Sláva minipivovarů uvadá

Nejmenší výrobci piva se vzpamatovávají z covidu a inflační krize. Tíží je ovšem daně a menší ochota lidí utrácet.

„Kam zmizela piva z Proudu?“ptají se už několik dnů vyznavači zlatavých moků z produkce stejnojmenného plzeňského minipivovaru, vlastněného Plzeňským Prazdrojem. Lídr trhu svůj čtyři roky fungující minipivovar neruší, ale přejmenoval ho na Elektrárnu a vybudovanou značku Proud přesunul na nové koncernové pivo, určené pro mladé dospělé. Minipivovar prý část původního portfolia zachová, bude údajně vařit i další speciály.

Radikální změny se ovšem netýkají jen Plzně, rychle se mění i celý český trh malých řemeslných pivovarů. Covid a nedávná krize jich řadu zničila, jiné naopak zocelila, nicméně reálný přírůstek v posledních měsících byl jeden z nejnižších. A celkový počet se zastavil na necelých 540.

„Boom rozhodně skončil“

„Nové sice přibývají, ale také jich hodně skončilo. Za posledních několik měsíců v absolutních číslech nám přibyly pouze dva minipivovary. Jejich boom rozhodně skončil. Zvyšování daně z točeného piva, v malých obcích padají obecně všechny hospody, lidi masivně přecházejí na lahváče – to se velice blbě dělá pivovarnický byznys,“vyjádřil se pro LN prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich, spolumajitel Pivovarského dvora Zvíkov.

Termínem minipivovar se označují komerční výrobci s roční produkcí do deseti tisíc hektolitrů (pro srovnání – Prazdroj v Česku předloni uvařil přes devět milionů hektolitrů). V roce 1990 u nás fungoval jeden, v Praze U Fleků. Zhruba do roku 2010 jejich počet rostl zvolna, pak ale nastal onen zmíněný rozkvět: během deseti let jich přibyly skoro čtyři stovky.

Včetně Proudu, který si Prazdroj postavil ve svém areálu v místě bývalé elektrárny. A který – na rozdíl od koncernové velkoprodukce – vařil a údajně i nadále bude vařit skutečně řemeslná piva.

Zavedená značka Proud ovšem z jeho etiket a sudů zmizela.

Z Proudu pivo pro mladé

Proud se od roku 2020 stal jedním ze dvou „závislých“minipivovarů, které patří velkému průmyslovému výrobci. (Tím druhým je minipivovar v Litovli, který v rámci společnosti Pivovary CZ Group společně se Zubrem a Holbou dnes patří do skupiny Kofola.) Prazdroj jakožto lídr tuzemského pivovarnického trhu, ovládaný japonským gigantem Asahi, značku Proud přesunul na nové koncernové pivo.

„Od roku 2024 budou v experimentálním pivovaru i nadále vařeny zajímavé pivní speciály, které ale na trh budou dodávány pod značkou Elektrárna a budou k dostání převážně v čepované variantě. Vedle toho bude experimentální pivovar dále vařit limitované a sezonní speciály,“ujišťuje Michal Škoda, ředitel pivovárku s novým označením Elektrárna.

Názvem Proud (podle elektrárny, případně proudu řeky v sousedství i anglického významu „hrdý“) nově Prazdroj označuje lehký světlý ležák s nízkým obsahem alkoholu, malou hořkostí a v malých třetinkových lahvích z čirého skla, případně v plechovkách a také čepovaný. Prazdroj se pokouší oslovit hlavně mladé dospělé, kteří podle všelijakých průzkumů pivo příliš nevyhledávají a když už, tak preferují přesný opak tradičně české hořké chutě.

„Trochu to vypadá, že minipivovar byla jen jako zástěrka, že si v něm Prazdroj na zkoušku vybudoval novou značku, a když se jakž takž úspěšně zviditelnila mezi spotřebiteli, převzal si ji s úplně jiným výrobkem do velkovýroby,“komentuje dění kolem minipivovaru jeden z bývalých manažerů Prazdroje, který si ovšem nepřál zveřejnit své jméno.

„Nové pivo pod značkou Proud evokuje trochu mexickou a globálně rozšířenou značku Corona, a to pro tradiční konzumenty piva u nás není žádný velký šlágr. Nejsem si ale jistý, jak moc velký dojem Proud udělá na mladé. Část trhu, na kterou novinka cílí, je u nás poměrně malá,“komentuje prazdrojáckou novinku Tomáš Maier, který přednáší o ekonomice pivovarnictví na České zemědělské univerzitě Praha.

Minipivovar Proud, po novu tedy Elektrárna, i díky zázemí bohaté společnosti (v roce 2022 celý Prazdroj v Česku vydělal 5,9 miliardy korun čistého) minulou covidovou a energetickou krizi zvládl. To sice neplatí pro řadu jiných minipivovarů a lidé z pivovarnické branže sice konec masivního rozvoje tohoto oboru potvrzují, ovšem budoucnost tak úplně černě nevidí.

Dozvuky covidu utichají

„Jedná se o důsledek a dozvuky covidu, kdy málokoho napadlo chystat minipivovar, nikdo nevěděl, co bude. A teď dobíhaly jen předcovidové projekty. Bude tedy ještě rok či dva klid a pak se to ještě zvedne, i když ten nárůst už opravdu nebude velký jak před lety,“soudí Maier.

„Budou ještě přibývat, ale tempo, jaké jsme zažívali před deseti nebo i pěti lety, se už opakovat nebude,“přidává se Josef Krýsl, sládek a stavitel minipivovarů po Česku i v zahraničí, provozující u nás Akciový pivovar Letiny na jižním Plzeňsku. Trh minipivovarů se už podle něj z nemalé části nasytil, covid a inflační vlna ale malé pivovarníky nezničily tak, jak se mnozí původně obávali.

„Řada pivovarů to neustála, ale ti ostatní se z krize poučili. Ano, za covidu jsme nevydělávali dost na pokrytí všech nákladů, ale žijeme. Myslím, že ten kopanec nám byl užitečný, abychom se posunuli dál, vymýšleli jak pro pivovar, tak i pro hospodu nová řešení, lepší přístup k zákazníkům a poskytovaným službám,“dodal Krýsl.

Nových minipivovarů sice přibývá, ale také jich hodně skončilo. Za posledních několik měsíců přibyly pouze dva. Jejich boom rozhodně skončil.

MICHAL VOLDŘICH prezident Českomoravského svazu minipivovarů