Čeká se na objev

Ukrajinská linie drží, katastrofa se nekoná. I navzdory pochmurným předpovědím ze začátku roku se ruským silám nepodařil výrazný průlom do pozic obránců a zůstalo u relativně skromných úspěchů okolo městečka Avdijivka. Rusové mají převahu v mužstvu dva ku jedné a převahu v munici sedm ku jedné, ale ani to jim nestačí k výraznému strategickému úspěchu. Pořád ještě platí stará poučka Carla von Clausewitze, že obrana je silnější formou boje.

Jsou to Rusové, kdo je nyní ve stejně nezáviděníhodné pozici, jako byli loni v létě Ukrajinci. Mají šturmovat, ale to není na současném bojišti jen tak. Protitankové i protiletadlové zbraně udělaly obrovský pokrok a nonstop informace z dronů dávají jejich operatérům zásadní výhodu nad útočníkem. Válka se tak redukuje na menší potyčky pěchotních útvarů a dělostřelecké ostřelování starého střihu. Velké manévry po způsobu německého blitzkriegu z druhé světové války jsou minulostí.

Současný vývoj na frontě dává za pravdu odvolanému šéfovi ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému. Ten loni v listopadu pro britský týdeník The Economist označil současný stav vojenství za patovou situaci, kde nemůže získat rozhodující převahu ani jedna strana. Použil historickou paralelu se zákopy první světové války, do kterých velmoci zahnal pokrok na poli těžkého dělostřelectva a protipěchotních zbraní, zejména kulometů. Průlom potom přišel až ve formě tanku, který byl schopen prorazit liniemi nepřátelských zákopů a následné dekády vývoje ho proměnily v rozhodující zbraň německých i spojeneckých ofenziv let 1939–1945.

Takovým tankem – Zalužného slovy „střelným prachem“– jsou podle něj drony a prostředky elektronického boje. Ty podle něj představují budoucnost vojenství a radikálně proměňují způsob vedení války. Ruská i ukrajinská strana je již sice do značné míry využívají, a představují v jejich využití dokonce světovou špičku – i přesto má ale podle generála budoucí průlom přijít právě na tomto poli. Kdy a jakou formou, však zůstává nejisté.

Do té doby, než podobný technologický průlom přijde, žádné velké a krásné operace mechanizovaných sborů nejspíš neuvidíme. Dost možná, že Rusové a Ukrajinci v tomto smyslu paradoxně předběhli svou dobu, a to včetně západních expertů.

Ti totiž ještě na počátku ukrajinské ofenzivy minulé léto věřili, že by ukrajinské tanky mohly během čtyř měsíců prorazit až k Azovskému moři, tedy nějakých sto kilometrů jižně od linie fronty. Výsledkem byl ale postup o pouhé jednotky kilometrů a uváznutí v kapse kolem městečka Robotyne. Trpké plody tohoto nevýhodného postavení Ukrajinci nesou dodnes, poněvadž musí své pozice hájit v částečném obklíčení.

Jedno vysvětlení tvrdí, že Ukrajinci západní taktiku prostě zpackali a nebyli schopni ji adekvátně provést. Že nebyli s to dostatečně účinně koordinovat své útoky tankovými sbory, dělostřelectvem a omezenými vzdušnými silami. Zdá se ale zrovna tak pravděpodobné, že na podobně rozsáhlých operacích by si na současném bojišti vylámala zuby i americká, britská či jiná armáda západního střihu. Nevíme – a nebudeme vědět, dokud to neuvidíme.

Drony podle Zálužného představují budoucnost vojenství a radikálně proměňují válku. Ruská i ukrajinská strana je sice už využívají, ale v budoucnu budou ještě důležitější.