Na Severním Kavkaze se zabydlují stovky Palestinců

V polovině února se v Machačkale, metropoli severokavkazského Dagestánu, republiky na samém jihu Ruska sousedící s Čečenskem a Ázerbájdžánem, uskutečnila slavnost pro děti účastníků války na Ukrajině a malé Palestince. Jedna z účastnic zarecitovala Našíd, muslimský hymnus věnovaný „hrdinným dětem Palestiny“.

Spojení ukrajinského a palestinského konfliktu zde není náhodné. V převážně muslimském regionu to jsou konflikty, které tamní obyvatelé intenzivně prožívají. Konkrétně Dagestán má v rámci Severního Kavkazu nejvíce padlých na ukrajinské frontě. Podle veřejných zdrojů bezmála 900 mužů.

Od vypuknutí nové etapy izraelsko-palestinského konfliktu po bestiálním útoku Hamásu na izraelské civilisty loni v říjnu se na Severním Kavkaze zvedla vlna solidarity s Palestinou. Současně se začaly objevovat demonstrace proti vojenské operaci Izraele v Pásmu Gazy, mírné i agresivní. Když pak loni v říjnu v Machačkale vypukly protiizraelské nepokoje, které ochromily tamní letiště – dav se domníval, že na ploše přistálo letadlo s izraelskými uprchlíky –, bylo to bráno za extrémní projev podpory Palestinců.

Pomoc běžencům mírní napětí

Lokální nenávist vůči Izraeli, která do jisté míry zaskočila i Moskvu, však postupně utichla. Severní Kavkaz se teď snaží uklidnit pomocí Palestincům. Od sklonku minulého roku se v republikách Severního Kavkazu začali objevovat uprchlíci z Palestiny. Legálně – na jejich příjezdu se podílí ruské úřady. Například v Čečensku se nachází více jak 200 palestinských běženců, v sousedním Ingušsku je oficiálně 129 uprchlíků z Pásma Gazy a v samotném Dagestánu 172.

„Palestinské uprchlíky do republiky pozvala vláda, samozřejmě po dohodě s ruským vedením. Po nepokojích na letišti v Machačkale na konci loňského října a reakci dagestánské společnosti na izraelsko-palestinský konflikt bylo nutné přijmout opatření na zmírnění napětí v republice. Příjezd palestinských dětí a jejich rodičů je jedním z nich,“řekl LN Chanžan Kurbanov, dagestánský politolog a ředitel Centra strategických iniciativ a politických technologií Vektor.

Podle Kurbanova má přítomnost palestinských uprchlíků na tamní společnost kladný vliv. „Lidé se snaží pomáhat uprchlíkům, kteří žijí v hotelích. To umožňuje Dagestáncům projevit soucit a přispět ke zmírnění utrpení palestinského lidu,“popisuje. Soudí, že je důležité integrovat Palestince do dagestánské společnosti. Není totiž zřejmé, jak dlouho v severokavkazské republice zůstanou. Někteří blízkovýchodní uprchlíci již projevili zájem o studium na ruských univerzitách, další by rádi našli práci.

„Nyní je nutné vyřešit otázku zaměstnanosti a adaptace palestinských uprchlíků. A tím také snížit zátěž pro dagestánský rozpočet, který je závislý na dotacích. To zároveň vylučuje možnost, že by do Dagestánu přijeli další Palestinci,“soudí dagestánský politolog.

„Domy se zhroutily i s lidmi“

„Bylo 7. října, tři čtvrtě na sedm ráno, když na centrum Gazy, kde jsem žil, začaly dopadat rakety. Domy se začaly hroutit společně se spícími lidmi. Všechny výškové budovy se zřítily. Pak začalo ostřelování z moře,“popisuje začátek izraelské odvety Samir Saker, jeden z Palestinců v Dagestánu.

Ten, stejně jako větší část Palestinců na Severním Kavkazu, hovoří rusky a Rusko zná. V jihoruském Rostovu na Donu absolvoval lékařskou univerzitu a na praxi byl v povolžské Samaře. „Dlouho jsem žil v Rusku, někteří mí příbuzní tu také studovali,“řekl LN.

„Přes ruský konzulární úřad mě kontaktovali představitelé ruské humanitární mise, kteří nám pomohli s odjezdem do Ruska a pak do Dagestánu. Věděl jsem, že Dagestán je muslimský region, a proto jsem se rozhodl přijet právě sem. Nelituji svého rozhodnutí. Chovají se k nám velmi dobře a mimořádnou pozornost nám věnují dokonce i prostí lidé.“

O ruské válce proti Ukrajině nechtěl Saker hovořit. Pro něho je podstatné, že v samotném Rusku je klid a jeho rodině nic nehrozí. Vzpomínal hlavně na prožité utrpení: „Neustále nás bombardovali. Nemohli jsme najít bezpečné místo. Jakmile izraelská vláda oznámila, že se otevírá bezpečný koridor, tak tam začaly padat granáty. Když jsme se dostali na jih Pásma Gazy, tak se ukázalo, že je bombardovaný stejně jako válečná zóna na severu. Většina lidí přišla o své domy, o příbuzné... Sám jsem ztratil sestru, bratra a tři synovce,“vypráví.

„Jsem lékař, proto ke mně přicházeli lidé s umírajícími dětmi v náručí a já jsem jim nemohl nijak pomoci. Doteď kvůli tomu nemůžu spát, mám z toho psychické problémy. Nemůžu uvěřit, že navzdory této hrůze USA a Evropa podporují Izrael,“dodal Samir Saker. Někteří palestinští uprchlíci by podle něj chtěli v Rusku zůstat, proto si dokonce zažádali o ruské občanství. „Ale většina z nich si přeje, aby byl v Gaze mír a mohli jsme se vrátit domů,“uzavřel.