IS už je v Rusku dlouho

„Islámský stát (IS) skutečně aktivně verbuje Tádžiky za peníze,“říká Andrej Kazancev, přední ruský odborník na Střední Asii působící v Begin-Sadatově centru po strategická studia na izraelské Bar-Ilanově univerzitě.

Jak velký problém je radikální islamismus ve Střední Asii?

Dost vážný, přičemž stále roste, protože Střední Asie hraničí s Afghánistánem. A v Afghánistánu po stažení amerických vojsk vládne chaos. Na severu Afghánistánu vede Tálibán občanskou válku s národnostními menšinami, v samotné zemi je ekonomická krize. V důsledku toho se Afghánistán stal atraktivním místem, kam míří radikální skupiny ze středoasijských zemí. Je to dlouhodobá situace. Jde o různé lokální skupiny, které se hlásí buď k al-Káidě, nebo k Islámskému státu (IS). Jde třeba o Islámské hnutí Uzbekistánu či organizaci Ansarulláh v Tádžikistánu.

Dalším problémem je, že do Sýrie a Iráku se vydal bojovat v řadách IS a dalších sunnitských skupin nemalý počet ozbrojenců ze Střední Asie. V Sýrii je také mnoho skupin napojených na al-Káidu, v nichž jsou středoasijští ozbrojenci. Poté, co byl IS a některé další teroristické skupiny poraženy, se lidé začali vracet do Střední Asie i do Afghánistánu.

Islámský stát vytvořil novou speciální odnož, která se nazývá Islámský stát Chorásán. Některé významné postsovětské teroristické skupiny přísahaly věrnost Islámskému státu. Ne nutně Chorásánu, častěji spíš jen hlavnímu křídlu IS. Jde například o Islámské hnutí Uzbekistán nebo Imarat Kavkaz (česky Kavkazský emirát, hlavní teroristická síla na ruském Severním Kavkazu – pozn. red.). Mluvím teď o středoasijských skupinách, ale kavkazské skupiny také aktivně bojovaly za IS jak v Sýrii, tak i v Iráku.

Dokonce se ví o významných velitelích Islámského státu postsovětského původu. Z Tádžikistánu pocházel Gulmurod Chalimov, bývalý plukovník tádžické policejní zásahové jednotky OMON, který se stal vlivný velitelem IS. Také Abú Umar Aš-Šíšání byl známý velitel IS čečenského původu. Tito lidé z postsovětského prostoru nebyli jen pouzí bojovníci IS v Sýrii a v Iráku, ale také zastávali poměrně vysoké pozice, protože měli dobré bojové zkušenosti.

Proč se lidé ve Střední Asii radikalizují a připojují k IS? Je to kvůli složité ekonomické situaci v tamních zemích?

LN

Skutečně, je to především kvůli složité ekonomické situaci. Protože v Tádžikistánu panuje velmi těžká ekonomická situace, mnoho Tádžiků je verbováno do různých typů teroristických skupin. Často jsou ti lidé jednoduše rekrutováni jako do zaměstnání. I bez toho, aby se nejprve radikalizovali. Je to pro ně zkrátka práce.

Ale je mnoho i opačných případů, kdy lidé měli například dobré podnikání. Třeba v Kazachstánu byly takové případy. Člověk měl dobrý byznys, prodal ho a odjel bojovat za IS na Blízký východ.

Bylo také mnoho žen, které se vdávaly za bojovníky Islámského státu. Takové případy byly i v Rusku. Šlo přitom i o ženy slovanského původu. Vznikla o tom dokonce známá divadelní hra

Režisérka hry Jevgenija Berkovičová byla v Rusku uvězněna za propagandu Islámského státu. I když smysl byl jiný, hra měla ukázat, že do spáru teroristů se lidé mohou dostat i pouhou náhodou.

Ale je tu ještě jeden důvod: ve Střední Asii vládnou velmi tvrdé autoritářské režimy. Pokud vezmeme Uzbekistán a Kazachstán, tam se nyní situace zlepšuje. Probíhají tam ekonomické i politické reformy, životní úroveň tamních obyvatel se zlepšuje. Ale v dalších třech zemích, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, je situace poměrně obtížná. A politická situace se odráží i v ochotě tamních obyvatel přimknout se k radikálním skupinám.

A poslední věc, která je velmi důležitá. Dříve existovala velmi silná mezinárodní koalice, jejíž členové mohli mezi s sebou soupeřit, ale měli určitý společný zájem, třeba Rusko a Čína na jedné straně a USA a Evropa na straně druhé. Ale přesto měli zájem o rozvoj a deradikalizaci Střední Asie. Teď naopak všichni bojují proti sobě. A za této nové studené války na hrozbu radikálního islamismu všichni zapomněli.

Některé významné postsovětské teroristické skupiny přísahaly věrnost Islámskému státu... Je známo několik předních velitelů IS postsovětského původu.

Když vezmeme konkrétně Tádžikistán – jak silný je vliv právě Islámského státu nebo jiných teroristických skupin v této zemi?

LN

Nelze říci, že právě IS je hlavním tádžickým opozičním uskupením. Ne, je tam spousta dalších místních organizací, tádžických. Ale IS skutečně aktivně verbuje Tádžiky za peníze.

Existují pokusy Islámského státu proniknout ze středoasijského prostoru do Ruska?

LN

Ano, nejen že existují, experti o nich už dávno vědí. Před lety, když jsem působil v G. C. Marshall European Center for Security Studies v německém Garmisch-Partenkirchenu, jsem se této problematice věnoval. Už dávno to všichni vědí: Rusko i USA, stejně jako OSN.

V dokumentech OSN je uváděna takzvaná severní cesta přepravy afghánských drog. Je to možná nejdůležitější logistická trasa, jejímž prostřednictvím jsou drogy z Afghánistánu převáženy do Střední Asie a pak dál do Ruska a z něj do Evropy. Jde o heroin a další afghánské opiáty. Z těchto peněz je financováno mnoho radikálních teroristických skupin. Jde totiž o uzavřené kriminální komunity, které se zabývají obchodem s drogami.

V posledních desetiletích došlo k islamizaci kriminality v postsovětských zemích. Jak ve Střední Asii, tak v některých regionech Ruska, ale i mezi středoasijskými migranty v Rusku je velmi mnoho zločineckých skupin, které se ve skutečnosti zabývají vydíráním nebo obchodují s drogami, ale tvrdí, že jsou islamisté. Teroristické struktury často spolupracují s takovými skupinami. Díky této spolupráci získávají finanční prostředky. A je pro ně i díky tomu snazší organizovat teroristické útoky.