Ústup. Snazší výpovědi nebudou

Většina ze členů pracovní skupiny, jež projednávala obsah novely zákoníku práce, se shodla na tom, že v případě, že by došlo k zavedení institutu „výpovědi bez udání důvodu“, musel by zaměstnavatel ale uhradit vyšší odstupné. Tedy přesněji: zaměstnanci by běžela placená dvouměsíční výpovědní doba a po ní by měl nárok na nejméně šestinásobek měsíčního platu. Počítalo se také s tím, že by tento druh výpovědi mohli využívat všichni zaměstnavatelé neomezeně.

Ohrozí to starší zaměstnance, vadí odborům

Proti uzákonění možnosti propouštět z práce bez udání důvodu se postavila hlavně Českomoravská konfederace odborových svazů. Z její dílny pochází i protestní petice. Odboráři argumentují obavou, že dojde k silnému ohrožení jistot pro některé skupiny zaměstnanců. A to zejména v případě lidí starších 55 let, rodičů malých dětí nebo členů odborů a zaměstnaneckých rad.

Objevily se také připomínky varující před rizikem narušení rovnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. „Pokud nyní zaměstnavatel udá důvod propuštění a zaměstnanec s tím nesouhlasí, může to prošetřit soud. Pokud by však firma mohla předat výpověď bez důvodu, podobný případný spor by s velkou mírou pravděpodobnosti nemohla prohrát,“vysvětlil LN expert na pracovní právo Petr Hůrka. Kdežto nyní dle platné legislativy může zaměstnavatel soudní při ohledně důvodu výpovědi i prohrát, a to se všemi důsledky, včetně nařízení vzít zaměstnance zpátky a ještě mu uhradit „odškodné“.

Odboráři rozporují i další části novely zákoníku práce, které by už naopak mohly do finální verze projít. A to zejména ty, jež se týkají možného prodloužení zkušební doby ze tří měsíců na čtyři u běžných zaměstnanců a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích. „Je to naprosto zbytečné. Zaměstnavatel i zaměstnanec mají dost času na to, aby se navzájem poznali a vyzkoušeli si své dovednosti i požadavky. Tuto lhůtu považujeme za dostatečně dlouhou,“uvedl k tomu Jaroslav Radim Juryšek, předseda svazu Nové odbory.

Od kdy přesně má běžet výpovědní doba?

Změny by se mohly týkat i klasických výpovědí. „Jednou z možných alternativ by bylo, že hned v momentě, kdy je doručena výpověď zaměstnavateli či zaměstnanci, běží dvouměsíční výpovědní doba, tedy nikoliv od prvního dne následujícího měsíce, jak je tomu nyní,“přiblížil Hůrka. Výpovědní doba by se mohla zkrátit dokonce na jeden měsíc. A to v případě, že by se zaměstnanec choval na pracovišti nevhodně či neplnil své povinnosti i přes upozornění ze strany nadřízených.

Ve hře je i změna výše odstupného, za což pléduje Svaz průmyslu a dopravy – přál by si ho vyšší. Výše odstupného se nyní pohybuje v rozmezí od jednoho průměrného měsíčního výdělku až po trojnásobek. To, kolik propuštěný zaměstnanec dostane, se odvíjí od počtu let, která v daném zaměstnání strávil. Na nejvyšší možnou částku má nárok ten, kdo u zaměstnavatele pracoval déle než dva roky.

„Vzroste produktivita. Pracovníka i firmy“

Novelizovat zákoník práce připadá části ekonomů příhodné. „Při tak nízké míře nezaměstnanosti, která v Česku už řadu let prakticky nezpůsobuje větší sociální problémy, se domnívám, že je vhodná doba k provedení nějaké reformy,“řekl LN Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Nezaměstnanost v Česku činila v únoru čtyři procenta, což je hluboko pod průměrem EU. Lidí bez práce proti předchozímu měsíci přibylo 561 na 296 107, počet volných pracovních míst se zvýšil o 1796 na 268 579.

Podle Kovandy by možnost snadnějšího propouštění zvýšila motivaci zaměstnanců. „Povede to k růstu produktivity pracovníka i firmy, což v dlouhodobém horizontu může stát za výraznějším růstem ekonomiky,“řekl ekonom.

Kýžená změna zákoníku práce cílená zejména na hlavní pracovní poměry má do budoucna podle slov ministra financí Stanjury zvednout českou ekonomiku. Rozhýbání trhu práce by mělo pomoci s růstem hrubého domácího produktu. Ten se má podle ministerstva financí letos navýšit o 1,2 procenta, což je ovšem o 0,7 procenta méně, než se předpokládalo ještě loni v listopadu.

„Když vidíte dlouhodobě nulovou nezaměstnanost, tak není žádný důvod, abychom nerozvolnili vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“řekl Stanjura s tím, že jde o jednu ze stěžejních věcí, kterou chce prosadit.

Skupina zaštítěná resortem práce se novelou zákoníku práce zabývá od loňského podzimu. „Termínový plán je ambiciózní a naším přáním je, aby vláda projednala tuto novelu do půl roku,“sdělil LN viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar, který se schůzek účastnil. Nabýt účinnosti by novela mohla nejspíš začátkem příštího roku.

Když vidíte dlouhodobě nulovou nezaměstnanost, tak není žádný důvod, abychom nerozvolnili vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zbyněk Stanjura ministr financí, ODS