Za návrat nemocí mohou i nové vakcíny

K šíření černého kašle a tuberkulózy přispívá migrace, říká virolog Libor Grubhoffer

Rostoucí výskyt černého kašle či tuberkulózy vrací Česko do minulosti. Nemoci, o nichž dnešní teenageři téměř neslyšeli, se opět hlásí o slovo. I přesto, že populace je proti nim proočkovaná. Na vině tak není absence vakcíny, ale její princip. A odchod od živých vakcín, říká v rozhovoru pro LN virolog, biochemik a šéf Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer.

„Dokud se očkovalo v případě černého kašle takzvanou buněčnou vakcínou, která sice nebyla živá, ale obsahovala celého usmrceného bakteriálního původce černého kašle Bordetella pertussis, byla účinnost této buněčné vakcíny dlouhodobá. Jenže byla stažena z používání před patnácti lety,“vysvětluje. Proto je dnes podle něj u generace patnáctiletých výskyt černého kašle na vzestupu, jakkoliv se ještě zdaleka nejedná o epidemii. „Většina těchto dětí dostala již nebuněčnou vakcínu složenou z vybraných strukturních podjednotek této bakterie. V tom je podstata dnešního problému. A podobně tomu je i u spalniček či dalších virových onemocnění, například příušnic,“dodává poslední žák legendy české virologie a vakcinologie Dimitrije Slonima, který se v minulosti zasadil o potlačení dětské obrny a spalniček.

Od živých vakcín, které vynikaly delší účinností až celoživotní imunitou, se podle Grubhoffera upustilo zejména kvůli případným vedlejším efektům. „Očkovací látky jsou nyní mnohem čistšími biologickými preparáty, než když se použila v ochraně před černým kašlem celobuněčná vakcína. Avšak je to něco za něco – vyšší kvalita, vyšší bezpečnost, ale nižší účinnost,“podotýká.

Svůj díl na šíření infekčních nemocí má i migrace, zejména ta z východu. „O tom není pochyb. Dnes například vidíme velkou incidenci tuberkulózy ve východní a ukrajinské populaci,“míní virolog.