Rusko zvýší tlak na menšiny
Čtyři Tádžici žijící v Rusku si v neděli večer vyslechli obvinění z teroristického činu spáchaného ve skupině v moskevské koncertní hale Crocus City Hall. Už sílí hlasy volající po zpřísnění pravidel pro migranty.
Dalerjon Barotovič Mirzojev, Sajdakrami Murodali Račabalizoda, Muhammadsobir Fajzov a Šamsudin Fariduni. Tak zní jména čtyř mužů z Tádžikistánu, kteří podle soudních spisů získaných agenturou Reuters spáchali páteční teroristický útok v moskevské koncertní hale. Zemřelo při něm nejméně 137 lidí a dalších téměř 200 utrpělo zranění. V neděli večer soud v Moskvě rozhodl o uvalení vazby a určil, že její dvouměsíční lhůta může být prodloužena do doby, než bude zahájen samotný soudní proces. Ten by měl začít 22. května. Všem mužům hrozí doživotí.
Čtveřice od 19 do 32 let, kterou ruští policisté zadrželi v sobotu ráno, se objevila u soudu plna šrámů po výsleších. Jeden z mužů měl nejprve zavázané oči, když mu ostraha pásku sundala, objevil se velký monokl. Další zřejmě přišel o ucho, třetí seděl na invalidním vozíku v doprovodu lékařů. I poslední obviněný byl podle svého vzezření s největší pravděpodobností zbitý. Všichni komunikovali s pomocí tlumočníka.
Snadnější možnost mobilizace
„Tuto otázku nechávám bez odpovědi,“reagoval podle agentury TASS na možná obvinění z mučení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a odmítl se vyjádřit i k totožnosti zbývajících sedmi zadržených v souvislosti s činem. „Vyšetřování pokračuje a bylo by nevhodné, aby ho prezidentská kancelář komentovala,“dodal.
Podle Jana Šíra, politologa a odborníka na současné Rusko a východní Evropu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, může nynější situace vytvořit příhodné společenské zázemí a informační podmínky pro další kroky ruského prezidenta Vladimir Putina. „Rusko dnes vede mimořádně velkou a intenzivní válku na Ukrajině, ve které zatím nedosáhlo svých strategických cílů. Pokud
jich bude chtít dosáhnout, může konflikt eskalovat či začít mobilizovat. Oboje je riskantní a mobilizace může být i velmi nepopulární. V atmosféře strachu a ohrožení se však realizuje snadněji,“řekl expert LN.
Putin prý nyní může manévrovat s ideou ohrožení ruského národa. „Strach je nejpřirozenější a nejúčinnější lidská emoce, s níž se dá v politice pracovat. Pokud lidé budou mít pocit, že jsou fyzicky ohrožení, skousnou cokoliv. Může dojít třeba k dalšímu osekávání lidských práv. Taktéž může v ruské společnosti, která je dlouhodobě vychovávaná v duchu, že Rusové jsou něčím výjimeční, dojít
k oživení latentních nálad proti menšinám,“konstatoval Šír.
Jeho slova přitom potvrzují i některá včerejší vyjádření ruských elit. „Během speciální vojenské operace navrhuji omezit vstup migrantů do naší země z důvodů zajištění vnitřní bezpečnosti. Domnívám se, že by se měli migranti vyhnout cestám do Ruska,“řekl podle agentury RIA Novosti poslanec ruské Státní dumy zastupující Krym Michail Šeremet. Neúspěšný kandidát na prezidenta a zástupce předsedy parlamentu Vladislav Davankov na sociální síti Telegram uvedl, že existuje „nemálo migrantů, kteří nechtějí žít podle pravidel, a v jejich
případě jsou nutné tvrdé a konkrétní kroky“. Na mysli měl třeba vyhoštění.
Hon na Čečence i Turky
Šír přitom připomněl, že z minulosti existují příklady téměř až pogromů proti příslušníkům konkrétní menšiny, která byla ztotožněna s nepřátelskou akcí proti ruskému státu. V roce 2010, kdy došlo v moskevském metru k sebevražednému útoku, za kterým zřejmě stáli čečenští separatisté, prý třeba docházelo na základě jmen k šikanám ve školách.
Později zase Rusové měli chytat a cíleně diskriminovat či bít Turky, kteří se v zemi objevili.
Koncem roku 2015 totiž došlo k sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckým bojovým letadlem F-16 při tehdejší ruské intervenci v Sýrii blízko syrsko-turecké hranice. Takřka na rok přesně pak byl na vernisáži v turecké Ankaře zastřelen ruský velvyslanec Andrej Karlov.
„Takže v současném případě, kdy je artikulováno, že za akcemi stojí občané Tádžikistánu, může být pochopitelně zesílen tlak na představitele menšin ze Střední Asie, kteří se v Rusku často vyskytují jako pracovní migranti. Typicky jako uklízeči či taxikáři,“uzavřel expert Šír.