměří okamžitě americký voják (pod vlajkou OSN). A je tam dosud.

Má zájem na ukončení konfliktu Amerika?

Určitě. Není schopna se politicky dohodnout na dodávkách zbraní, financí a munice. A i pokud se dohodne, pomoc bude mít zpoždění. Z průzkumů vyplývá, že i americká veřejnost chce válku ukončit. Bidenův tým nebude chtít přenechat ukončení války Trumpovi, bude si chtít body za ukončení konfliktu připsat sám. Biden sám asi nikde jednat nebude, ale jeho lidé ano a možná už tajná jednání a kontakty probíhají (občas se to proslýchá). Možná ale přeceňuji sofistikovanost a schopnosti Bidenova týmu. Příklady jako způsob odchodu z Afghánistánu nebo zmatená politika Spojených států na Blízkém východě naději moc nevzbuzují.

Říká se, že když bude příměří, Rusko jenom přezbrojí a zaútočí znovu, půjde dál na Západ.

To je sice možné či pravděpodobné, ale my přece můžeme stejný čas také využít k tomu, že přezbrojíme a v mezidobí vybavíme Ukrajinu, aby se mohla lépe bránit. Pokud budeme tak hloupí, že to neuděláme, tak si asi zasloužíme svůj osud. Ukrajině ale neschází jen zbraně a munice, ale scházejí ji i odvedenci a lidské zdroje. Probíhá sice česká iniciativa na shánění munice, ale žádná iniciativa na shánění lidí se nekoná a ani není jasné, zda jde vymyslet.

Může Ukrajina přenést válku na ruské území ostřelováním?

To se děje a bude se to dít ve vyšší míře, ale maximálně to Rusům znepříjemní život. Občasný útok dronem, raketou, nebo dokonce letadlem nemůže ovlivnit průběh války. Je to nepříjemné, dokonce třeba velmi nepříjemné, ale Ukrajinci si na to také „zvykli“a mohou s tím žít. Lze dokonce diskutovat i o tom, jak války ovlivňuje masivní bombardování měst. Posuny na frontě dělá dělostřelectvo a pozemní síly.

Jak číst výroky francouzského prezidenta o možném vyslání „pozemních jednotek“na Ukrajinu?

Macronovi jde asi o to, vyvolat v Rusech pocit, že všechno je možné (strategická nejednoznačnost) a ve finále asi především chce, aby Moskva brala Francii vážně jako partnera i pro případ nějakého jednání. Kdyby vypadla ze hry Amerika, je Francie jediná evropská jaderná (neodvozená) mocnost. Nejzajímavější na Putinově projevu po volbách bylo, že označil přímo Francii za možného partnera k mírovému jednání, jde tedy o určitou výzvu a projev respektu.

Když ale polský ministr zahraničí Sikorski řekne, že vojáci NATO už dávno na Ukrajině jsou a že by jim rád poděkoval, tak to může možná ocenit zasvěcený expert odněkud z tajných služeb, ale troufám si tvrdit, že tzv. normálnímu člověku to hlava nebere. Jde tedy také o to, abychom ten strategický chaos nevysílali především do vlastních řad.