Přátelská ovce
Když jsem se jako malá ocitla na jedné mezinárodní akci, v závěrečných projevech se hodně opakovalo slovo friendship. Nevědouc, jak s tím slovem naložit, s jistým pobavením (a tušením, že to asi nebude úplně to ono) jsem si ho interpretovala jako přátelskou ovci. Nebo přátelskou loď. Což by sice dávalo větší smysl jak z hlediska výslovnostního (či fonetického), tak z hlediska ustálenosti výsledného slovního spojení (kolokace), ale uznejte, že přátelská ovce zní o dost lákavěji. Zkusila jsem prostě odvodit význam celku z významu částí, kterýžto postup nebyl nutně špatně, ale tak, jak jsem ho použila, to prostě nefungovalo. Zaměnila jsem dvě homonyma – slovo loď (respektive už ne úplně homonymní ovce) s příponou zde konkrétně vyjadřující něco jako stav (z přítele /friend/ dělá stav přátelství).
Falešní přátelé jsou slova, která znějí ve více jazycích stejně, ale mají odlišný význam. Třeba jako polská jagoda, která je ve skutečnosti borůvkou.
Homonymie a polysémie mohou s překlady zamíchat častěji. Někdy se tedy povede, že polysémní/homonymní slova mají stejné významy ve více jazycích – třeba když jeden jazyk přímo ovlivnil druhý, jako v případě českého matka a matka (matice), dvojice vzniklé pod vlivem německého Mutter a Mutter (Schraubenmutter). Jindy to ale nefunguje: jazyk jako orgán a jako řeč v němčině nejde říct stejným slovem, ač v češtině to možné je.
Podobné to je s doslovným překládáním částí slova. Někdy se vám to povede a trefíte se do toho, co jste plánovali říct: přechod je od přes a chodit, německy über a gehen – přechod je Übergang. Jindy se to povést nemusí. Když máte štěstí, vymyslíte si nové slovo, které protistrana rozklíčuje. Když ho máte méně, použijete slovo existující a řeknete něco úplně jiného.
Naše docentka nám vyprávěla o situaci, v níž na rozkopaném Václavském náměstí pozorovala německé turisty, kteří marně pátrali po způsobu, jak se dostat přes ulici. Nějaký Čech se jim rozhodl německy poradit, ať použijí podchod, a to konkrétně slovy: „Genießen Sie den Untergang.“Vychutnejte si tu zkázu.
V češtině jde v zamýšleném i použitém významu říct slovo užít, ale při překladu do němčiny musíte být opatrní. A na podchod bohužel nejde uplatnit logiku výše použitou na přechod. Největším neštěstím dané mylně vyslovené věty ovšem podle mě je, že se do daného kontextu hodila a dobrotivý rádce mohl vyznít značně sarkasticky.
Samostatnou kapitolou překladových omylů jsou falešní přátelé, tedy taková homonyma/polysémy napříč jazyky. Jde o slova, která znějí ve více jazycích stejně nebo velmi podobně, ale mají odlišný význam, čímž se tváří přátelsky a známě, ač nejsou. Typickým příkladem je polská jagoda, která je borůvkou. Traduje se ovšem ukázková historka o jedné učitelce, nerodilé Češce znalé jiných slovanských jazyků, která na školním výjezdu po večerce vyháněla dívky z chlapeckého pokoje slovy: „Vy jste děvky, vy tu nemáte co dělat.“A zkoprnělé studentky se uklidnily až ve chvíli, kdy sama učitelka s komentářem: „No a já jsem taky děvka, takže já jdu taky pryč,“pokoj také opustila.