Centra pro rizikové pacienty
Výdaje na prevenci, které by takovému chování a jeho následkům předešly, jsou přitom podle Josefa Pavlovice nedostatečné. „Investujeme do ní pouhý zlomek toho, co do léčby. Do budoucna jsou proto nutné změny,“řekl. Místo dosavadních tří procent chce podle něj ministerstvo do roku 2030 posílat na prevenci alespoň 4,5 procenta z balíku peněz na zdravotnictví. To je při současném rozpočtu zhruba 22,6 miliardy korun. Z těchto peněz by se měla zaplatit mimo jiné zmíněná centra prevence a výchova nového zdravotnického personálu.
Posílit by se měly i řady praktických lékařů a jejich pravomoci. V regionech, kde nebude možné udržet samostatnou ordinaci „obvoďáka“, vzniknou takzvané sdružené praxe. Tedy nový typ ambulance, ve které bude pracovat dokonce několik lékařů.
„Budou se tam navzájem střídat a zastupovat, každý z nich si přijde odsloužit určitou část ordinační doby,“popsal Pavlovic. Dohromady tak pacientům zajistí plnohodnotnou péči. „V zahraničí už tento model funguje, a to celkem úspěšně. Uplatní se v něm třeba mladé lékařky na mateřské, které by jinak nepracovaly. Na plný úvazek by se totiž nikam zaměstnat nenechaly,“doplnil ministerský náměstek.
Levné a efektivní
I tento návrh už se podle něj dokončuje, první sdružené praxe by mohly vzniknout během příštího roku. „Čekáme jen na to, jak dopadne dohodovací řízení mezi praktickými lékaři a pojišťovnami. Obě strany se v rámci něj musejí domluvit na úhradách této služby,“uvedl Pavlovic.
Praktičtí lékaři s postupem ministerstva souhlasí. „Primární péče by se skutečně měla posílit. Právě díky ní lze totiž na řadu chorob přijít už v počátku. Léčba je potom jednodušší a levnější,“řekl LN například předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma. Světová zdravotnická organizace už proto před lety vydala doporučení, podle kterého by měly státy uvolnit na tento segment péče kolem šesti až patnácti procent – podle toho, co všechno daná země do primární péče počítá. „Konkrétně v Česku by to mělo být kolem deseti procent,“řekl.
V ordinaci praktického lékaře by se podle něj mělo také vyřešit osmdesát procent všech zdravotních problémů lidí. „Do dalších pater medicíny, tedy k ambulantním specialistům či do nemocnic, by se měli pacienti posílat jen v nejnutnějších případech. Taková péče je totiž násobně dražší,“podotkl. Například dnes se české nemocnice a ambulance zabývají jen asi patnácti procenty případů, z balíku peněz na zdravotnictví ale ukrojí 45 procent. „U velkých fakultních nemocnic je tento rozdíl ještě markantnější – řeší sice jen asi pět procent problémů, spolykají ale 40 procent všech nákladů,“řekl.
I jemu se proto líbí nápad zakládat sdružené praxe v regionech, kde je problém se zdravotnickým personálem. „Určitě to bude výhodné nejenom pro lékaře, kteří nemohou pracovat na plný úvazek, ale také pro pacienty. Rozšíří se díky tomu dostupnost péče, ordinační hodiny, ale i kvalita služeb. Sdružená praxe totiž bude lépe vybavená a může nabídnout i lepší organizaci práce,“řekl a doplnil: „Součástí ale vždy musí být i lékárna, aby si lidé mohli okamžitě vyzvednout i předepsané léky. Jinak by to nefungovalo.“
Podobně se vyjádřil šéf praktiků Petr Šonka. Ten dokonce vidí ve sdružených praxích budoucnost celé primární péče. „Podle mě nakonec samostatné ordinace převálcují. A to i v takových místech, kde je lékařů stále dostatek. Pro pacienta bude rozhodně výhodnější, když se nechá vyšetřit v dobře vybaveném centru, které mu poskytne komplexní péči,“domnívá se Šonka, jehož Sdružení praktických lékařů přišlo s tímto návrhem jako vůbec první.
„Pacient musí být řízen“
Pojišťovny se nyní musejí domluvit se zástupci praktických lékařů na tom, jak budou péči ve sdružených praxích platit. Podle ministra Vlastimila Válka si také budou muset upřesnit, jak velký úvazek mají lékaři ve sdružené praxi mít. Budou muset probrat i to, jestli musí všichni zdravotníci pracovat v jedné ordinaci, nebo se mohou formálně sloučit i lékaři z několika sousedících ordinací. Náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár k tomu už dříve uvedl, že definice sdružené praxe by měla být co nejširší.
„Důležité je hlavně to, aby vznikala nová pracoviště v místech, kde dnes praktici chybí,“řekl. Pro lékaře zase podle něj může být zajímavé sdílení nákladů na prostory či laboratorní a jiné vybavení.
Řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkovi Kabátkovi se zase líbí, že vedení resortu hodlá přitlačit na preventivní prohlídky
a motivovat lidi ke starosti o vlastní zdraví. Souhlasí také s tím, že by se měla většina problémů vyřešit přímo u praktika.
„Pojištěnec by neměl mít absolutní svobodu při volbě lékaře či nemocnice, protože pak se po systému pohybuje chaoticky. Měl by být řízen. Pokud řízen není, stojí to systém peníze,“řekl Kabátek.