Česko může přijít o miliardy na obnovu
Mluvčí Národní rozvojové banky (NRB) Klára Vaníčková ale kritiku odráží. Podle ní na programu Nástroj pro Ukrajinu (Ukraine Facility) pracuje i představenstvo.
„Aktuálně probíhá komunikace se všemi zainteresovanými aktéry na české i evropské úrovni, která mimo jiné zahrnuje diskuse o vhodném typu produktu. Vzhledem k výši dostupných zdrojů se však pravděpodobně bude jednat o záruční nástroj,“upřesnila. To by znamenalo, že místo úvěrů budou moci firmy žádat pouze o záruky. V programu přitom EU počítala, že členské země pro své podniky budou moci spustit i úvěrování.
Mluvčí banky tvrdí, že program bude připraven v létě, kdy EU oficiálně chystá start programu. „Výzva by měla být vypsána v červnu nebo v červenci. Nyní připravujeme vše pro to, abychom v daném období předložili Evropské komisi žádost popisující budoucí podpůrný program pro české podnikatele. Program a jeho konkrétní podmínky mohou být zveřejněny, jakmile je schválí Evropská komise. Následně podnikatelé budou moci prostřednictvím standardizovaných žádostí předkládat k posouzení své projekty z hlediska financovatelnosti a v případě splnění všech podmínek jim bude poskytnuta konkrétní finanční podpora,“slibuje Vaníčková z NRB.
Premiant, co zaspal
Ačkoli jsou Češi globálně proslulí svou pomocí Ukrajincům, kteří se brání ruské agresi, zatím přešlapují v prosazování českých firem na tamním trhu. Ne ve všech regionech přitom probíhají boje. Zejména v západních oblastech země lze využít podnikatelské příležitosti. Sektorů, kam je nutné investovat, není málo. „Logicky jde o ty, kde se protnou urgentní ukrajinské potřeby a zájem a kompetence českých firem v těchto sektorech na Ukrajině působit. Z dosavadního vývoje lze usuzovat, že to mohou být dodávky zdravotnické techniky, technologie na ochranu životního prostředí, stavební technologie a zemědělské a potravinářské technologie,“sdělil LN Daniel Drake, mluvčí ministerstva zahraničních věcí, které má pod sebou i vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného.
Jednou z českých firem, která na Ukrajině dlouhodobě působí, je společnost Linet. Výrobce zdravotnické techniky nabízí, po čem je na Ukrajině hlad. Podle obchodního ředitele firmy Petra Foita, jenž zemi opakovaně navštívil, chybí ale silnější zapojení českého státu. „Jsem přesvědčený, že Česká republika zaspala a nevyužila na 100 procent svoji výhradní pozici na začátku válečného konfliktu a potenciálu nejbližšího spojence Ukrajiny při její rekonstrukci v komerčních projektech,“řekl LN Foit. Zvýšit kapacity by dle něj zasloužil úřad vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Kopečného, který se věnuje monitoringu situace na místě.
Zatím firmy mohly čerpat jen z relativně malých programů podpory. „Několik nástrojů, které ministerstvo zahraničních věcí pro rekonstrukci Ukrajiny mělo, fungují. Prostředky šly na rekonstrukci. Jde však o malé částky. Bavíme se o přibližně 150 milionech korun,“upozornil Foit. Poklonu si naopak od něj vysloužil český stát za zprostředkování finanční pomoci dvacítce tuzemských firem z Tchaj-wanu. „Od tchajwanské vlády jsme získali významný balík prostředků na rekonstrukční projekty na Ukrajině. Jde o deset milionů dolarů (233 milionů korun). Jsou rozděleny do tří let. Podmínka tchajwanské strany byla, že část objemu dodávek musí pocházet od tchajwanských firem. Používáme jejich monitorovací technologie,“zmínil Foit s tím, že bez intervence státu by se projekt nekonal. „Bez pomoci české vlády a ministerstva zahraničních věcí bychom to nebyli schopni zajistit, protože byla nutná dohoda mezi Českou kulturní kanceláří v Tchaj-peji a Tchajwanskou kulturní kanceláří v Praze,“dodal.
S kritikou vlády není osamocen. Další firmy ale nechtějí situaci komentovat veřejně. „Raději jsme se zapojili do řetězce dodavatelů v Německu, protože tam už mají nachystanou nejen výzvu pro Nástroj pro Ukrajinu, ale i projekty včetně firem, které je budou dělat. Jen čekají, až to Brusel oznámí,“svěřil se LN anonymně jeden z podnikatelů.