„Školné na VŠ? Pomohlo by“

Tím jediným, co vládní lidovci jeví ochotu připustit, je, aby došlo ke zpoplatnění například nadbytečně dlouhého studia.

„Lidovci jednoznačně odmítají zavedení školného na vysokých školách. Považujeme to za nesmysl. NERV sice do debaty přináší svůj ekonomický pohled na věc, my jako politici však musíme zohlednit také sociální aspekt. Zavedení školného by jen prohloubilo strukturální problémy, se kterými se potýká například Karlovarský, Ústecký či Moravskoslezský kraj,“uvedl pro LN Jan Bartošek, první místopředseda KDU-ČSL. Česko má podle něj „stále podprůměrný počet vysokoškoláků v rámci zemí OECD a případné zavedení školného by zemi zase posunulo nazpět“. „Posledním vážným důvodem, proč školné nezavádět, jsou možné negativní dopady na internacionalizaci českého školství. Republika je v posledních několika letech velice úspěšná v lákání zahraničních studentů na své území. Patříme v tomto ohledu mezi špičky EU,“řekl Bartošek s tím, že více než třetina studentů z ciziny v Česku zůstane pracovat, založí zde rodinu, vychová děti a odvádí daně. „To je pro naši ekonomiku obrovská vzpruha. Zavedení školného by tento úspěch mohlo negativně ovlivnit,“řekl.

O trochu přívětivěji na případné zavedení školních poplatků nahlíží lidovecká poslankyně Nina Nováková – dle ní by si měli studenti platit dobu studia navíc. Podobně to vidí i její stranický kolega, europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten odmítá, aby studenti hradili řádnou dobu studia, připouští ale, aby ti, co setrvají na školách déle, do svého už sáhnout museli. „Největší problém je teď zneužívání systému vysokých škol, který bohužel některé lidi nemotivuje,“uvedl.

Zarazit „věčné“studenty

Se zavedením zpoplatněného školství nicméně nesouhlasí opozice, stejně tak se mu chtějí vyhnout samy školy. Stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) však připouští, že pro „věčné“studenty by se měly podmínky zpřísnit. „V současné době bych zavedení školného na VŠ nepodpořila, byl by to asociální krok. Takové kroky je možně zavádět v lepších dobách, a ne za stávající ekonomické situace, kdy lidé kvůli inflaci chudnou, zvyšují se jim daně, zrušily se slevy na studenta a studium na VŠ je čím dál více finančně náročné, především pro ty, co bydlí na kolejích,“zdůraznila pro LN. Připustila však, že až se ekonomická

Na vysokou školu každoročně nastupuje 80 procent maturantů daného ročníku. Nyní na nich studuje zhruba 300 tisíc studentů.

Více než 60 procent studentů neukončí bakalářský program, nejčastěji skončí už v prvním ročníku. Nejčastěji studenti předčasně opouštějí technické obory, nejméně naopak obory umělecké.

V české populaci je přibližně 27 procent vysokoškoláků, s tímto podílem je republika na chvostu žebříčku členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se průměr pohybuje kolem 40 procent. Ze států EU mají nižší podíl než Česko jen Itálie a Rumunsko s 20 procenty.

Zdroj: MŠMT, ČSÚ situace zlepší, bylo by možné o takovém kroku uvažovat. „Zároveň ale také s nastavením systému sociálních stipendií či studentských půjček,“dodala.

Pro opoziční hnutí SPD je zavedení školného nepřijatelné, potvrdil LN poslanec Zdeněk Kettner. „Znemožnili bychom tak studium nadaným, avšak sociálně slabým studentům. Je v zájmu budoucnosti státu, aby studovalo maximum talentovaných studentů. Problémem zůstávají odchody našich absolventů, kteří vystudují za peníze českých daňových poplatníků a pak jdou pracovat do zahraničí. Na řešení tohoto problému intenzivně v SPD pracujeme,“sdělil LN.

Vesměs odmítavě se k zavedení školného staví i samy univerzity. Podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové by to v současné situaci ještě zhoršilo beztak už nyní nedostatečnou sociální prostupnost a dostupnost vysokoškolského vzdělání pro některé skupiny dětí. „Stát by měl vzdělání umožnit všem dostatečně schopným a talentovaným bez rozdílu původu, finančního zázemí rodin nebo regionálního rozdělení,“řekla LN s tím, že „vzdělání se nesmí stát výsadou elit, jejichž recyklaci nám například v lékařských oborech již nyní vytýkají některá mezinárodní srovnání“. Mluvčí Masarykovy

univerzity Radim Sajbot LN sdělil, že na půdě univerzity debata o školném vůbec neprobíhá.

„Je to záležitost, která by přinesla spoustu zásadních změn a doprovodných efektů, a proto by si nejprve žádala diskusi na mnoha úrovních,“doplnil. Připomněl nicméně, že vysoké školství trpí nedostatkem finančních prostředků, podfinancování terciárního sektoru vzdělávání je zejména ve srovnání s ostatními státy OECD z dostupných dat dlouho zřetelné. „Je nutné vzít v potaz také rostoucí demografickou křivku, neboť cca za tři až čtyři roky můžeme očekávat podobnou situaci, jaká nastala před rokem na středních školách, a vysoké školy by na to měly být připraveny,“zdůraznil Sajbot.

Nejméně půlmilionová studia

I bez školného je studentský život pro mnohé drahým luxusem a bez pomoci rodin či vlastního přivýdělku se běžný student neobejde. „Po započtení všech nákladů na bydlení, stravu a dopravu vychází moje náklady na devět tisíc měsíčně. A to velmi šetřím. Ročně tak náklady atakují stotisícovou částku,“shrnula pro LN Karolína, studentka třetího ročníku pražské právnické fakulty. Při pětiletém studiu tak musí počítat s minimálně půlmilionovou sumou.