Gayům dovolí darovat krev

Podle úvalského místostarosty Ulricha by liberalizace pravidel pomohla kýženě zvýšit počet dárců krve. „V mojí sociální bublině subjektivně vnímám fakt, že existuje spousta lidí, kteří chtějí darovat krev, jenže kvůli tomu, že by museli nějakou informaci v dotazníku zamlčet, se cítili nedůstojně. Odhaduji, že tím jsme se coby společnost o mnoho dárců připravili,“řekl a zdůraznil, že úroveň českého zdravotnictví považuje za velmi vysokou, a to včetně testování dárců krve.

Darovat krev nyní může každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let, v případě prvodárce pak do 60 let. Naopak „nechat si pustit žilou“nemohou homosexuální muži, avšak ne kvůli své sexuální orientaci, nýbrž na základě svého skutečného „rizikového“chování – tedy tací, kteří měli v posledním půl roce sex s jiným mužem. A dále pak také prostitutky či nitrožilní uživatelé drog a jejich sexuální partneři. Darovat krev nemohou ani lidé, kteří v posledním půl roce byli na operaci, a také osoby v blízkém kontaktu s HIV pozitivní osobou. Před každým darováním krve se také dělá test krevního obrazu.

Do léta má být jasněji

Podrobnosti k chystaným změnám v pravidlech kolem darování krve mají být podle vyjádření mluvčího resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba známy do léta; ministerstvo prý „vše ladí a věc chce ještě probrat s experty“, uvedl Jakob. Jisté je prý zavedení modernějších způsobů testování krve na virová onemocnění. „Spolu s tím ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) otevřel debatu nad případnou úpravou dotazníku a doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství. Tato úprava je ve fázi příprav a její přesná podoba bude známa do června. V případě, že dojde ke shodě všech účastníků jednání, bude platnost doporučeného postupu dle odborné společnosti stejná jako u úpravy vyhlášky o testování krve,“řekl LN mluvčí Jakob.

„Stávající vyšetřovací postupy dokáží například infekci HIV prokázat zhruba dva až tři týdny po nákaze. Nově zaváděné testy toto ‚epidemiologické okno‘ zkrátí u HIV na 7 až 12 dní. Takže riziko je nižší, ale ne nulové. U ostatních infekcí přenášených transfuzí je a zůstane ‚epidemiologické okno‘ podstatně delší,“uvedl pro LN Petr Turek, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství. V odpovědi na otázku, zda dnešní technologie a postupy při darování krve dokáží odhalit či případně zcela eliminovat možná rizika, napsal: „Obávám se, že spolehnout se stoprocentně jen na testování nebude možné nikdy.“

Úvalský místostarosta Ulrich, který za změnu přístupu ke gayům pléduje, si prý nechal vypracovat analýzu stavu situace v ostatních zemích EU. Z té vyplývá, že gayové nejsou z dárcovství vylučováni například ve Francii nebo v Německu. „Spolu s mojí stranickou kolegyní Martinou Ochodnickou jsme zpracovali návrh legislativy a předložili jej ministrovi zdravotnictví Válkovi. Sice to trvalo nějaký čas, to ale nevnímám jako nějaké házení klacků pod nohy ze strany ministerstva, právě naopak, velice nás podpořilo,“popsal Ulrich.

Každý nový dárce je vítán

Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl si netroufá odhadovat, zda liberalizace pravidel pomůže zvýšit počet dárců, podle něj by to ale bylo namístě. „Dárců krve není v současnosti dostatek. V nemocničních transfuzních zařízeních je jich registrováno zhruba 250 tisíc, přičemž přibližně dalších 70 tisíc by jich bylo ještě potřeba,“řekl LN. Potvrzují to i slova mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavlíny Hořicové: „Se stávajícím registrem se nám daří zajistit všechny požadavky Transfuzního a tkáňového oddělení, nicméně s navýšením dárců v registru by to bylo o poznání snazší. Stávající dostupnost registru dárců bychom rádi navýšili optimálně o dva až tři tisíce dárců,“řekla pro LN. Zda tomu pomohou avizované změny ohledně zelené pro dárce z řad gayů a bisexuálních mužů, odhadovat také nechtěla.

„Uvítali bychom, když by se sdělovací prostředky obecně více podílely na informování o stále platném faktu, že dárců krve nemá Česko dostatek, že je nutné se zaměřit na bezpříspěvkovost tohoto dárcovství, jako rozhodující faktor zajištění bezpečnosti krve a dalších transfuzních přípravků, že by lidé měli darovat především v těch zařízeních, z nichž transfuzní výrobky putují k nemocným v ČR a nikoli do zahraničí,“upozornil Jukl.

Obávám se, že spolehnout se stoprocentně jen na testování nepůjde nikdy